Starým mužům se stává, že někdy začnou myslet i na zadní kolečka. A tak si náš starý kardinál připravil na důchod určité portfolio, aby mohl reprezentovat. Nejprve prodal zámek Mostov u Chebu a pak zjistil, že je to přece jenom malá částka. A proto jak víme podle organizace Kverulant, vyvedl téměř čtvrt miliardy na svoji soukromou nadaci. Bohužel ale ve stáří už člověk nemá velmi dobrý zrak či sluch a současně má i určité výpadky šedé kůry mozkové...

A tak se stalo, že si vlastně neuvědomil, že když se ocitne v důchodu, tak vlastně zjistí, že Nadace Arietinum není jeho nadací, neboť arcibiskupem je jeho nástupce a ne on. U Mostova bohužel vlastně nemohl získat nic, protože arcibiskupové nic neprodávají, prodává arcibiskupství - úřad. Podle jednacího řádu a směrnic nemůže nikdy prodávat sám, jak víme. A proto je tedy zde prodejní smlouva na zámek Mostov, o kterém je pisatel jednoho článku přesvědčen, že to je největší kulturní památka Západních Čech.

Vím, v jakém byl zámek Mostov stavu, když byl prodáván, takže ona částka nabídnutá od kupujícího byla poměrně pozitivní. Zcela jistě je pravdou, že také bylo několik desítek milionů vloženo do oprav této nemovitosti, které byly nutné, ale zůstaly nedokončené. Protože ale odborníci v této oblasti jasně řekli, že provozovat lázeňský penzion v Mostově v současné době, kdy až téměř 25-30 % lázeňských domů jak ve Františkových lázních, tak v Mariánských lázních i v Karlových Varech zejí prázdnotou, kde nejen kvůli znovu začínajícímu covidu chybí pacienti, ale především tyto domy už dávno několik let před tím ztratily personál. A protože pražské arcibiskupství chtělo uchovat na Mostově do budoucna pracovníky, tak je náhradně zaměstnalo, aby pomáhali při výstavbě. To jsou tedy ony náklady navíc, které byly vloženy.

Zůstává pravdou, že v okamžiku, kdy uhodila kůrovcová kalamita a po ní covid-19, tak se otřásly mnohé instituce a mnohá zařízení se dostaly se do velmi složité situace. Jak vidíme, pražské arcibiskupství tuto situaci muselo zvládnout a zvládlo ji s novým personálem, který splnil svoji úlohu.

A tak mohu na stará kolena říci, protože bez kontroly se nedá pracovat, že všechny prodeje nejenomže byly zpracovávány, jak jste se mohli dočíst, kdo sledujete tyto články, význačnými realitními kancelářemi, které vždy na každou nemovitost dávaly několik odhadních cen, ale také zvažovaly nejenom bonitu půdy, ale současně také zvažovaly rozvojové plány obcí a předpokládání toho, co lze a co nelze kde provozovat. Rovněž tak byly prováděny audity a celý program byl nakonec i nezávislými institucemi kontrolován, a to i samotným Svatým Stolcem, jak je v obsaženo v dohodě o našem hospodaření.

Takže jsem zcela klidný, nepotřebuji k svému důchodu ani haciendu, ani svůj byt, ani své auto a mohu tak žít v duchu toho co jsem v životě sliboval a pro co jsem žil.

Loučím se tedy protentokrát a přeji všem, kteří se zabývají hospodařením naší církve, aby si skutečně vše ověřovali, prostudovali a pak hodnotili celou situaci. A to včetně hospodářských výsledků a toho, kam peníze z těchto prodejů jdou a které jsou reinvestovány, takže se nesnižuje základní majetek, který církev potřebuje pro svoji hlavní činnost. To nejsou jen platy zaměstnanců a investice nutné k zachování podstaty toho, co slouží nejenom věřícím, ale všem lidem, kteří milují kulturu. A kulturní člověk je také ten, který hledá pravdu a ví co je slušnost a otevřenost.