Tentokrát se tématem stala, nebo měla stát zahraniční politika. "Některé své starší komentáře týkající se české zahraniční politiky bych mohl zkopírovat," uvádí autor. A lze mu dát za pravdu. Kopíruje i mnohé další, zvláště pokud jde o chybějící invenci v obsahu sdělení. A vydrželo mu to již čtyři roky. Jako kdyby nejednota zahraniční politiky čelných představitelů byla v polistopadovém období něčím novým.

Čtete a čekáte, kdy přijde vedoucí představitel tzv. politické alternativy se svým žádoucím konceptem zahraniční politiky. Jako u všech předcházejících autorových tématech obvykle o programu ani slovo. Hledáte, najdete-li něco u stínového minstra zahraničních věcí ODS. Ale stínová vláda se rodila v bolestech v roce 2014 a skončila letos v březnu. Od té doby o ní nenalézáte nic.

Nezbývá než se vrátit k volebnímu programu: "Prosazujeme aktivní, sebevědomou a čitelnou zahraniční politiku, kterou definují realismus, pragmatismus a orientace na praktické výsledky a jež zároveň ctí naše tradice a hodnoty. Mezi její hlavní cíle patří zajištění bezpečnosti naší země a hájení jejích ekonomických zájmů. Občanská demokratická strana je tradičně prozápadní a transatlantická, za klíčové považujeme členství v NATO a v Evropské unii." A tak to pokračuje dál. Jako u většiny ostatních politických stran.

Nakonec to podle Fialy aktuálně dopadlo tak, že se premiér Babiš "zhlédl v diplomacii, podal si ruce s deseti státníky a uvěřil, že dělá velkou zahraniční politiku a žádného ministra ani nepotřebuje". Ale nestálo by alespoň za tuto premiérovu snahu, jakkoli kriticky, zhodnotit? S kolika státníky si Petr Fiala za tu dobu podal ruku on?

Předsedovi ODS nezbylo, než utéci zase znovu k Babišovi a kdo ví kam ještě, takže jsme se o aktuální zahraničí politice ODS a politické alternativy v dnešním komplikované situaci ve světě nedozvěděli nic.

A tak se nelze divit, že v reakcích na podobné obecné články se zásadní kritický zároveň sarkastický postoj objeví hned jako první. Nevím, jestli Petr Fiala tyto repliky čte. V tomto případě první soud z pera diskutujícího, zřejmě s kryjícího pod jménem Krause von Zillerguta, zní ironicky: "Mně na politické scéně jako dítě - ufňukánek připadá více lidí. Uhádne autor, kdo by to mohl být?"

Stejně poté nepřekvapuje, když hnutí ANO ve volebních preferencích sílí a ODS posiluje jen potápěním ještě programově sterilnějších menších pravicových stran.

(autor komentáře je sociolog)

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.