Můj věk je těžce pod průměrem věku "typického člověka" pracujícího v zemědělství, přestože moje praxe není až tak dlouhá, můj život v zemědělství je dlouhý. Vlastně celý. Krátce před revolucí jsem se narodila do rodiny, která hned po revoluci začínala s výkupy, měla zahradnictví, chov prasat, chov krav, věnovala se rostlinné prvovýrobě, především zelenině.

A dnes? Zahradnictví s květinami již není – vytlačili nás dovozy. Chov prasat a krav? Z důvodu ekonomické nerentability též není.

Zelenina? Ta ještě je! Sice na výrazně nižší výměře, spíše žádné oproti letům před super-hyper markety, ale je.

Dřina, žádný pátek, svátek, prázdniny, ale jen dřina. Přesto krásná! Jenže jak dlouho ještě udržitelná?

Vzhledem k množství naší produkce už většinu prodáváme tzv. ze dvora. Podařilo se nám něco neuvěřitelného! Výborné zelí, pro které k nám jezdí půl kraje, druhá půlka kraje ho ještě neochutnala :-) . Takže, zdá se, budoucnost je v pohodě, ale není tomu tak. Věkový průměr zaměstnanců naší firmy, pokud odečtu sebe a bratra je necelých 60 let. Takže jak je dlouhá budoucnost? Dva? Pět let? Než nám všichni Ti, kteří tu s námi bojují od našeho dětství, odejdou užívat důchodu.

Šance, že by se náš kolektiv omladil? Troufám si říct, že žádná. Rakousko je blízko a platy v zemědělství vyšší. Navíc od základní školy, kterou jsem absolvovala na vesnici, vím, že kdo řekne "jdu na zemědělku" je divný, protože to je přece obor pro podřadný. Naštěstí dnes už je toto zděšení minulostí, není kam jít. Střední zemědělská škola, na kterou jsem nastoupila, se už v době mé maturity jmenovala Střední odborná škola. A dnešní počty studentů agropodnikání? Raději nepřemýšlet.

Po střední škole následovala vysoká škola. Hurá! Je mezi námi pár lidí, kteří chtějí studovat zemědělku a doma žádné zemědělství nemají. Aha, tak že prý je to jen z důvodu lehkého zisku titulu, protože je to škola pro hloupé.

Ti, kteří to nevzdali a došli si pro ten "lehký" titul, si ve většině případů cestu k zemědělství našli. Díky za ně!

Bohužel jsou to jednotky případů, ale jsou! Našli si cestu k tomu, ne mít práci, ale žít životní styl zemědělství.

Zemědělství není zaměstnání, je to životní styl, kterému člověk vše podřizuje a dokonce je tak výjimečný, že v televizi má i vlastní pořad! Farmář, hledá ženu. Však je to taky takový opuštěný, který má rád život na "zahrádce"´.

Čas pokročil, je na čase vypnout email a jít si pro ,,pobavení´´ přečíst facebookové diskuze "odborné" veřejnosti, která má rajče na balkóně a někde od dalšího "odborníka" se dozvěděli termín stutox, bidýlko, hluboká orba.

Zase přemýšlím nad budoucnosti nejen českého zemědělství! Přemýšlím, jestli tito "odborníci" vědí, že ti kterými tak rádi opovrhují, pro ně dělají ty chipsy a popcorn, kterými si mastí klávesnici? Že nebýt jich a jejich utvrzenosti a naději v lepší zítřky, by ráno neměli ani snídani? Že spousta z nich by ani neměla děti, protože nebýt zkušeností z inseminace v živočišné výrobě nebylo by jich ani v medicíně?

Chápu, že už i oni vidí, že dříve se hnojilo jinak a skladba plodin taky byla jiná než dnes, ale uvědomují si, že to nejen oni nás zahnali?! Že my jsme nejen stávkami bojovali za naše chovy a krajinu, ale oni byli Ti, kteří říkali: "Když se jim to nevyplatí, tak ať to nedělají, však dovezeme!".

Myslím, že už není ani za pět minut dvanáct. Spíš už je po a konečně by se to mělo změnit! Konečně s tím začít něco dělat nejen mluvit o podpoře, ale skutečně i podporovat! Ať už nás pracující v zemědělství, protože všichni víme, kde jsou náklady a kde výkupní ceny. O byrokracii ani nemluvím.

Ale i začít vysvětlovat těm balkonovým agronomům, jak je to se spotřebou pesticidů, cenami produktů, že ta kráva není automat, který dává mléko, jen když je třeba, že ten zemědělec není jen ten, co pořád fňuká a naříká atd.

Protože to prostředí, které vytvářejí média, si my, pro které je kombajn král sezóny, nezasloužíme!

Je skoro až neuvěřitelné, kam pohled na českého sedláka došel. Není to stovky let, co byl někdo, koho si je třeba vážit, protože bez něj by nebylo co jíst. Proto prosím zkusme se vrátit k tomu směru, protože jinak je budoucnost českého zemědělství a krajiny jistá…