Proslulí i neproslulí ekonomové hlásají, že naše, z globálního pohledu miniekonomika je otevřená, vytvářena průmyslovou výrobou a rozumějme tedy, závislá na exportu. Ovšem ani ti tzv. velcí nevyrábí všechno, a tak se do přímé souvislosti dostává vedle pojmu „export“ i „import“ a to je ve všech možných souvislostech hlavní téma dnešního vydání a tedy i následujícího rozhovoru. K tradičnímu diskusnímu rozhovoru jsme tentokrát pozvali viceprezidenta HK ČR ing. Bořivoje Mináře, který ve svém končícím prvním viceprezidentském funkčním období nasbíral nejen při podnikatelských zahraničních misích řadu cenných zkušeností. Diskusním partnerem je tradičně předseda OHK Most, ing. Rudolf Jung.

Jung :

Pane viceprezidente, základní pojmy export a import se dají zjednodušit jako vzájemná a ve většině případů i dobrovolná výměna nejen hmotných, ale i nehmotných statků dnes již prakticky po celé planetě. Pro naší otevřenou ekonomiku je exportní výkonnost životně důležitá a není divu , že podpora exportu se stala vedle podpory technické vzdělanosti, podpory malého podnikání, podpory rodin a podpory bůhví čeho víceméně politickým heslem čnícím na předních stranách programů politických stran. Jimi vygenerovaná dotčená ministerstva se musí tzv. činit a také tak v minulosti i dnes konala. Ovšem je-li tato „státní“ činnost výsledkem politických slibů, pak existuje podpora exportních aktivit také v zákoně . Myslím v zákoně o HK ČR, jehož ustanovení si dovoluji odcitovat:

f) navazují a rozvíjejí styky s komorami a obdobnými institucemi v zahraničí a uzavírají s nimi dohody, šíří znalosti o ekonomických podmínkách a právních předpisech týkajících se obchodních vztahů se zahraničím a v souvislosti s tím vydávají a rozšiřují informativní a odborné publikace,

g) vystavují osvědčení o skutečnostech důležitých v právních vztazích, které vznikají v mezinárodním obchodě; tato osvědčení mají povahu veřejných listin,

Naskýtá se logicky všetečná otázka, jak je u nás zajištěna koordinace a efektivita té deklarované podpory exportních aktivit našeho průmyslu.

Minář:

Děkuji za otázku a pokusím se stručně a srozumitelně popsat, k jakým závěrům jsem zatím dospěl. Není jistě třeba diskutovat o validitě předvolebních slibů nebo slibů a předsevzetí nastupujících politiků. Někteří chtějí a následně se i snaží, někteří slibují a vědí, že plnění slibů nechystají a někteří slibují, ale neví, co neví a bohužel nemohou nic rozumného vyplodit díky nedostatku zkušenosti, vzdělání, erudice či houževnatosti.

Po mnoha letech si občas připadám jako v režimu komunistickém, který jsem zažil také. Znovu zde jsou výrobci hesel a bojových zvolání. Dříve se říkalo, že v pevném sepětí strany a lidu splníme úkoly sjezdu KSČ, dnes slyšíme že, inovacemi doženeme a předeženeme Ameriku, Japonsko a mnoho dalších. Zběsilost je v tom, že za vyrobeným heslem následuje nábor lidí, alokace zdrojů a bezbřehé utrácení v duchu onoho hesla. Podnikatel se nestačí divit, co vše nám takto je servírováno aniž bychom si to objednali nebo o to žádali.

Je pravdou, že i státní instituce během uplynulých let vytvořily několik nástrojů na podporu exportu a je třeba uznat, že některé jsou velmi dobré. Potíž je v tom, že není systém synergií mezi státem a největší podnikatelskou organizací v zemi-Hospodářskou komorou. Přitom Komora vznikla na základě zákona, kdy nám politici nastavili pravidla, ale nedali k tomu ani korunu. Ba co dím, ještě ani nevyužívají služeb sítě Hospodářských komor v zemi a draze si budují své státní drahé a neefektivní instituce. Dlouhodobým odstrašujícím případem je agentura Czech trade, která pro letošní rok plánuje další utrácení v podobě vytvoření konkurenční poradenské sítě ve 13 krajích. Zásadní nesouhlas Hospodářské komory je nezajímá. Údajně mají dost peněz.

Hovořit o koordinaci podpory exportu nelze v žádném případě. Není koordinace podpory exportu mezi ministerstvy a není ani mezi státní správou a podnikatelskou samosprávou. Existuje několik institucí a agentur státních i nestátních, které deklarují podporu exportu. V drtivé většině se však jedná o bezobsažné semináře, na kterých vystupují lidé s nevalnou znalostí tématu. V mnoha případech pak jsme svědky vykrádání nápadů a námětů, se kterými přijde Hospodářská komora. Příkladem mohou být exportní konference či krajská exportní poradenská centra. Některé agentury pak chtějí „spolupracovat“ s Komorou tak, že Komora dodá lidi ze své databáze. Osobně před tím velmi varuji.

Již dlouho víme, že se musíme spolehnout sami na sebe a že nedokážeme zabránit některým ministerstvům ve vyhazování peněz na nekoordinovanou tzv. podporu exportu. Prozatím se nedaří přesvědčit politiky, abychom si vzali příklad či inspiraci z úspěšných exportních ekonomik jako je například Německo nebo Rakousko. Zde je Hospodářská komora zásadním prvkem v podpoře exportu. Hloupé řeči o tom, že tam mají povinné členství, neobstojí. HK ČR má členskou základnu z firem představujících více než 60% HDP. Z Top 100 českých podniků je 80 členem Hospodářské komory! I zde platí, že kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

V žádném případě však nechci, aby předešlá konstatování byla pláčem nad neúspěchy. Naopak. Je to pouze vyslovení naděje, že i k podpoře exportu se dostanou politici, kteří vědí, jak vznikají peníze, jak se dělá obchod a co je a není užitečné pro podporu exportu. Jsem přesvědčen, že v Hospodářské komoře jsme za poslední léta učinili také velký krok vpřed.

Jung :

Můžete být konkrétní ?

Minář :

Byli jsme motorem vzniku Mapy oborových příležitostí, což je velmi užitečný nástroj zejména pro exportéry z MSP, uspořádali jsme cyklus velmi úspěšných Krajských exportních konferencí, kdy si i jednotlivé KHK v zemi mohly ověřit, že se jedná o užitečnou aktivitu také většinově pro MSP. Po třech letech tlaku se nám podařilo přesvědčit politiky aby vznikl spot pozitivně prezentující ČR-Česko má báječné lidi. Všechny tři výše jmenované výstupy vznikly díky pochopení Ministerstva zahraničních věcí, které je v podpoře exportu velmi aktivní.

Roste počet zájemců o podnikatelské mise. V loňském roce jsme uspořádali doprovodné či vlastní podnikatelské mise do 23 zemí. Uspořádali jsme nespočet kulatých stolů s velvyslanci či obchodními rady atd. Krajské komory pořádají své akce na podporu exportu.

Dnes pracuje v dresu Hospodářské komory v Česku cca 300 lidí. Celorepubliková síť Hospodářských komor zvládá oslovit drtivou většinu podnikatelstva. Srovnatelnou základnu založenou na ochotných spolupracovnících a systematické evidenci a oslovování podnikatelů nemá žádná další samospráva v zemi! Opakovaně tvrdím, že síť Hospodářských komor je to nejcennější a právě tuto nabízíme podnikatelům i politikům k využití a spolupráci při realizaci nástrojů k podpoře exportu.

Jung:

Ať se nám to líbí, nebo ne, v systému dobrovolného členství v HK ČR ( což mimochodem považuji za jedno z velmi problematických rozhodnutí polistopadové politiky, kdy se s následky tohoto populistického a neuváženého počinu potýkáme a budeme potýkat ještě dlouhou dobu) se na poli podnikatelského prostředí pohybuje řada dalších silných hráčů, kteří naše podnikatelské prostředí značně znepřehledňují a mimo jiné též zeslabují jednotnou sílu podnikatelů, nepoučených známým výrokem „ Rozděl a panuj“ – ale o tom někdy jindy. Nicméně jako nejsilnější hráč se v podnikatelském prostoru profiluje mimo struktury HK i „Svaz průmyslu a dopravy“, který v poslední době také otevírá regionální kanceláře. Ale jsme u exportu a importu a naskýtá se otázka – existuje na tomto poli nějaká spolupráce nejen tedy se zmíněným svazem a jsme schopni spojovat síly a prostředky pro podporu exportních aktivit a dejme tomu ochranu vnitřního trhu?

Minář:

Diskuze o povinném členství je již pryč a myslím, že se již nevrátí. Od počátku toto nechtěli politici a dnes již pro to nehorují ani mnozí podnikatelé. Jsme svědky vznikání desítek a stovek svazů, asociací, platforem, komor, fór, aliancí, smíšených komor apod. Mluvíme-li o Svazu průmyslu a dopravy tak hovoříme o instituci, která je sice menší než HK ČR, avšak také poměrně významná na českém trhu. Plusem pro tento svaz je, že je součástí tripartity a díky tomu má údajně i nějaké subvence ze státního rozpočtu, což jistě znamená jednodušší financování na straně jedné, ale potenciální omezenou nezávislost na straně druhé. Svaz průmyslu a dopravy je však nejbližším pro potenciální spolupráci s HK ČR. Již dnes koordinuje HK ČR a SPD postup při prosazování klíčových opatření pro podnikatele či při snaze zastavit špatné a mnohdy populistické návrhy politiků. Dle informací z Krajů existuje ve většině případů i dobrá spolupráce mezi krajskými manažery SPD a řediteli úřadů HK ČR v Krajích třeba v tom, že sdílíme informace o proexportních akcích pořádaných v regionech-krajích.

Jung:

Než přistoupíme k dalším tématům, dovolím si malou poznámku. Myslím, že diskuse o povinném členství v komoře, jako jedné z variant „legislativou zajištěné účasti všech podnikatelů na činnosti komory“ nás ještě čekají. Nemá-li být „české podnikání“ nahrazeno „podnikáním v Čechách“ , pak jinou cestu než mít silnou Českou komoru nevidím. Ale chce to mít také osvícenou politiku, která se neděsí představou o silné podnikatelské organizaci, která bude mít sílu a vliv . Ale o tom opravdu až někdy jindy. Pojďme tedy zpět k hlavnímu tématu.

Mluvíme–li o aktérech zahraničního obchodu ( a o tom to vlastně celé je ) pak alespoň trochu zasvěceným „blikne“ pojem „Zahraniční (smíšené) obchodní komory“, které působí na našem území v rámci jiného zákona, než je zákon o HK ČR a pamatujeme si chabý pokus je dostat pod působnost našeho zákona o komoře). Přiznám se, že ani nevím kolik jich vlastně je a ani moc jejich „konkurenční“ působení nevítám. Většinou pochází se zemí, kde mají komory velmi silné postavení a rozhodně jim nedostatky zdrojů na vlastní provoz nechybí, o čemž jen tak na okraj hovoří jejich sídla, samozřejmě v Praze. Protože ve stávající situaci s tím asi nic neuděláme, přece jen se naskýtá otázka, jestli tyto komory ( kam se ochotně hlásí na „povinnou“ komoru zvyklí zahraniční podnikatelé, kterých nejen počtem, ale i investovaným kapitálem značně přibývá) ,přispívají našemu hospodářství a jestli vůbec nějaká spolupráce s naší HK ČR existuje . Za pár slov také stojí „Mezinárodní obchodní komora – International Chamber of Commerce (ICC)“ a její role, která má v ČR také svoji expozituru.

Minář:

Je pravdou, že podnikatelské samosprávy (asociace, svazy, komory, aliance…)rostou jako houby po dešti, neb tomu nic nebrání. V drtivé většině jsou to čistokrevná lobbistická uskupení, která si založí spolek a vytisknou vizitky. U většiny nelze hledat velkou členskou základnu či podporu, nelze očekávat lobování za zájmy všech, připomínkování zákonů, práci při tvorbě zákonů, školení pro podnikatele atp.

Mnoho takto vzniklých podnikatelských samospráv se nastavuje politikům k obdivu, podpoře a využití. Mnozí používají rétoriku o největších a nejrelevantnějších a ve skutečnosti mají třeba jen několik členů. To bude existovat asi vždy. Nebezpečnější však je, že občas jsou takováto uskupení využita k připomínkování opatření pro podnikání a takové připomínkování je politikem prezentováno jako názor podnikatelů. I zde platí, že čím menší persona, tím méně chce mít za protihráče silnou organizaci typu HK ČR. Snahy o vznik smíšených komor jsou rovněž velmi časté. Většina z nich typově odpovídá výše popsanému. Smíšené komory navíc nejsou nijak vázány zákonem o Komoře a tudíž nemají povinnost činit dobro pro české podnikatele. Proto se zcela logicky snaží v drtivé většině důsledně soustředit na lobby ve prospěch mateřských firem ze zahraničí. Myslím si, že většina podnikatelů již dávno nevěří tomu, že cizí firmy a cizí kapitál přichází zachránit Česko nebo českou ekonomiku. Vznik smíšených komor má souvislost i s přílivem zahraničních investic. Firmy z Německa vědí, že Komora je hlavním partnerem pro podnikání, proto také tlačí na vznik své Komory v Česku. Jakkoliv se nám to nemusí líbit, jedná se však o regulérní počínání a HK ČR musí obstát i v tomto konkurenčním prostředí právě větší podporou a nabídkou služeb. Trochu odlišně je koncipována Komora SNS, která byla Hospodářskou komorou ČR založena pro specializaci na země bývalého Sovětského svazu. Mezinárodní komora ICC je spíše nadstavbovou mezinárodní entitou pro vzdělávání a výměnu informací, bez přímé hierarchické vazby na HK ČR.

Více, než vznik desítek a stovek podnikatelských aliancí mne však trápí nekončící vyhazování peněz na lákání zahraničních montoven a následné nabízení pobídek. V době, kdy nám chybí 140 tisíc pracovníků do našich firem, považuji enormní snahu o „lákání investorů“ a nabízení investičních pobídek za hloupou až trestuhodnou. Existuje sice příslušný zákon o pobídkách, jehož změna se zvolna začala připravovat, přičemž je jasné, že se to z objektivních důvodů asi nestihne do voleb. Existuje však i zdravý rozum, který velí zastavit rozdávání peněz na obyčejné montovny, které zde hledají úlevy a levnou pracovní sílu a věnovat se investorům ze znalostní ekonomiky, kteří využijí i české hlavy a obrovskou invenci, pro Čechy typickou.

Jung:

Při svých podnikatelských misích, kterým se velmi věnujete se setkáváte s vrcholnými politiky a také představiteli místních komor. Jaký máte dojem z jejich odborného a společenského postavení v místních poměrech a jak jste jako viceprezident HK ČR vnímán ?

Minář:

Hospodářská komora ČR má podepsáno více než 120 memorand o spolupráci s Komorami a profesními svazy po celém světě. I zde můžeme vidět různou úroveň respektu k těmto institucím. Ve vyspělých zemích je zpravidla Komora nezbytným článkem při tvorbě a realizaci programů pro podnikání. Zde je možné poukázat na Německo, Rakousko, Maďarsko a další. V zemích s větším sklonem ke státnímu dirigismu je větší tendence států zakládat si své poslušnější a ovladatelnější podnikatelské agentury i za cenu toho, že je stát masivně dotuje a platí. Výhodou je, že není třeba tolik diskutovat s podnikateli neb státem zřízená organizace odpoví vždy včas a tak jak je třeba. Při všech návštěvách má Hospodářská komora ČR vždy velký respekt a partnerem je vždy prezident nebo viceprezident místní respektované podnikatelské samosprávy. Obdobný respekt cítíme i ze strany politiků v navštívených zemích. Mít za partnera Hospodářskou komoru je pro většinu politiků ve vyspělých i méně vyspělých zemích samozřejmostí.

Jung:

Ministerstvo, které se byť někdy jen hlásí k faktické podpoře podnikatelského prostředí je bezesporu MPO, které si v oblasti zahraničního obchodu jde i svojí cestou, ale o tom jste již v úvodu mluvil. Nicméně v poslední době dnešní rozporuplný svět dává velký význam pojmu „ekonomické diplomacie“ a jsme v Černínském paláci na Ministerstvu zahraničních věcí. Řekněte nám k tomu něco.

Minář :

Pojem ekonomická diplomacie má svůj význam, byť se tento pojem někdy nadužívá. Jako v každé prosperující firmě, tak i ve státě se musíme starat o obchod. Musíme mít nosné a kvalitní produkty, použitelné platební podmínky, slušný a vzdělaný obchodní tým a patřičné promotion. Vše dohromady musí tvořit synergii, neb jen tak dosáhneme maxima. Nepochybuji o kvalitě českých produktů navzdory hořekování některých, že na to nemáme. K diskuzi je nastavení podmínek financování exportu. K ještě větší diskuzi je obchodní síť v zahraničí a s tím ona zmíněná ekonomická diplomacie. Určitě vítáme podporu dalších diplomatů na složitých trzích. Určitě však nechceme, aby za nás ekonomičtí diplomaté dělali konkrétní byznys (na to musí mít každá firma speciálně trénovaného a erudovaného obchodníka) neb se obáváme, že by mohli udělat nenapravitelné škody. Velký prostor je v posílení PR České republiky. V této souvislosti jsme rádi alespoň za to, že se podařilo prosadit vytvoření spotu o ČR-Česko má báječné lidi, který vydalo a zaplatilo Ministerstvo zahraničních věcí a který je i pro podnikatele dostupný a ZDARMA. Největší prostor ke zlepšení je v posílení synergií mezi všemi aktéry obchodní podpory (ekonomickými diplomaty) v daných zemích. Je zcela nasnadě, že základem obchodní sítě ČR v zahraničí mohou (musí) být ambasády v daných zemích. Tyto musí korigovat veškerá snažení o podporu obchodu, ať již tato jsou činěna obchodními diplomaty z Ministerstva zemědělství, Ministerstva průmyslu (Czech Trade), Ministerstva pro místní rozvoj či jiných. Velkým strategickým projektům musí pomáhat osobně velvyslanec a naši politici, menším projektům pak ekonomický diplomat ve spolupráci s místními Komorami a svazy, propojenými na HK ČR.

Bylo již uděláno mnohé, avšak prostor pro růst českého exportu je značný mimo jiné i tím, že prosadíme synergie v zahraničí a zásadně podpoříme MSP doma v Česku. Ve svém podnikání se vždy dívám, kde mohu najít inspiraci, jak věci zlepšit. Není třeba vymýšlet vymyšlené. Nejlepší inspiraci fungující podpory exportu můžeme najít už u nejbližších sousedů. Německa a Rakouska. Toto však znamená zásadní zapojení sítě hospodářských komor do tohoto systém. Což by samozřejmě implicitně vedlo ke konci zlatých časů státních proexportních agentur vykazujících tzv. podporu exportu za mnoho set milionů korun ročně. Místo toho abychom se inspirovali a nastavili systém, slyšíme od některých politiků, že to je drahé, nemáme na to, Komora nemá povinné členství a podobné zástupné důvody či výmluvy. Mimochodem některé smíšené obchodní komory jsou také součástí podpory exportu některých zemí… Stále věřím, že se musí objevit politik, který bude chtít využít názorů největší podnikatelské samosprávy HK ČR k nastavení dlouhodobého systému, který nebude poplatný změnám na pozicích ministrů.

Jung:

Velmi ožehavé téma jsem si nechal na závěr. Export a import si lidé dávají intuitivně do souvislosti se zbožím, které putuje z jedné ekonomické oblasti do druhé a je poměrně jednoduché tomuto pohybu stanovovat pravidla v oblast norem, celních předpisů, kvalitativních znaků apod. ALE ! Planetou se v poslední době pohybují nejen ty statky hmotné, ale i ideologie, náboženství,lidská práva, soupeřící demokracie a totality a podobné výdobytky civilizací. Jestli zboží převeze také hmotný dopravní prostředek, tyto nehmotné produkty jsou exportovány jen a jen lidmi, kteří mnohdy pohrdají nejen svým, ale lidským životem vůbec. Je-li toto zváno všeobecně odsuzovaným terorizmem, pak export ideologií, demokratických představ o tom správném zřízení pro lidi , kteří o to někdy vlastně ani nestojí, se rekrutuje z polického prostředí. Jak vnímáte tyto vlivy na mezinárodní spolupráci ve výrobě, obchodu a také v ochraně životního prostředí na planetě. Že i nafouknutý miniproblémek může ohrozit obchodní spolupráci a otřást i vládou svědčí nedávná návštěvy nepříliš významného dalajlámy a role také méně významného ministra. Můžete na tato témata na závěr trochu zafilozofovat ?

Minář:

Politika je velmi jedovatá a nevyzpytatelná. Zrůdná politika v kombinaci se zrůdnou filosofií je velký problém. Navštívil jsem v souvislosti se svým byznysem i s Komorou mnoho zemí. Nechci nikoho hodnotit či vychovávat. Naučil jsem se docenit význam slova respekt. Naše pohledy na svět či naše hodnoty nemusí zajímat lidi na opačné straně polokoule. Buď to respektuji a jednám dále nebo nikoliv a ani s byznysem v dané zemi nezačínám. Byli jsme svědky spousty příkoří a násilí pod různými motivy či hesly i v době nedávno minulé. Pokud mi někdo řekne celou pravdu, umím se zpravidla přiklonit na nějakou stranu. Poznat opravdovou podstatu politik, válek, ideologií či jednotlivých skutků je většinou velmi těžké. Osobně nemám schopnost ani ambici hledat příčiny konkrétních počínání v cizí zemi, tím spíše je chtít napravit. Zameťme si před vlastním prahem a potom snad uvažujme o radách druhým. V této souvislosti se s rozpaky a mírně pobaven dívám, jak slušně levitujeme z východu na západ a naopak, jako bychom někdy ztratili vlastní úsudek či hrdost na naši krásnou zem. Sankce proti Rusku byla jednou z takových bezzubých aktivit, která však na trvalo poškodí právě Českou ekonomiku. Podobným případem byla i Čína, kdy jsme se obchodně ocitli v izolaci i tím, že jsme se hlásili k hodnotám, které Čína aktuálně nepovažovala za prioritu. Čína je dnes v centru zájmu mnoha zemí včetně Česka. Snahy o zlepšení vztahů bylo možné pozorovat ze strany mnoha českých politiků. Prozatím jsme spíše svědky čínských investic do zajímavých projektů. Českým firmám však byly pootevřeny dveře a já věřím, že budeme v budoucnu slyšet o úspěšných českých projektech v Číně.

Redakce.

Pánové děkujeme za váš čas a podnětnou diskusi a pane viceprezidente jste na stránkách TEMA naším hostem, tak chtěl byste zcela na závěr ještě něco dodat ?

Minář:

Chtěl bych také poděkovat za pozvání a možnost sdělit své názory na stránkách TEMA, kdy „projekt TEMA“ považuji za unikátní mediální projekt OHK Most na regionální úrovní. Zcela na závěr jen to, co při svých i cestách i necestách stále říkám: ….“ Jsem český patriot a udělám maximum, aby široká mezinárodní veřejnost pochopila, že čeští podnikatelé a čeští lidé jsou světová extraliga…“

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s magazínem TEMA, vydávaného Okresní hospodářskou komorou Most (vydání na téma "IMPORT - EXPORT")