Vyjádření ministra Havlíčka k energetické politice vyznělo, jako kdyby se v oblasti energetiky špatně orientoval, či nevnímal politickou zodpovědnost. Pracovala jsem v oboru více než čtyřicet pět let, vždy jsem dbala potřeb naší vlasti, našich občanů a proto považuji za nutné se k názorům politika a ministra Havlíčka vyjádřit. Předně:

• Za energetickou politiku státu odpovídá výhradně vláda České republiky, nikoliv Evropská unie. Vláda je odpovědna občanům za dostupnost elektrické energie, přijatelné ceny energií, energetickou bezpečnost a zamezení energetické chudoby.
• Energetická politika vyžaduje dlouhodobé plánování. Naopak jsme svědky, že každá naše vláda provádí nekoncepční změny, které nejsou ani střednědobým plánem. Jako příklad uvádím stále se měnící státní energetické koncepce, (SEK, NAP, Pačesova komise) které se za pár let neberou v úvahu a přichází se s novým plánem, dosavadní kroky se pro jistotu ani nevyhodnocují.
• Studie ČEPS může být zajímavá, nicméně potvrzuje jen to, co odborníci znají a laici jsou o tom přesvědčeni.
• Končí naše samostatnost v oblasti energetických zdrojů a z prostého vývozce elektrické energie se mílovými kroky blížíme do pozice dovozce. Přičemž dovoz není zajištěn a nebude odkud elektrickou energii dovážet. O neskutečné ceně elektrické energie, kterou budeme muset v krátké budoucnosti dovážet, nelze vůbec hovořit. Stane se luxusem, jen pro bohaté, nebo bude na příděl (přídělový systém).
• Ztrácíme soběstačnost, finanční dostupnost, bezpečnost v oblasti elektrické energie, a to díky Evropské energetické politice a našim vládám, které slepě devastují naše vyspělé energetické odvětví, které jsme měli.
• Nehorázné subvence do jednoho energetického zdroje (obnovitelné zdroje, fotovoltaiky) znehodnotily investice do energetických zdrojů a hospodářskou soutěž v zásadním odvětví, kterým energetika bezesporu je! Touto energetickou politikou došlo k diskriminaci na energetickém trhu, k umělému znevýhodnění tradičních energetických zdrojů.
• Tendr ČEZ na dostavbu jaderných bloků se z neznámých důvodů před několika léty zrušil (vzniklá škoda pro všechny zúčastněné na tomto tendru je ve stovkách milionů korun)
• Po několika létech opět politici o tendru hovoří. Připravují se opětovně studie za stovky milionu korun, jsou vytvořeny pracovní skupiny. Opakují se náklady ve stovkách milionů korun, které pro přípravu jsou nutné. Přitom jsme požádali o stanovisko EK, která nám výstavbu zřejmě nepovolí!
• Otázkou zůstává, kdyby se přece jen některý blok realizoval, kdo ho bude stavět? Není pravda, že jsme jako Česká republika vybavena odborníky, kteří by mohli být významným subdodavatelem pro finálního dodavatele. Přiznejme si, ten „vlak“ je již dávno pryč. Škoda Plzeň a další odborné firmy, které to skutečně kdysi uměly, tak dnes nejsou schopny vyhovět vysokým nárokům, které jaderné technologie vyžadují. Prostě tímto know-how již nedisponujeme.
• Malý modulární reaktor, o kterém se zmiňuje ministr Havlíček v souvislosti s firmou NuScale, jako o moderní technologii. Tato neznámá firma nás považuje (dle slov ministra Havlíčka) za „nejgramotnější evropskou zemi v oblasti energetiky“. Já se domnívám, že ve slově „nejgramotnější“ panu ministrovi, přebývá písmenko „j“. My se totiž můžeme lehce stát pokusným králíkem pro technologie, které se musí někde vyzkoušet.
• Financování výstavby jaderných elektráren není možné, pokud budou i nadále některé energetické zdroje (obnovitelné zdroje) dotovány.
• Z celého projevu ministra Havlíčka k energetice zcela vypadla důležitá složka energetického mixu, který zajišťuje vykrytí dodávek energie a to je zemní plyn. Na tento zdroj již dávno Německo sází a buduje k tomu technologie a infrastrukturu.
• Soustředil se pouze na jádro a uhlí. Uhlí je určitě jeden ze zdrojů, které jsou na našem území a těží se. Jen by se nesmělo v nedávné minulosti připustit plundrování ložisek, jak tomu bylo v oblastech bývalého OKD. A to plundrování dovolil stát, nikoliv anonymní fata morgána, ale politici, státní úředníci, konkrétní lidé, kteří beztrestné znehodnocení ložisek umožili.
• Co se týká elektro mobility a opět masivních subvencí (dotací z veřejných financí) do této oblasti. Tak je to směr, který nevede k zlepšení životního prostředí, pod který se tento vysoce výnosný obchod z veřejných financí skrývá. Jedná se pouze a jen o lobbistické zájmy a hodně peněz, které zaplatí daňový poplatník.

Ing. Alena Vitásková
předsedkyně IAV

Praha dne 3. 11. 2019