Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, po Londýně přišel na řadu Krakov, kde jsem spolu s místním arcibiskupem a bývalým tajemníkem Jana Pavla II. Stanislawem Dziwiszem slavil nejen jeho svátek, ale také svátek hlavního patrona Polska, svatého Stanislawa.  

Krakov a Praha jsou pro mně dvě sesterská města, která učarují krásou architektury, jedinečným panoramatem, ale také svou historií. Na královském hradu Wavel se tyčí katedrála svatého Václava. Je to připomínka doby, kdy Krakov ležel v diecézi svatého Vojtěcha, prvního pražského biskupa české krve.  

Sepětí církevních, kulturních a politických dějin na mě působilo a působí jako historie dvojčat. Svatý Václav se stal ochráncem polského státu, podobně jako tomu bylo v případě svatého Víta v Praze. Později přebírá tuto úlohu svatý Václav v Praze a od 13. století byl v Polsku namísto svatého Vojtěcha, který se stal patronem piastovského Polska.  

Svatý Václav byl vystřídán zmíněným biskupem svatým Stanislawem, který žil v letech 1030 až 1079. Jeho život připomíná osudy obou našich národních patronů – svatého Václava a Vojtěcha. Tento biskup Krakova se dostal do ostrého sporu s panovníkem Boleslavem II., když odsoudil nemorálnost polského vojska a jeho krutost na Ukrajině.  

Samotní polští rytíři se báli sáhnout mečem na svého biskupa, a tak v kostele svatého Michala na Skalce v Krakově byl doslova rozsekán polským králem.  
Není to povzbudivý příběh, ale hovoří o odpovědnosti, humanitě, odvaze i náboženské a politické svobodě. A tak se svatý Stanislaw stal symbolem zápasu o náboženskou a politickou svobodu v moderních polských dějinách, především v období komunistické totality.  

Nepřipomíná nám to vystoupení svatého Ambrože proti masakru císaře na obyvatelích v Arménii nebo příběh svatého Tomáše Becketa v Anglii? Krakovská pouť s procesím byla vždy manifestací nejen zápasu za svobodu církve, ale i celé polské společnosti. Tato procesí vedl jak zesnulý primas tisíciletí, kardinál Wyszinski a po něm kardinál Wojtyla.  

Nezapomenutelný byl průvod, který se konal 8. května 1979. Vyjádřil totiž touhu po svobodě s podporou papeže Jana Pavla II., jenž právě při této návštěvě Polska v Hnězdně přislíbil své úsilí o svobodu církve i v sousedním Československu. V současném světě, kde jsme svědky porušování náboženské i občanské svobody, význam slavností svatého Stanislawa není jen vzpomínkou na minulá léta, ale také výzvou, abychom si uvědomili nedělitelnost svobody a potřebu každodenního zápasu o člověka a jeho svobodu.

Publikováno se souhlasem vydavatele.