Po listopadu 89 se zatím neuchytila žádná nová strana, která by chtěla hájít řadové občany. Proč?

Příčin je více. Všeobecně platí, že se do politiky hrnou lidé špatného ražení, kteří prvotně nechtějí občanům, sloužit, ale chtějí uspokojit své přehnané ambice a nevadí jim, že jsou větší než sebepoznání svých politických kvalit. Jiní jdou výhradně za dobrým bydlem bez odpovědností. Jsou tedy dost málo sebekritičtí, ale i nemorální. Navíc nemají vůbec cit pro politiku a již od počátku se chovají v politice, jako pověstní „sloni v porcelánu“. Navíc, nenesou si do politiky nic originálního a cenného, čím by voliče zaujali, natož překvapili. Takoví jsou nakonec i ve své většině politici, již ve vrcholové politice zavedení.

Co konkrétně ještě vytýkáte nynějším, jak říkáte, zavedeným vrcholovým politikům?

Vytýkám jim především to, co každý přemýšlivý člověk. Povrchnost, neukojitelnost v platech a nekompetentnost. Ve vrcholové politice je pár retorů, ale žádný myslitel. Není a nebyl tam člověk, který by se prosadil s v zásadně dobrými názory, které by nás směřovaly k prosperitě, jako V. Komárek, F. Vlasák, V. Valeš, J. Vrba a Z. Šulc, které zesměšnili a odradili arogantní školometi, jako V. Klaus, V. Dlouhý a spol. Tak nám špatně vládnou lidé, kteří nejsou ani stínem Adenauera a Erharda, kteří vládli po válce v NSR, které hodnotím, jako poválečné politické hvězdy.

Jakého typu lidí byste si ve vrcholové politice vážil, jací by tam měli působit?

Mojí důležitou základní představou je, přerušit a politicky izolovat sněmovní většiny, které se po každých volbách opakovaně tvoří a dělají politku zcela odtrženou od potřeb většiny občanů. Připomenu, že poslanci mají zastupovat občany, ne vládu. Nenávist k politikům a stranám v parlamentu pramení z podřízení straně proti voličům. To mohou překonat hnutí, organizovaná zdola, mezi lidmi, kteří se znají. Měli by být hlavně vybavení morálním kreditem a důvěrou lidí, kteří je na sněmovní kandidátky navrhli. Vlastní výkon vládnutí by mohli svěřit státní správě, kde se najde dost odborníku, nebudou-li pod politickými tlaky, rychle rozvinou své nezávislé řízení.

Nemáte příliš idealistické požadavky na vrcholovou politiku a politiky, zvyklých svůj způsob vlády?

Z dnešního pohledu asi ano, je-li současný pohled na vrcholovou politiku tak tristní. Břídilství a zlodějna jsou ve vrcholové politice tou největší nětšinovou vášní. Nikde ve světě to není sice ideální, ale u nás je politika „šitá“ zákony a žitou morálkou přímo na míru přikradačům z minulého režimu v drobném, aby dnes mohli krást ve velkém (viz kniha Krvavé oleje) a ve finanční oblasi jsme při dvojnásobné devalvaci koruny v r. 1990 přímo kopírovali kurz vexláků.

Trochu odbočíme k ekonomice a finančnictví. Jaký máte  názor na vliv soukromých bank na náš stát?

K tak ožehavé otázce, která vyžaduje celý seriál kritických rozhovorů, jen několik vět k tomu nejpalčivějšímu.

V ČR se téměř nehovoří o posilování fiskální kapacity státu, jako na Západě, kde má schopnost jednotek státu generovat příjmy, zásadní přednost. To, že rostou schodky státního rozpočtů, je z části tím, že vláda neuléhá a nevstává se zájmem o naplnění rozpočtu daněmi státu a zabránění zadlužování (zvýšit i daně bohatým, jako jinde). U nás jsou daně zámožných ostudně nízké. Řádní hospodáři u nás by si nemuseli půjčovat na schodky u soukromuch bank (nebudu teď zmiňovat proč). K ideologii pravice patří dojení státu soukromými bankami (jen na oplácení úroků z dluhů stát ročně vydá (zbytečně?) ke 100 mld. Kč). Vláda – hospodář musí toto zastavit a přimět Sněmovnu přijmout: Zákon, znemožňující vládě půjčovat si drahé peníze od soukromých bank!

Albín, Bílek, důchodce, politikus, okr. FM