Další kniha načasovaná před volbou amerického prezidenta je od Michaela Sandela, spoluzakladatele kommunitarismu a profesora politcké filosofie, si klade otázku, do jaké míry má Trumpova teorie záchytné body v realitě a analyzuje situaci na své mateřské elitní Harvardově universitě.

Zjišťuje, že obecně uznávaná a hlásaná teorie  amerického snu, tedy meritokracie,  se v praxi ukazuje jako fráze. Uvádí příklady přísných testů při přijímacích zkouškách, které mají vyhledat nejschopnější zájemce o studijní místa, ale někdy jsou příkladem nepředstavitelné manipulace. Nejdrastičtější je případ mezitím  žalovaného „poradce pro přijímací zkoušky“ Singera. Ten platil  zkoušející, aby zlepšovali výsledky zkouškových testů, podplácel trenéry, aby prohlásili uchazeče za sportovce, o které má universita zájem. Přitom nebyl právě laciný. Jedna rodina zaplatila 1,2 miliónů dolarů, aby dcera byla přijata do Yale-university jako budoucí členka fotbalového klubu. Známá televizní herečka zaplatila 500 000 dolarů, aby dcery byly přijaty na Universitu Jižní Kalifornie jako budoucí členky veslařského klubu atd. Případ vyvolal obecné pozdvižení a Fox News neopomenuly připomenout, že takto se chovají liberální elity, elity Holywoodu, které podepisují šeky, aby dostali děti na školu.

Tento propad meritokratické kriminality ovšem odstraňuje rovnost šancí a vede i k polarizaci uchazečů o studijní místa. Harvardova univerista přitom po drastických přijímacích zkouškách přijímá jen 8% uchazečů. Odmítnutých 92% se cítí ukřivděni a rozšiřují řady Trumpových kulturních bojovníků proti elitám.

Tento efekt nerovnosti také dále zesílila „Etika úspěchu“ v oblasti vzdělání propagovaná Clintonovými Demokraty jako cesta ke kompenzaci zhoršujícího se postavení střední třídy v důsledku globalizace (rozdíl v platech absolventů středních a vysokých škol se během dvaceti let zvýšil z 40% na 80%). Ale konec konců i v prezidentské kampani Hillary Clintonové v roce 2016 byly konkrétní požadavky jako zrušení školného a  daňové odpisy, které se stejně tak týkaly naprosté menšiny zájemců a nesměřovaly k vysokoškolskému vzdělání pro všechny.

Kořeny nerovnosti a polarizace společnosti kniha hledá nejen v neoliberální formě globalizace (Reagan, Thatcherová), ale i v neoliberální Třetí cestě evropské sociální demokracie (Blair,Schröder). Německé vydání knihy o 430 stránkách nese název O konci veřejného blaha, americké vydání Tyranie zásluh.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele