Na svém úterním zasedání totiž - oproti očekávání - ponechala úrokové sazby beze změny, což vzhledem k rychle rostoucí inflaci a výrazným vnějším nerovnováhám trhy znovu znejistilo a liru poslalo na historická minima.

Naposledy se turecká centrální banka odhodlala zvedat sazby na počátku června, kdy se ekonomika pohybovala na pokraji měnové krize. Již tehdy nicméně sílily obavy o její nezávislost, zejména s ohledem na předvolební komentáře prezidenta Erdogana, toužícího po větší kontrole nad měnovou politikou. Zvýšení sazeb společně s výrazným zjednodušením jejich struktury sice trhy na chvíli uklidnilo, nicméně se znovuzvolením Erdogana, který bude nově sám jmenovat guvernéra centrální banky, začala nervozita opět stoupat. A tento týden se pochyby dále prohloubily…

Turecká centrální banka ve svém komentáři sice argumentuje, že není potřeba dále zvedat již tak vysoké úrokové sazby (aktuálně 17,75 %), protože snížení aktuálně více než 15% inflace zajistí zpomalující ekonomika a nový vládní ekonomický program. To se však zdá být až příliš ambiciózní předpoklad, jednak ve světle nedávných fiskálních stimulů, ale hlavně protože Turecko čekají již na jaře příštího roku komunální volby. A v těch půjde Erdoganovi znovu o hodně, což potřebnou fiskální restrikci značně komplikuje. Na důvěryhodnosti pak samozřejmě nepřidá ani fakt, že ministrem financí je Erdoganův zeť a hlavní kvalifikací ostatních ministrů je spíše než erudice jejich loajalita prezidentovi.

A to je samozřejmě zvlášť nebezpečné v situaci, kdy je země silně závislá na zahraničním financování a potýká se s výraznými vnějšími nerovnováhami. Investoři totiž více než cokoli jiného oceňují kredibilní a předvídatelnou hospodářskou politiku, které se nyní Turecku akutně nedostává. S ohledem na dále akcelerující inflaci – na hony vzdálené 5% cíli centrální banky - lze proto očekávat, že i v následujících měsících zůstane turecká ekonomika nadále pod nemalým tlakem.