„Nechutná fraška z posledních dnů přesvědčivě ukazuje, jak je pro politiky důležitá imunita, a jak se toho dá v rámci ochrany Ústavy zneužívat. Nečestní lidé páchají trestné činy na půdě Parlamentu, nemají v sobě kapku soudnosti, morálky, ani cti, a utíkají pod ochranu zákona, který by ale neměl sloužit na obranu zločinců,“ spustil vězeň bývalého režimu Jiří Wolf. Na tom, že jde v současnosti o podivný politický boj, se shodne s Františkem Zahrádkou, který za komunistickými mřížemi strávil třináct let. Na to, jestli má země naději, se však v názorech rozcházejí.

V ruské gubernii

Poslanecká imunita je podle Wolfa smutným dědictvím z dob bývalého režimu. „Ani tehdy si občané nebyli právně rovni jako dnes. A nepočítám s tím, že by se v dohledné době něco změnilo. Poslanci se imunity jen tak nezřeknou. Imunita je zcela nepotřebná, protože z morálního hlediska totálně hyzdí demokracii. Z Poslanecké sněmovny ČR se stala špeluňka, kde profesionální zločinci mohou pod rouškou imunity krást, uplácet a tak. Je smutné, když je prokurátor chránící zákon označován za gaunera,“ řekl s tím, že nicméně nejde o návrat před rok 1989, kdy represivní složky hrály hlavní roli, jak si stěžoval exprezident Václav Klaus, ale jedná se o politický boj, v němž si samozřejmě vyřizují účty levice s pravicí.

Podle Wolfa je vláda jmenovaná prezidentem Milošem Zemanem lidským odpadem. „Jde o vládu bývalých komunistů. Jako je nomenklaturní kariérista Jan Fischer a další. Jsem šokovaný, že si k sobě vzal Zeman tento lidský odpad. Vždyť třeba Fischer, když byl premiérem, mohl za to, že se země stále více zadlužovala. Je to jasné. Jsme stále ruskou gubernií, které vládne Moskva,“ sdělil. Jiří Wolf byl nejdřív zatčen v roce 1978 a odsouzen ke třem letům vězení, ale pak mu byl trest zvýšen o šest měsíců. Po druhém zatčení roku 1983 a při šestiletém trestu málem zemřel.

Ve vývoji v Česku už nevidí žádnou naději a bude ještě hůř. „Z toho už není cesta ven, jde o beznaděj. Řídí to zde pár lidí pod vedením Moskvy a nikdo jiný nemá šanci, šmitec. Je to takový dobytčák a další volby nic nezmění. Lidi už nemají koho volit. Vzniknou nová hnutí, podobná Okamurovu hnutí Úsvit přímé demokracie. A zdejší ovčané, jak jim říká Petr Cibulka, zase někoho zvolí. I nadále se budeme zmítat ve skandálech a morální stav země se ještě zhorší. Krize jen tak neskončí, takže se bude více krást, vraždit a podvádět. Tohle ještě není dno našeho bahna, a zdá se, že je ještě hodně hluboko,“ podotkl Wolf.

Boj dobra se zlem

Zato František Zahrádka míní, že jde o odvěký boj dobra se zlem, který lze nyní nazvat politickým. „Tohle všechno pokládám za nekonečný zápas dobra se zlem, který začal Adamem a Evou a skončí tímto světem. Kdo se o to zajímá, tak tomu to je jasné. A kdo se o to nezajímá, bude mu to vždycky fuk. Také v tom nemám moc jasno. Sice si vše analyzuji sám pro sebe, ale zatím jsem se nedobral žádného výsledku. Chlap musí dělat vše proto, aby měl klid doma, a když se ubližuje druhým, aby jen nezúčastněně nepřihlížel. Současný zápas má spíše politickou úroveň. Kdyby vždy v konečné fázi, i když se nám to vždy nezdá, nezvítězilo dobro nad zlem, tak bychom si mohli zoufat. Přesto si myslím, že v konečných etapách vždy o trošku dobro nad zlem zvítězí,“ podotkl. Prý už je příliš starý, aby se v politice aktivně exponoval. V životě už si užil dost. Za komunistů seděl ve vězení třináct let a prošel nespočtem bolševických lágrů.

„Narodil jsem se za Masaryka, pak zažil vyhnání ze Sudet. Když tedy nyní někteří novináři píší o chudácích sudetských Němcích v roce 1945, je mi z toho zle. Jednalo se vždy o hrstku lidí. A kdo by se divil, když za války zahynuly statisíce Čechů v koncentrácích, sekyrárně, při náletech a tak dále. Když mou rodinu vyhnali ze Sudet, bylo mi osm let, tak ať mi nikdo nevypráví, jak jsme jim ublížili. Vždyť si o to celou válku koledovali,“ vrátil se do minulosti v tom, co ho nyní nejvíce mrzí. Působí v Muzeu třetího odboje v Příbrami, které spoluzaložil, a tam prý žádný tlak levice zatím nezaznamenal.