Dominik Duka: Tóny zvonů k naší zemi patří

30.04.2012 13:54 | Zprávy

Ke katedrále svatého Víta náleží sedm slavných zvonů s dlouhou, bohatou i pohnutou historií. Tři z nich – Ježíš, Maria a Dominik – byly v roce 1916 zrekvírovány pro válečné účely.

Dominik Duka: Tóny zvonů k naší zemi patří
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pražský arcibiskup Dominik Duka

Díky úsilí mnoha lidí a velkorysosti donátorů budou zvony v katedrále opět v plném počtu. Právě v pondělí 30. dubna při mši v 18 hodin kardinál Dominik Duka v katedrále tyto tři zvony požehná. A při oslavách 450 let od obnovy pražského arcibiskupství uslyšíte, jak znějí hlasy všech sedmi zvonů dohromady. Bude to poprvé po 96 letech. Zvony jako fenomén, který obohacuje naše životy – to je téma glosy kardinála Dominika Duky.

Milí přátelé, vážení rozhlasoví posluchači, v pondělí budeme svědky svěcení tří nových zvonů naší katedrály svatého Víta, Vojtěcha a Václava. Tyto zvony zaujmou uprázdněná místa po svých předchůdcích, kteří se stali obětí první světové války. Je to krásná symbolika – za válečných časů se zvony rozlévají na děla, zatímco v časech míru můžeme nové zvony instalovat na věže kostelů. Spočítám-li nově ulité zvony v celé naší vlasti po 17. listopadu 1989, jejich počet cosi vypovídá o prosperující společnosti, která má vztah i k duchovnímu rozměru života.

Zvuk zvonu je charakteristickým hudebním artefaktem křesťanství. Plnil však nejen náboženskou funkci, ale i sekulární. Svolával nejen k bohoslužbě, vítal nově narozené a loučil se se zemřelými, ale varoval i před nepřítelem, ohněm, povodní, nebo rozháněl bouřné mraky. Vítal panovníka při nástupu do úřadu a jeho návštěvách v jednotlivých městech a obcích. Zvláštní intenzity nabyl jeho hlas za tureckých válek, kdy třikrát denně svolával věřící k modlitbě – ráno, v poledne a večer. Byly i doby, kdy se zvony na protest odmlčely.

Je pravdou, že ne vždy je dnes hlas zvonu považován za něco žádoucího. Tu a tam se setkáme s protesty, že zvon ruší v nedělní ráno pokojný spánek nevěřících spoluobčanů. Většinou však zvonění lidé vnímají jako cosi poetického, co k naší zemi patří.

K důležitým osobnostem života církevní obce patřívali také zvoníci. Často bydleli v blízkosti zvonů přímo na věži. Všichni asi známe rodné místo slavného skladatele Bohuslava Martinů, který se narodil v Poličce ve věžní světnici kostela svatého Jakuba, kde byl jeho otec zvoníkem a zároveň provozoval ševcovství.

Když jsem hovořil o dvojí funkci zvonů, rád bych dodal, že tato dvojí role se projevila i ve vlastnictví věží a někdy i zvonů. Dělily se o ně farnosti s městy. Moderní doba však vytvořila nové signální systémy – sirény, rozhlas, telefon a podobně. I zvoníci jsou nahrazováni automatizovanou technikou. Také věže hledají své nové uplatnění – stávají se rozhlednami, minigaleriemi, informačními středisky nebo místy občerstvení. To vše vyjadřuje i nové využití věží.

Je tu však ještě jeden nový fenomén. Přichází řada zvoníků, pro které se kampanologie stává víc než koníčkem. Často jsou to velice vzdělaní lidé, kteří se dobrovolně hlásí ke službě zvoníků a vytváří společenství. Jim patří většinou také díky za to, že krása zvonů, jejich tónů, obohacuje náš život. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

RNDr. Luděk Niedermayer byl položen dotaz

Co myslíte, že bude s budoucností Evropy a tedy i naší?

Jestli budeme jediný, kdo se bude snažit o ,,zelenou politiku"? A jaký to má význam pro životní prostředí, když se o ochranu klimatu budeme snažit jen my? Vždyť v porovnání třeba s USA nebo Asií jsme pidi světadíl. Nebo je podle vás nějaká šance, že by se politici v EU konečně probrali a začali také...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 380. Pavel Vrba – Můj Ahasver

19:10 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 380. Pavel Vrba – Můj Ahasver

Česká literatura uplynulé stovky let sestávala z mnoha originálních osobností. Mnohé z nich působily…