To je z historického pohledu zcela bezprecedentní situace, která překonává výpadky spojené s válkou v Zálivu (1991) a islámskou revolucí v Íránu (1979), a má za následek skokový růst cen ropy Brent o aktuálních více než deset procent (při otevření trhu ropa zdražila dokonce o dvacet procent!) na 66 USD/barel.

Víkendový útok zcela paralyzoval největší a pravděpodobně nejdůležitější ropný komplex na světě Abkajk, který je zodpovědný za zpracování 7 mil. barelů denně. Byť zatím nejsou k dispozici informace, odkud útok přišel (a zda pomocí dronů, nebo raket), je zřejmé, že se jedná o další eskalaci saúdsko-íránské proxy války. Ta se odehrává od roku 2015 zástupně na území Jemenu a nyní tak vůbec poprvé citelně zasahuje také území Saúdské Arábie, a to dokonce v jejím nejzranitelnějším bodě.

S ohledem na další cenový vývoj bude klíčové, jak významně je poškozena saúdská infrastruktura a kdy bude obnovena její funkčnost. Optimistické odhady hovoří o řádů dnů, resp. několika málo týdnů, což by s ohledem na saúdské zásoby ropy nemuselo dramaticky ohrozit dodávky na světové trhy. Navíc, v případě potřeby je na stole další polštář v podobě strategických zásob USA a Mezinárodní energetické agentury, popřípadě navýšení produkce spřátelených zemí OPEC+. To vše, v kombinaci s aktuálním převisem ropy na trzích, by hovořilo ve prospěch krátkodobého cenového šoku.

Zcela jiný vývoj by nastal v případě, kdy by se výpadek saúdské produkce ukázal jako déletrvající, případně by se útoky opakovaly. Právě otázka zabezpečení kritické ropné infrastruktury bude přitom zásadní ze střednědobé perspektivy. I v případě svižného obnovení těžby lze totiž předpokládat, že samotná možnost opakování útoku se na cenách ropy podepíše. Globální ropný trh se tak po měsících relativní stability ocitá na prahu nové éry, které bude dominovat zvýšená míra nejistoty a návrat rizikové (geopolitické) prémie do cen.