V uplynulém roce pokračoval klesající trend důvěryhodnosti médií hlavního proudu, coby přirozený důsledek diverzifikace informačních zdrojů, v kombinaci s trvalým vzestupem mediální gramotnosti obyvatel. Alternativní média totiž vnesla jasno i do oblastí, která mainstream účelově a trvale zkresloval obdobně, jako kdysi totalitní média. Díky názorově pestrému spektru alternativních webů tak konečně dochází ke komfortní realizaci práva občanů na informace beze zbytku.

Mediální evoluci nedokázala zastavit ani homogenizace zdrojů virtuální reality z produkce veřejnoprávních médií, Bakalova impéria a dalších renomovaných manipulátorů v kombinaci s činností různých neziskovek, financovaných Bruselem, Sorosem, různými filantropy a v neposlední řadě vládou ČR.

Dovolávají se Havla, ale dialog vést nechtějí

Takový vývoj však nedává spát mediální lobby, která je za polistopadové ignorování práva veřejnosti na komplexní informace, zodpovědná. Lobby, která je nasátá na miliardy generované koncesionářskými poplatky, které netransparentně a přednostně získávají pokrytečtí elitáři, alias Havlisté. Všichni se totiž prohlašují za svobodomyslnější občany, protože fanaticky velebí Václava Havla. V reálu se však děsí uplatňování jeho myšlenek, zejména ve vztahu ke svým názorovým oponentům, s nimiž nejsou ochotni vést věcný dialog. Kvůli udržení svých pozic a výhod, jsou schopni své kritiky znevažovat stejně, jako jejich totalitní předchůdci, kteří považovali nezávislé kritické myšlení za stejně „ošklivé,“ jako zmíněni intelektuálové.

Jedním z důsledků jejich působení je i „probuzení“ předlistopadového génia loci Kavčích hor, jehož odér je pro slabší charaktery návykový. Závislými se tak stávají nejen zaměstnanci České televize, nýbrž i jejich oblíbení hosté z diskusních pořadů. K těm patří především politici, kteří dokázali atributy demokracie zdiskreditovat natolik, že se vystavují podezření z úzké spolupráce s Putinem, jehož zájmem dle válečných štváčů je diskreditace „naší“ demokracie.

Kalouskova družina se obává nezávislých a erudovaných osobností

Zářným příkladem je Miroslav Kalousek, jehož přesvědčivému rozhořčení evokovanému kandidaturou Petra Štěpánka do vysílací rady, sekundovala družina spolubojovníku na Malostranském náměstí. Ti se stejně, jako on obávají nezávislých a erudovaných osobností v orgánu, jenž je spoluodpovědný za stav veřejnoprávních medií, skrze která minoritní skupina šibalů vnucuje široké veřejnosti svůj pohled na svět.