Žijeme podle Justa v době, kdy české mediální sověty rozpoutaly poslední bitvu. Sověty poněkud překvapivě tvoří „čeští oligarchové a prezidentovi podržtaškové (od Křetínského, Kellnera, Soukupa až po mediální chobotnici Anofertu s krycím jménem Mafra)“ a ona poslední bitva zuří o Kavčí hory.

Sledujeme dnes prý drzé vysmívání politiků zákonu a smyslu mediálních rad, což Justovi připomnělo, „jak říkal Havlův nesmrtelný otec Pludek: ‚Bez topůrka věrtel nezakopeš!‘“. A co teatrologovi tedy vadí? Že má „vláda s opozicí předjednaný poměr“ a nabídne jí část míst. „No fuj,“ zvolal Vladimír Just nad tím, že vládní většina neobsadí všechna místa a nabídne některá i opozici.

Tento zrůdný systém podle Justa generuje zrůdné osobnosti, a za „ten nejhorší symbol“ považuje Petra Žantovského, který prý neumí žít bez posluhy mocným. Výčet zrůd pokračoval Lubošem Xaverem Veselým, u kterého Just zrecykloval vtip Nory Fridrichové o „držáku na mikrofon“ a doplnil ho expresivním popisem „brežněvovského hubana“, kterého prý málem dostal.

POPIS „HUBANA“ A CELÝ TEXT VLADIMÍRA JUSTA ZDE.

Výčet pokračuje Hanou Lipovskou, nazvanou „radní z Božího dopuštění“. K té Just čtenářům prozradí, že pochází z Institutu Václava Klause, který je prý „neméně extremistický“ než Okamurova SPD, a navíc bere peníze od „mediálního oligarchy Kellnera“. Ekonomka sama se podle teatrologa nezmohla na víc než na nápad veřejnoprávní televizi jako takovou zrušit.

„Každý soudný člověk musí proto chápat protest osmnácti senátorů (devatenácti, pozn. redakce) proti takové orwelliádě,“ ocenil Vladimír Just jménem všech soudných lidí nátlak na Českou biskupskou konferenci, aby nominaci Lipovské stáhla, jinak „je možné na tuto nominaci pohlížet jako na snahu podkopávat význam nezávislých médií veřejné služby a v konečném důsledku i oslabení demokratické společnosti“.

A z kategorie „soudných lidí“ pak televizní kat vyškrtl i Martina Veselovského, moderátora DVTV. Ten prý zneužil toho, že senátor Marek Hilšer, který dopis 19 senátorů do studia přišel hájit, je „snad až příliš slušný“, a rozhovor s ním vedl „zcela neprofesionálně, hůř než známá ‚kotelnice‘,“. Slušnému Hilšerovi prý pavlačově skákal do řeči, a když mu Hilšer představil „německý model“, tak se moderátor o civilizační výdobytek ze Západu vůbec nezajímal a dál trval na své původní otázce.

A až do konce prý Veselovskému nedošlo, komu vlastně svým ostrým rozhovorem s Hilšerem pomáhá.

Rozhovor Veselovský – Hilšer: