Autoři dokumentů II. Vaticana s duchem aggiornamenta zašifrovali hereze pod pozitivní a dvouznačné formulace a zaštítili se autoritou koncilu a papeže. Nikdo si nemohl dovolit ukázat na skrytý podvod! Byl tak spáchán nejtěžší zločin – zneužití církevní a Boží autority proti církvi a proti Bohu!

Rozšifrování ducha II. Vaticana po 50letém ovoci

II. vatikánský koncil (1962-1965) programem aggiornamenta: „Zakotvil, kodifikoval, přijal do nitra západní církve celou mentalitu moderny, liberalismu a podbízivé, přizpůsobivé morálky“. Duch lži podminoval všechna dogmata přijetím dvouznačných pojmů. V pokoncilní době pak z těchto dvouznačných formulací a pojmů už jen jednoznačně prosazovali hereze. Příkladem je dekret o ekumenismu. Kombinuje hereze s pravdou. V odstavci 11 je uvedena hereze: „Způsob a povaha vyjádření katolické víry nesmí být nijak překážkou dialogu s bratry (nekatolíky a pohany – viz NA)“. V následujícím odstavci j e protichůdný požadavek: „Je bezpodmínečně třeba vyložit celou nauku.“ Výsledkem je, že pravda je nerealizovatelná, slouží jen jako alibismus a dokument v důsledku vtěluje ducha hereze. To byl jeho skrytý cíl. Tento princip je použit v mnoha koncilních dokumentech.

Heretické formulace v dekretu Nostra aetate (NA) (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=31747).

Citace: „Tak v hinduismu zkoumají lidé božské tajemství... a uchylují se k Bohu s láskou a důvěrou.“