Kohout v komentáři na názorové straně Lidových novin poznamenává, že Evropa, včetně té vyspělé, ještě nedokázala integrovat ani Romy, kteří jsou jí mnohem bližší. U imigrantů z Afriky a Asie se podle něj navzdory historkám o inženýrech a atomových fyzicích nedá očekávat, že by většina z nich zvládla v evropských továrnách něco více než pomocné práce. Cesta nejmenšího odporu – sociální byty a sociální dávky – prý vede do pekel.

Skutečné řešení Kohout vidí v knize napsané již v roce 1896. Nese název Židovský stát a jejím obsahem je návod, jak řešit konfliktní situace mezi Evropany a židovskou menšinou. Autor knihy Theodor Herzl bere jako daný fakt, že Evropané jsou antisemité a Židy nenávidí. „Upřímně jsme se snažili splynout se společenským životem většinových komunit a zároveň si zachovat víru předků. Nebylo nám to dovoleno. V zemích, kde žijeme stovky let, nám nadávají do cizinců,“ píše se v ní.

Kohout tuší, že podobná slova bude ještě za mnoho let psát nějaký muslimský přistěhovalec. Proto bychom se měli inspirovat Herzlovými východisky.

Autor doporučoval, aby se Židé z Evropy vystěhovali a založili si vlastní stát, který si přizpůsobí svým pravidlům. To se nakonec stalo a Židé z celého světa dodnes odcházejí do Izraele (aktuálně například z Francie ve velmi vysokém počtu). A pokud to funguje v Izraeli, mohlo by to podle Kohouta fungovat i pro imigranty z chudých zemí. Evropa by jim proto měla pomoci najít území, kde by si ustavili vlastní stát a vzali věci do svých rukou.

Kohout při hledání doporučuje území, které v současnosti nekontroluje žádná vláda. Takovým je podle něj například Somálsko nebo ještě lépe Libye. Mezinárodní společenství by proto tyto nikým neovládaná území mělo obsadit a imigrantský stát ustavit právě zde.

Nový stát by prý určitě nebyl schopen poskytnout imigrantům sociální výhody, kvůli kterým se hrnou do Evropy. Ale mohl by přilákat ty, kterým aktuálně ke štěstí stačí bezpečí a jistota. A ti by začali budovat stát, který by posléze byl atraktivní pro další a další lidi. Kohout si pomáhá příkladem Izraele, který podle něj také vznikl v „chudé Palestině“, o které si původně všichni evropští Židé říkali, co tam budou dělat.