Anglický pozdrav nebo oslovení zní „Jak se vám daří?“ a odpověď zní vždycky „Dobře“. Řeknete si: To je ale farizejství. Stará šlechta se držela úsloví noblesse oblige, tedy – řekněme dnešním způsobem – „noblesa zavazuje“. To abychom nepohoršili některé občany. 

V Londýně jsem byl poprvé a snad ne naposledy. Na mostě přes Temži to foukalo jako na Sibiři či snad lépe jako na Aljašce. Dozvěděl jsem se, že v Anglii se neříká „máme špatné počasí“, ale „špatně jste se oblékl“. Počasí je vždycky krásné. A tak mohou o velkém a statečném, ale i moudrém kancléři sv. Tomáši Moorovi, který za svou pravdomluvnost a odvahu zaplatil životem, mluvit jako o člověku do každého počasí. 

Nevím, kolik procent posluchačů jsem těmito výroky naštval, ale poslední průzkum říká, že 90 procent občanů ČR je nespokojených či jinak naštvaných. Musím se přiznat, že k nim také patřím. Po celých 20 let svobody se vyrovnávám s tím, že moje iluze se ve většině případů nenaplnily. Není mi to jedno a mrzí mě, že tolik lidí je na tom stejně. Věřící i nevěřící, podnikatelé, zaměstnanci, nemocní a zdraví, levice i pravice. 

Můžeme konstatovat, že mnohé není v pořádku. Vrátím se však k onomu přísloví o počasí, které praví, že je potřeba se správně obléci. To ve společenské rovině na všech úrovních znamená přistoupit k potřebným změnám a úpravám – abych zase někoho nenaštval, kdybych mluvil o reformách. 

Když mi bylo před rokem 1989 zle, dostal jsem výprask nebo se setkal s nepochopením, věděl jsem, že doma se mi dostane pochopení a podpory. Hned bylo po špatné náladě. Když jsem byl zbaven možnosti vykonávat kněžské povolání, věděl jsem, že mi přátelé a známí pomohou nalézt práci. Nebyla to otázka výše platu, ale pracovního místa. Jinak mi hrozilo vězení za příživnictví. 

Podobně jsem musel hledat byt, zajistit jeho zprovoznění a tak dále. Ani jednou mi nepomohl sociální, omlouvám se, socialistický stát. Přesto na ta léta vzpomínám rád. Nebojme se změn, mějme odvahu o nich diskutovat, je-li třeba i odporovat či protestovat. Ale hlavně s chladnou hlavou, odpovědností, soucitem a porozuměním. Bůh žehnej svému lidu a této zemi.

Publikováno se souhlasem vydavatele.