Demonstrativnější personální lobbing, a to po předchozím konstatování, že "hlavní příčinou propadu českého zemědělství nebude ani tak Brusel a nerovné podmínky našich zemědělců, ale čeští politici, jejich neodbornost a jejich nezájem" bychom našli jen ztěží. To přitom, že před časem bylo varovně deklarováno, " že je tady doba, kdy se české zemědělství stává záležitostí všech občanů této země" (Právo 7.12.2013, Jan Veleba: Svítá nová naděje pro renezanci českého zemědělství".  Na místě je proto zcela věcný dotaz ve věci důvěryhodností prognózy  prezidenta, který, jak říká  "stojí v čele AK ČR devátým rokem a za tu dobu zažil osmého ministra" , s nimiž tento vrcholný činitel NGO dovedl české zemědělství "kvůli nezájmu českých politiků tam kde je" (Právo, 3.8.2013 redaktorka Linková ( Právo, 3.8.2013,Linková: AK ČR oslaví v září dvacet let své existence). Proč říkám nejen já sám svoje občanské NE?

ČR neměla a dosud nemá funkční strategii rozvoje agrárního a potravinového sektoru. České GO i NGO vedené ineptokratickými činiteli a politiky, jimž začasté chybí nezbytná míra „zdravého selského rozumu“, vymýtily prvky deliberativní demokracie, management zdola, jakož i morální, natož hmotnou responzibilitu za své počiny. Negarantují tak nejen food security, ale ani účinnou míru etatické regulace agrárního sektoru, včetně kontrolních a případně nutných trestně právních  působností státu. Tak je opakovaně zjišťováno, „vkládané veřejné peníze z EU či ze státního rozpočtu postrádají forenzní audity i veřejný dohled“jsou mnohdy zpronevěřovány.  Demoralizační působnosti adorizované svaté trojice „Globalizace, Deregulace, Privatizace“, opírající se o tři B „Byrokrat, Bankéř, Byznysman“, nás bez účinné korekce dozorových působností odborné i občanské občanské veřejnosti nad spravedlivým výkonem správy státu, dál povedou cestou demokratury kleptokracie našich politiků a vlád, dál umožní nepokrytě projevovaný nepotizmus.

Podle provozních, statistických i ekonomických poznatků vládních  i nevládních institucí by proto měla být respektována nejen občanská petiční podání na  PSP ČR, ale i mementa akademické obce na potřebu tvorby a uplatnění nových, provozně účinných  strategií a koncepcí  v ose stát – věda – praxe, jakož i v ose producent – zpracovatel – spotřebitel, vše při respektování hlavních výzev Strategie růstu po roce 2013. Prosazování nedůvodně sebevědomých, morálně i hmotně neodpovědnýchpolitiků, vládních i nevládních institucí a úředníků při jejich průkazných zištnostech je projevem i důkazem demontáže zásad demokracie v ČR. Tak je frustrovaným voličům znovu předpokládaná virtuální gesce za "lepší příští", za food security, aniž jsou činěny praktické kroky. To je ve svých důsledcích  nejen nedostatečně responzibilní, ale zcela asociální a nemorální, protože stávající  „neregulovaný tržní systém  je neslučitelný s udržitelností národního agrárního sektoru a je jen cestou k pokračování  jeho kolapsu“, ať sektoru vládne kterákoliv GO a NGO při jakémkoliv personálním zastoupení.  Za relevantní nápravná opatření multidisciplinární skupina zemědělských odborníků považuje :

1. Do konce roku 2013 položit základy efektivního zemědělského poradenského systému na základě analýz rizik a na principu prevence v gesci státu , s tím, že „provozní zemědělské a potravinové poradenství“ musí splňovat základní požadavky na tuto formu veřejně prospěšných  služeb v gesci státu. Ty musí být sofistikované, provozně účinné, očekávané, a také požadované potenciálními odběrateli i poté, co bude omezena podpora zemědělskému poradenství z veřejných prostředků.

2. Vytvořit podmínky pro nové hodnocení pracovníků vzdělávacích a výzkumných institucí, začlenit je do plnění úkolů zemědělského poradenství, a tím usnadnit transfer poznatků do praxe. Prosadit spolu s cost benefit analýzami účelovou sledovanost  návratnosti veřejných prostředků vkládaných do zemědělského výzkumu, vzdělávání a odborného  provozního poradenství při respektování zásad deliberativního managementu zdola.

3. Požadovat na vládní úrovni úpravu míry morální i hmotné responzibility ministerských a institucionálních tičinitelů dané zákonem o státní službě, při úpravě hodnocení výsledků činnosti zemědělských výzkumných ústavů a zemědělských univerzit tak, aby tyto instituce a jednotlivci byli finančně motivováni k regionálně účinné poradenské činnosti. Pokud ještě několik let zůstanou v platnosti stávající metodiky hodnocení preferující publikace vědeckých prací, přestanou tyto zemědělské instituce plnit funkci, pro kterou byly původně zřízeny.

4. S ohledem na dosavadní výkonnost a efektivnost Kordinační skupiny ministra při MZe  ČR  zvážit možnost ustavení „nezávislého výboru výzkumných ústavů, univerzit, GO,NGO, odborné i laické veřejnosti  pro zemědělské poradenství“ a tento výbor pověřit příslušnými činnostmi na úseku odborného provozního poradenství při  odpovědností jeho vedení vládnímu establishmentu za efektivnost jejich působností.

Ticháček Antonín, mluvčí multidisciplinární skupiny zemědělských odborníků