• Luton, Muslimská populace 30%
• Nelson, Muslimská populace 40%
• Londýn, Muslimská populace 16%.

Takových měst je po celé Británii několik desítek, s jednotlivými čtvrtěmi velkoměst to bude do stovky. Islámská kolonizace Británie probíhá soustředěním na vybraná města a čtvrtě postupně přeměňované na kopie orientálních islámských obcí, cíleným vykupováním a osidlováním celých sousedství, z nichž je pak domorodé obyvatelstvo nuceno se stěhovat na venkov a do měst a sousedství dosud převážně domorodých. Vytvářejí se tak vyhraněné enklávy cizích kultur na domorodém území, kde se žije podle jiných než britských zákonů a tradic a mluví se desítkami jiných jazyků. Británie se tak kulturně a civilizačně tříští v neovladatelný apartheid. Z Londýna se za posledních 10 let vystěhovalo na venkov 600.000 domorodých Britů. Dalších pár milionů se přestěhovalo do jiných londýnských čtvrtí.

Celkové procento muslimů, celostátně odhadované na 5-6 procent, se v Londýně vyšplhalo na 16%, něco přes milion. Následkem přesunů jednotlivých etnik však vznikly čtvrtě, kde už téměř nepotkáte rodilého Brita, vedle čtvrtí vyhraněně britských, kde kromě rodilých Britů narazíte ještě tak na Poláky a hrstku dokonale integrovaných a sociálně úspěšných Indů.

Farmářský venkov a malá městečka zůstávají zatím téměř výlučně britské. Británie se štěpí na dvě kulturně nesmiřitelná teritoria. Tak se také dá vysvětlit, jak to, že celé komunity Britů islamizaci akutně nevnímají, protože na ni ve svých sousedstvích nenarazí, do muslimských sousedství nezabrousí a z dnes už přísně islamofilně cenzurovaných britských oficiálních médií se nic nedozvědí. Nejhůř jsou islámskou kolonizací zasaženy sociálně nižší třídy, které si nemohou dovolit přesun do dražších čtvrtí a v místech, kde trávili celý život, se stávají cizinci. Takovou čtvrtí je třeba londýnský Poplar, kde byl nedávno zavražděn český občan Zdeněk. V posledním sčítání z roku 2011 zaznamenala 23% domorodých Britů a 10% kategorie „jiných bělochů“. Naproti tomu se hlásilo 43% Bangladéšanů, 15% Afričanů a Karibijců,  zbytek byla kategorie „jiní“ nebo „neuvedeno“. Při prchajícím trendu bílých Britů můžeme dnes po pěti letech od sčítání brát Poplar jako čtvrť většinově islámskou.

To vše by možná ještě nebyl problém, kdyby se takovéto enklávy dokázaly začlenit do domorodé společnosti, jejích tradic a zákonů. To se daří všem přišedším etnickým či kulturním skupinám, s výjimkou muslimů, kteří se nejen, jako všichni ostatní, nestávají Brity ponechávajícími si základní prvky svých kultur, nýbrž nastoliteli svých kultur nad kulturou domácí. A na rozdíl od jiných etnik, která se pobritšťují, čím déle v Británii pobývají, se u muslimů děje přesný opak: Někdejší ochotná integrace první příchozí generace a britanizace generace druhé už v Británii narozené a vzdělané, se třetí generace již několik desetiletí proměňuje kázáním radikálních imámů v nenávistnou rozbušku inspirovanou tím nejagresivnějším a nejvražednějším výkladem islámu a ohrožující bezpečnost a stabilitu celé země. Nově příchozí z loňské a letošní migrační vlny si už s sebou přinášejí naprogramovanou nepřizpůsobivost a jejich integrace je prakticky nemožná. Napomáhají jim k tomu politickou korektností hypnotizovaní politici, média a univerzity hlásající povinnost většiny tolerovat excesy menšiny. Viz i slavný výrok Cameronův „než aby se muslimové přizpůsobovali nám, je důležitější, abychom se my přizpůsobovali jim“. Tím prakticky zvýhodňují radikalizaci muslimské komunity na úkor její liberalizace.

Stěžejní islámská idea, že muslimům je od boha dáno totalitně vládnout všem ostatním, je chytlavá zvlášť u mládeže, které se následkem fatalistického islámského nastavení mysli nedaří takový společenský a ekonomický úspěch jako jejich vrstevníkům jiných kultur. Že je to věc ideologická a ne rasová dokazuje průzkum vzdělanosti, podle nich na vrcholu stojí Indové a zcela na dně Bangladéšané, oba patřící k téže rase. Druhou populární ideou vštěpovanou muslimům radikálními kazateli typu nedávno do vězení odsouzeného Anjema Choudaryho je, že pobíráním sociální podpory muslimové plní islámský zákon, podle něhož bezvěrci musí na muslimy pracovat a odevzdávat jim daň zvanou džizia. Choudaryho poselství takto mladé muslimy zbavuje povinnosti vlastní obživy.

Nedávné statistiky British Social Attitude Survey uvádějí, že na sociální podpoře žijí 24% procenta dospělých muslimů nemající žádnou kvalifikaci. To se týká těch, kteří jsou britskými občany nebo dlouhodobými rezidenty. Tedy těch „integrovaných“. U nově příchozích - kterých se naštěstí do Británie dostal jen zlomek těch, co v uplynulém roce zaplavili Evropu - se statistiky spíš podobají dánským, kde na státní podpoře žijí 84% muslimů.

K terorismu zdomácnělé muslimy pak svádí další stěžejní idea islámské teologie, totiž víra, že hříchy se dají odčinit a cestu do ráje si lze vysloužit zabíjením nepřátel islámu, přičemž nejrychlejší zkratkou do ráje je v takovémto boji dosažená vlastní smrt.

Některé statistiky oficiálních průzkumů muslimského myšlení a konání, jako byl letos průzkum televize Channel Four, které dokumentují prudkou radikalizaci britských muslimů, jsem uvedl v minulé zdejší debatě a v nové knížce Poslední naděje civilizace. Podlé této sondáže pouze 7% britských muslimů pokládá jednoznačně britské občanství za závaznější než příslušnost k islámu. Pouze 21% britských muslimů někdy navštívilo nemuslimský domov. 100.000 britských muslimů sympatizuje s terorismem včetně sebevražedných útoků. Pouze 3% britských muslimů pokládají svobodu slova za důležitější než muslimskou sensitivitu na urážku. 18% souhlasí s trestáním kritiky islámu. 78% žádá zákaz zobrazování Mohameda. Třetina souhlasí s legalizací mnohoženství. Třetina neodsuzuje kamenování nevěrnic. 45% chce pro svoje děti školy s vyhraněným islámským zaměřením.

Naši islamizátoři na tyto statistiky odpověděli osobním výpadem, že si záměrně vybírám zdroje nespolehlivé a zaujaté, jakou Channel Four podle nich nepochybně je. Proto jsem tentokrát nahlédl i do pramenů muslimských, jakým je webstránka zvaná 5 Pillars čili „pět pilířů“, kterou redigují muslimští novináři. Prvotním účelem její letošní sondáže mělo být dokázat umírněnost integrovaných britských muslimů. Zpovídany byly „vlivné muslimské osobnosti“ z nichž polovina má vysokoškolské vzdělání, 89% maturitu a čtvrtina specifické vzdělání islámské. Vedle několika nepochybně bohulibých závěrů z ní vyšel najevo souhlas (ve dvou kategoriích „souhlasí“ a „silně souhlasí“) s těmito principy:

• S výrokem „Prorok Mohamed je poslední a konečný prorok a posel boží“ souhlasí 97%.
• „Islám je konečné pravdivé náboženství zjevené Bohem lidstvu“ – 96%.   
• „Islám je globální a univerzální náboženství pro všechny – 98%
• „Korán je přímé a neměnné zjevení a slovo boží, platné pro celé lidstvo“ – 97%.
• „Islám nepotřebuje žádnou reformu, protože islámské principy, zákony a hodnoty jsou platné navždy“ – 95%.
• „Islámské zákonodárství může aplikovat islámské zákony a hodnoty ve všech dobách a na všech místech – 96%
• „Křesťanství a judaismus měly původně totéž poselství a pravdu, ale jejich texty se časem zkorumpovaly a ztratily čistotu poselství“ – 95%.
• „Autentické prorokovy praktiky a učení (Sunna) jsou zjevením božím a neměnné“ – 83%.
• „Je správné propagovat principy islámu a konfrontovat principy liberalismu a jiných světonázorů“ – 80%.
• „Je nepřípustné urážet víru nebo proroky“ – 98%.
• „Veškeré ideologické debaty se musí vést jen na základě islámských principů“ – 98%.
• „Džihád, jak je přikázán v Koránu, je legitimní praxe k nastolení řádu, míru a bezpečnosti nebo odstranění útlaku a nespravedlnosti“ – 91%.
• „Izrael nespravedlivě a ilegálně okupuje Palestinskou zemi“ – 97%.
• „Hidžáb je povinná část oděvu pro ženy“ – 97%
• „Nikáb je legitimní část oděvu pro ženy“ – 93%
• „Segregace žen od mužů při veřejném sezení je v nejlepším zájmu společnosti“ – 83%.
• Rodinné násilí „ze cti“, čili za urážku rodiny neislámským chováním, schvaluje 69%. 
• Nesouhlas z kterýmkoli z těchto principů byl maximálně 7%.

Celá obšírná studie je zde.

Několik detailů z dalších průzkumů, například BBC, průzkumová agentura Populus, Office of National Statistics, Migration Watch, britská policie:

• Z 1,600 čerstvých syrských migrantů ve Walesu 900 spáchalo do jednoho roku od příchodu vážné zločiny.
• 80% londýnské muslimské mládeže sympatizuje s Islámským státem.
• 40% muslimských studentů chce zákony šaria.
• Muslimové při 5% celkové populace tvoří 44% vězňů.
• 49% schvaluje kazatele nenávisti k Británii.
• 27% schválilo masakr Charlie Hebdo.
• 11% aktivně podporuje džihád.
• Na polygamní manželství britských muslimů doplácí stát 5 milionů liber ročně.
• 17.000 muslimských žen je každý rok obětí násilí „ze cti“.

I po odhalení notorického případu 1.400 drogovaných a znásilňovaných anglických puberťaček pákistánskými gangy v Rotherhamu a po odsouzení 35 Pákistánců do vězení totéž organizované znásilňování pokračuje beztrestně v nejméně dvacítce měst a odhady počtu znásilněných dívek za 20 let dostupují sta tisíc.
I po zákazu islamizace státních škol se právě odhalilo několik desítek, které v islamizaci pokračují výukou kamenování a usekávání končetin, zrušením výuky evoluce, hudební a výtvarné výchovy a oddělování žáků i učitelů podle pohlaví.
Jak by se takto myslící a jednající komunita mohla integrovat do liberální demokracie, je těžko vysvětlitelné.

Islamizátoři rádi uvádějí Londýn jako ideální vzor islámské integrace, protože má muslimského starostu. Ten během pár měsíců od nástupu do funkce zavedl tři pozoruhodná opatření: Zákaz zobrazování střídmě oděných žen v reklamách (plavky, prádlo, atd.) na veřejné dopravě. Alokace 1,7 milionu liber na vytvoření policejní jednotky pro stíhání „islamofobních“ projevů na internetu. Protiprávní prodloužení tříhodinového zákonného limitu veřejných demonstrací a podpora okázalé demonstrace na trávníku před parlamentem žádající přijímání většího počtu islámských imigrantů. Vyhazov dvou policejních komisařů klíčových bezpečnostních složek a rezignace vrchního velitele londýnské policie pouhý týden po oznámení, že hodlá ve funcki zůstat alespoň 5 let.

Integruje starosta islám do Londýna nebo Londýn do islámu? 

Tolik stručně o integraci Britské. Ještě hůř – nebo chcete-li, z hlediska islámu lépe – jsou na tom Nizozemí, Belgie, Dánsko a Švédsko. A samozřejmě Francie a Německo.

Radit, jaké poučení by si z toho měla vzít česká politika, už není v kompetenci tohoto příspěvku. Ale stálo by jí za to přinejmenším už konečně požádat naše islamizátory, aby nám odpověděli na tyto otázky:

1. Proč nám lžete?

2. Opravdu si přejete, aby se celá Evropa přeměnila v islámský stát?

3. Opravdu si přejete svět bez vědy, bez technologie, bez umění, bez literatury, bez hudby, bez krásy, bez humoru, bez lásky, bez soucitu, bez rovných práv, bez svobody projevu, víry a tvorby, ovládaný destruktivním kultem smrti vydávaným za vůli boží?

4. Jestliže ano, proč?

5. A jestliže ne, proč nenecháte naši tvořivou civilizaci na pokoji a přispíváte k jejímu zániku?  

Vyšlo na eurabia.parlamentnilisty.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.