„Tento systém, pokud by se dostal do Senátu, je pro náš klub nepřijatelný,“ uvedl předseda senátorů STAN Petr Holeček. Jeho frakce je s 24 členy druhou nejsilnější v jednaosmdesátičlenné horní komoře Parlamentu. „Přepočet, který je navrhován ve Sněmovně, by malé strany poškodil, ale hlavně by také v podstatě znehodnotil hlas voliče,“ prohlásil Holeček.

Návrh přepočtu podle očekávání nepodpoří ani sedmičlenný klub Pirátů a hnutí Senátor 21, řekl jeho předseda Václav Láska. Domnívá se, že stejně bude postupovat většina senátorů. Poslanci by proto měli mít na paměti, že přinejmenším dvě pětiny senátorů nepodpoří návrh, aby o obsazování části mandátů rozhodovala po volbách vedení politických stran. Bylo by to v rozporu se zásadou přímého volebního práva. „Není to spravedlivé, není to demokratické, je to pohrdání voličem,“ dodal Láska.

ODS má v sedmadvacetičlenném klubu čtyři zástupce TOP 09, podobně v devítičlenném klubu ProRegion má ANO pět senátorů.

Návrh poslance ODS Marka Bendy (ODS) počítá s tím, že ve druhém skrutiniu by adepty na místa poslanců, která nebyla obsazena v prvním skrutiniu, vybírala po volbách vedení stran. Podobný systém platil v 90. letech. Podle advokáta a europoslance STAN Stanislava Polčáka bylo podle původního systému možné obsadit nejvýš deset křesel ve dvousetčlenné Sněmovně, zatímco podle Bendova návrhu to bude moci být až zhruba 35 křesel. Benda kritiku odmítl. „Můj návrh zněl, aby strany určily regiony, kterým připadnou zbývající mandáty. Jde o regiony, nikoliv konkrétní kandidáty,“ uvedl ve středu.

Volební zákon musí být doplněn po verdiktu Ústavního soudu, který zrušil dosavadní způsob přidělování mandátů jako nespravedlivý pro malé strany a zvýhodňující velké i dosavadní kvora pro koalice 10, 15 a 20 procent. Podle Bendova návrhu by nově dvoučlenné koalice musely získat pro vstup do Sněmovny alespoň osm procent hlasů, vícečlenné jedenáct procent. Jednotlivým stranám by stačilo překonat pětiprocentní vstupní hranici.