Aktuální výprodej rublu má na svědomí další kolo amerických sankcí. Paradoxně však nejde ani tak o sankce, jež v reakci na kauzu ruského agenta Skripala nově zakazují vývoz amerických vojenských technologií do Ruska, ale “pouze” o ty prozatím navrhované. V americkém Senátu totiž leží návrh významného zpřísnění sankčního režimu, které má být reakcí na ruské zásahy do amerických prezidentských voleb. Vůbec poprvé by tak mohly být sankce uvaleny přímo na ruské finanční instituce a spekuluje se, že by se cílem mohly stát také ruské státní dluhopisy.

Oslabený rubl s sebou navíc stáhla dolů turecká lira spolu s tím, jak se v rámci rozvíjejících se trhů přelévala nervozita. Centrální banka proto nejprve omezila měnové intervence v rámci platného fiskálního pravidla (veškeré rozpočtové příjmy z prodeje ropy nad hranicí 40 USD/barel jsou na devizovém trhu směňovány a poté uspořeny v suverénním fondu) a včera je pod tlakem oslabujícího rublu minimálně do konce září zcela přerušila. To by mělo ruské měně krátkodobě pomoci, nicméně riziko zpřísnění sankčního režimu se bude nad rublem vznášet i v dalších měsících.

Jasnější by mohla být situace již v září, kdy bude znovu zasedat americký Senát. Kartami by přitom mohly zamíchat také blížící se volby do Kongresu. Pravdou však zůstává, že další rozšíření sankcí by zřejmě Rusko již nebolelo podobně jako v roce 2014. V jeho prospěch totiž hovoří především vyšší cena ropy a také odolnější ekonomika, která se může opřít o fiskální stabilitu a silnou vnější pozici. Na straně druhé, i když Rusko zůstává ve výrazně komfortnější hospodářské situaci než například Turecko, další zpřísnění amerických sankcí by ekonomika zajisté pocítila.

Dominik Rusinko
Analytik