Pacienti sáhnou do své kapsy při úhradě léků, které jsou dostupné i bez lékařského předpisu. Jednat by se mělo prý především o tzv. podpůrné a doplňkové přípravky. Která léčiva do této kategorie budou zařazena, zatím ale není jasné.

„Takových léků bez úhrad by mělo být kolem sto osmdesáti, dvě stě léků," uvedl Beneš v pondělním pořadu Impulsy Václava Moravce. Podle jeho slov by se ale toto množství mělo rozrůst až na šest set druhů léků, které stejně podle Beneše doposud pacienti peníze neváhali za tyto léky dát. Pacienti by prý měli být schopni rozhodovat o svém zdraví, tedy o tom, za které léky jsou ochotni zaplatit.

Baťůžkaření se těžko odhaluje

Už dvě desítky let se v České republice rozmáhá fenomén tzv. baťůžkaření, kdy lékařské přípravky pacientům vydávají lékaři namísto lékárníků. Lékaři přitom ze zákona nejsou k vydávání léčiv oprávněni.

„Zákon umožňuje výdej léků lékařem v ojedinělých případech, jsou to např. vakcíny, které lékaři přímo aplikují, nejedná se tedy přímo o výdej," vysvětlil Martin Beneš v rádiu Impuls. Kontrola takovéto činnosti je však komplikovaná. Pro kontrolu výdejů léčiv jsou zapotřebí důkazy, které se velmi těžko opatřují.

„Jedná se zejména o oblast etiky," připustil Beneš. „Je to o té mravní síle, je to o pacientech, kteří vnímají tuto činnost jako nesprávnou."

Související:

• Léky nesmí mít vyšší DPH. Jejich ceny srazíme, slibuje ČSSD