Zasedl jsem spokojeně do svého televizního křesla a pustil zprávy, abych se dozvěděl co je na naší a zahraniční politické scéně nového. Hned první zpráva mě však z křesla přímo katapultovala a musel jsem ji přijmout ve stoje, abych byl schopen to rozdýchat.

Jeden z našich nejvyšších představitelů na ulici nafackoval svému mladistvému odpůrci a doprovodil to slovy "Zfackoval jsem sprostého spratka. Ty facky byly celkem čtyři." Podle jeho dalších slov a vítězného samolibého vystupování toto jeho činění mělo vysoce výchovný charakter.

Jsem pedagog a proto jsem zahájil hned následující den výuky slovy " Milí žáci, dneškem jsou zavedeny nové výchovné metody posvěcené z nejvyšších míst." Samozřejmě z žáků nikdo nevěděl o co jde, je dění v tomto státě ani za mák nezajímá a když jsem jim tedy ten příběh převyprávěl ozval se zezadu dotaz "A budeme Vám to moct vrátit?" Vyznělo to trochu komicky, protože rozdíl vah byl v tomto případě nepřípustný v neprospěch tazatele.

Zamyslel jsem se nad tím, zda i ten drzý spratek nezauvažoval nad tím facky vrátit. Pan ministr měl asi právě tu váhovou převahu jako já, ale nevím jak by reagoval, kdybych ho podobným způsobem na ulici oslovil já. Ano spratek mohl volit jiná slova, ale mládí je přímé a bez skrupulí a na druhé straně nesmí politikovy chybějící argumenty nahrazovat facky. Stát jako celek a my jako prvek tohoto státu jsme panem ministrem sice né permanentně fackováni, ale mám kolikrát pocit, že s chutí a s rozběhem hanobí jinou část našich těl a my držíme stejně jako ten spratek. Kdy najdeme odvahu to vrátit.

Podle jiného ministra máme vychovávat k hrdosti k češství. Ano máme nálepku mrmralů, remcalů a Švejků, ale to je právě to, na co tato vláda spoléhá. Mrmláme, remcáme nastavujeme tváře a pozadí a stále držíme a přemýšlíme o tom, zda by nemohlo být ještě hůř.

Zamysleme se nad tím zda je lepší nemít občas banány a toaletní papír, což je jen příměr současných politiků na dobu kdy oni studovali za státní peníze, ale mít kde bydlet, nebo mít náruč plnou banánů, pokud na ten luxus máte finance, a voňavého toaletního papíru a spát v krabici od televize pod mostem.

Potrvá nám to ještě dlouho než začneme být opět hrdí, že jsme Češi a budeme zase sami za sebe a svoji budoucnost bojovat?

Fackou to začalo a fackou by to mělo i skončit, ale tentokrát by měla být jen symbolická, protože by se mohlo stát, že v první řadě by mohli být tací jako já se sto čtyřiceti kily a na zástupy za námi už by nic nezbylo. Ne, jsme lepší než oni, my víme o co nám jde a morální facka má kolikrát větší následky. Možná že jsme ji tentokrát potřebovali prostřednictvím spratka dostat, abychom se probudili.

Psali jsme:
Boj o facku. Byla pro Bártu? Kalousek znechuceně: Nekomentuji
Dneska jsem ještě nikoho nezfackoval, pochlubil se nemocný Kalousek
Okamura vzrušeně: Kalousek konečně odhalil, jak zadlužuje národ

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE