Dnes budou jednat ministři průmyslu Karel Havlíček a životního prostředí Richard Brabec o podobě komise k ukončení využívání uhlí v ČR [1]. Ekologické organizace zveřejňují svoji představu o zadání a fungování tohoto uskupení.

Vznik “uhelné komise po vzoru Německa” avizoval ministr Brabec po první studentské stávce za ochranu klimatu v polovině března [2] a nyní to potvrdil i vicepremiér a ministr Havlíček - s tím, že to bude jedna z hlavních věcí, které bude potřeba dělat [1].

Zahájení férové debaty všech zájmových skupin o způsobu co nejrychlejšího ukončení závislosti na tomto palivu je podle ekologických organizací správný krok. Konec těžby a spalování uhlí (stejně jako rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů a úspory energie) považují za naprostou nutnost, pokud chce ČR splnit svůj díl odpovědnosti za udržení růstu globální teploty na relativně bezpečné úrovni a také vyčistit ovzduší, které máme druhé nejšpinavější v EU. Vzhledem k velkým přebytkům současné výroby elektřiny a nevyužitým možnostem čistých obnovitelných zdrojů je možné již v roce 2030 ukončit výrobu v uhelných elektrárnách bez toho, že by nám elektřina chyběla [3].

Komise však musí dostat správné zadání. Ekologické organizace považují za klíčové následující body:

• Konec uhlí: jasným cílem komise musí být návrh postupu a harmonogramu snižování spotřeby uhlí a termínu úplného ukončení jeho těžby a spalování.
• Reálná řešení: není možné v zadání předjímat řešení, čím uhlí nahradit (například výstavbu nových jaderných reaktorů), jinak se komise dostane do slepé uličky (tak jako dosavadní jaderné snahy státu).
• Práce komise nesmí krýt nečinnost politiků: již nyní je celá řada praktických příležitostí a vládou dávno schválených opatření pro útlum uhelné energetiky, se kterými nemá smysl čekat na rozhodnutí komise (například splnění limitů pro znečištění ovzduší bez výjimek a bez tolerance odchylek měření, penalizace nízkoúčinné výboru elektřiny z uhlí i spalování uhlí v domácnostech, jak požaduje schválená Státní energetická koncepce, nerozšiřování těžby na velkolomu Bílina či zastavení prodeje uhelných elektráren do soukromých rukou, aby stát neztratil možnost je uzavřít).

Aby práce komise měla význam a zajistila široký společenský konsensus, musí kromě uvedených tří základních bodů zadání také splňovat následující:

• Mít vyvážené složení z hlediska počtu zástupců a zástupkyň jednotlivých zájmových skupin i jejich odbornosti a rozhodovat konsensuálně.
• Mít reálný čas na práci a pracovat intenzivně - komise by měla dokázat splnit zadání v reálném časovém horizontu nejvýše jednoho roku a zodpovídat se vládě, která ji zřídí.
• Být transparentní, tedy informovat o průběhu a výsledcích svých jednání a zveřejňovat podklady, se kterými pracuje. Jednotlivé členky a členové musí mít možnost informovat veřejnost.

Německá uhelná komise (která má být inspirací pro českou) jednala od června 2018 do ledna 2019, měla 28 členů a členek – zástupců a zástupkyň průmyslu, sektoru energetiky, vědecké obce, malých a středních podniků, odborů a ekologických nevládních organizací. Poradní hlas měli zástupci a zástupkyně Spolkového sněmu a uhelných spolkových států [4]. Výsledkem je doporučení ukončit využívání uhlí do roku 2038 (a pokud možno do 2035), velmi rychlé uzavření uhelných elektráren odpovídající 12-ti násobku největší české uhelné elektrárny Počerady a rozsáhlá finanční podpora spolkovým zemím, kde se nyní těží a spaluje uhlí [5].

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA a člen Rady Klimatické koalice, řekl: “Je nejvyšší čas na intenzivní diskusi o praktickém zajištění úplného konce uhlí v Česku. Komise je správný krok, pokud bude mít jasné zadání, že má přijít s praktickým řešením a nebude zástěrkou pro nečinnost ministerstev. Ukončit těžbu a spalování uhlí prostě musíme, kvůli zdraví lidí i změně klimatu. Technické, ekonomické a sociální výzvy spojené s koncem uhlí jsme schopni vyřešit. Jsme země se silným průmyslem i potenciálem pro rozvoj domácích čistých obnovitelných zdrojů a chytrých inovací. Naopak pokračování ve fosilní závislosti by přineslo nezvladatelnou změnu klimatu, která by poškodila všechny.”

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl: “Je zjevné, že téměř třicet let staré územní ekologické limity těžby uhlí již nestačí. Fungují jako spolehlivá ochrana obcí ohrožených těžbou, ale klima a ovzduší chrání jen nepřímo a hlavně nedostatečně. Pokud se chceme vyhnout katastrofálním změnám klimatu, musíme nechat v zemi i část uhlí, které by bylo možné v rámci platných územních ekologických limitů vytěžit. Velkolomy Vršany a Bílina přitom chtějí jejich vlastníci provozovat nejméně do roku 2050. To je naprosto nepřijatelné.”

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl: “Česká energetika už dlouho zaostává. Souručenství fosilně jaderných společností a politiků zatím vždy dokázalo zastavit jakékoliv pokusy o její modernizaci. Stát musí hned začít dělat, k čemu se zavázal a více využívat domácí obnovitelné zdroje energie.”

Edvard Sequens, předseda Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, řekl: “Uhelná komise nebude mít smysl, pokud by v podtextu zadání měla navrhnout nahradit jednu problémovou technologii jinou neméně problémovou, tedy posilování podílu jaderných elektráren. A zrovna tak, pokud by měla jen odvést pozornost od skutečných vládních kroků, které budou rozhodovat o podobě naší energetiky v následujících desítkách let.”

[1] O jednání stanoveném na pondělí 6. května v 16:00 informoval členy a členky Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na jednání dne 3. května 2019. Zároveň uvedl, že komise vznikne a bude jedním z hlavních aktů, které bude potřeba udělat.

[2] https://oenergetice.cz/uhli/brabec-by-chtel-zalozit-takzvanou-uhelnou-komisi-po-vzoru-nemecka

[3] http://www.chytraenergie.info/images/stories/Czech-Grid-Without-Coal-By-2030_fin.pdf

[4] Německá uhelná komise vznikla na základě koaliční smlouvy jako jeden z nástrojů naplňování závazků Pařížské dohody. Spolková vláda schválila její vznik 6. června 2018. Komise pracovala 7 měsíců, 26. ledna 2019 zveřejnila 275 stránkovou závěrečnou zprávu.

Ač původní název komise zněl „Růst, strukturální změna a zaměstnanost“, záhy se vžilo označení „Uhelná komise“. Komise měla 28 členů – zástupců a zástupkyň průmyslu, sektoru energetiky, vědců, malých a středních podniků, odborů a ekologických nevládních organizací. Rozhodovala hlasováním 2/3 většinou. S hlasem poradním se jejího jednání dále účastnili 3 poslanci spolkového parlamentu a rovněž zástupci a zástupkyně šesti spolkových zemí dotčených výrobou elektřiny z uhlí. Všestrannou podporu práci Komise poskytoval speciální vládní výbor, na kterém se podílela 4 spolková ministerstva: hospodářství a energetiky, životního prostředí, vnitra a práce a sociálních věcí. Se statutem hosta se účastnil úřad kancléřky. Uhelná komise (komise občanské společnosti) uskutečnila 16 zasedání, 3 výjezdy do dotčených regionů, vyslechla 60 expertů.

Na závěrečném zasedání, které trvalo 21 hodin, přijala poměrem hlasů 27:1 následující hlavní rozhodnutí:

1. Definitivní ukončení činnosti uhelných elektráren v roce 2038, pokud možno ale 2035 či dříve

2. Cestovní mapu ukončování výroby elektřiny z uhlí s jasnými milníky (trvalé snižování počínaje rokem 2022)

3. Poskytování rozsáhlé podpory dotčeným spolkovým zemím ve výši 40 miliard EUR za 20 let

4. Rozsáhlá opatření na podporu zaměstnanosti – pokud možno ve spolupráci s výrobci elektřiny

5. Značné kompenzace v cenách elektřiny

Jako fakt vstupovalo do jednání uhelné komise dřívější rozhodnutí německé vlády o ukončení provozu jaderných elektráren v roce 2022.

[5] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/nemecko-melo-ukoncit-spalovani-uhli-v-roce-2038-ci-jiz-2035-jde-o-kompromis-s-uhelnymi