Máme sice mimořádně krásný podzim, přesto ale s ochlazením zvolna nastává období "rýmiček", které se brzy, až "zmizí světlo", přetaví do pravidelné tříměsíční chřipkové "sezóny". Je to něco jako divadelní sezóna, jen hrají pořád stejný kus. V médiích se v jeho rámci už opět rozebíhá oblíbené dějství na téma "proč jen se ti hloupí Češi nedají proti chřipce očkovat, a pak státu utrácejí peníze?"

A tak je tu znovu i pravidelná otázka: Lze "rýmičkám" i nebezpečné chřipce předejít jinak? Odpověď zní: u většiny z nás samozřejmě ano. A podstatně "přírodněji", než je nám doporučováno.

Očkování je klasickým výrazem "prevence" v podání současné "mechanické" medicíny. Ta nejenže není vlastně postavena na žádných hlubších systematických základech (v čemž se liší třeba od tradiční medicíny čínské), ale leckdy skutečně škodí - příkladem budiž právě očkování, nebo "preventivní" užívání farmaceutických drog.

Naštěstí jsou už i lékaři, kteří na "prevenci drogami" sami moc nevěří, protože se přesvědčili, že přírodní metody jsou zkrátka jednodušší, lepší - a ostatně i levnější. Jeden z nich, americký lékař dr. Al Sears, píše o zázvoru - skvělém léku na preveneci a léčbu nachlazení:

Zázvor místo aspirinu

"Mnoho lékařů radí svým pacientům, ať berou denně aspirin, aby předešli srdečním chorobám. Stalo se to tak uznávanou praxí, že vidím na své klinice i pacienty, kteří s "preventivním aspirinem" začali sami, protože je prostě "napadlo, že je to fajn".

Říkám všem těmhle lidem, ať s užíváním aspirinu přestanou. Nechci tím říct, že by aspirin nebyl jedna z nejbezpečnějších lékárenských drog, které existují.

Pořád je to ovšem droga. A to znamená, že s sebou její užívání nese rizika (v tomto případě krvácení, selhání ledvin a jater, vředy, tinitus a mrtvice - vše při předávkování, nebo u pacientů, kteří mají jiné zdravotní problémy).

Hodně jsem cestoval a během svých cest jsem objevil množství přírodních léčiv, která fungují stejně dobře, pokud ne lépe, než drogy z lékárny. Některá jsou velmi exotická. Jiná máte patrně doma v kuchyni - jako třeba zázvor. Většina lidí přitom zázvor zná jen jako tonikum na podrážděný žaludek…

Věděli jste, že zázvor působí na zdraví kardiovaskulárního systému, a to velmi zásadně? Obsahuje totiž 12 antioxidantů ještě mocnějších, než je oblíbený vitamin E. Jde o takzvané flavonoidy. Jedna studie, zkoumající 1400 mužů, dospěla k závěru, že ti s nejvyšším příjmem flavonoidů v potravě měli karotidové tepny v nejlepším stavu."

Víme, jak na něj?

Zajímavé spojení - i kdyby jen proto, že zázvor i aspirin jsou v poslední době asi nejznámějšími "úlevnými prostředky" na virózy dýchacích cest a na chřipky.

Zázvor je i pro nás už docela "obyčejná" bylina - v posledních letech je dobře dostupný, máme pocit, že "víme, na co je", a dokonce i mainstream si dovolí "uznat" jeho účinky proti chřipce a nachlazení a píše o tom, jak si z něj udělat čaj.

To je jistě dobře. Je fakt, že zázvor povzbuzuje imunitu, ředí krev, sráží horečku a rozpouští hlen v plicích, takže usnadňuje vykašlávání. Současně ovšem většina z nás ve skutečnosti zázvor a jeho účinky tak úplně nezná - a nezná proto ani rizika jeho užívání, ani všechny možnosti, které tato mimořádná bylinka "z Boží lékárny" může lidem nabídnout. Což ostatně potvrzuje i zmíněný doktor Sears.

Informací, kterou běžný uživatel zázvoru nejspíš neví, je, že jeho působnost se zdaleka netýká jen oběhové soustavy či podzimních rým a nachlazení.

Proti migréně i rakovině

Zázvor mimo jiné pomáhá proti bolesti (obsahuje látky, působící protizánětlivě i proti bolesti samotné) a to včetně migrén, jejichž frekvenci a bolestivost podle některých zdrojů zmenšuje. Také zastavuje růst rakovinných buněk a zlepšuje citlivost receptorů v těle na inzulín, čímž pomáhá diabetikům. Jeho protizánětlivé působení se uplatní v podstatě kdekoli, chválí si ho tedy pacienti s artritidou i s kožními problémy.

Kromě toho je naprostou záchranou pro trávení - pomáhá proti nevolnostem (zvláště v těhotenství či po operaci nebo chemoterapii), čistí prostředí ve střevě (proto se zázvorová esence přidává i do řady potravinových doplňků), uklidňuje příliš silné žaludeční stahy, a především má spoustu enzymů, takže až 200x zlepšuje dostupnost živin pro naše tělo.

Tato jeho funkce z něj dělá skvělého pomocníka proti "rýmičkám", ještě než se vůbec vyskytnou. Osvícenější vědci již dnes vědí, co lidová medicína říkávala jinými slovy desítky a stovky let - totiž, že trávení je zásadní pro imunitu. Nejlepší léčbou chřipky je žádnou nedostat - a k tomu nám pomůže především čisté prostředí uvnitř těla, správně fungující střeva, játra a ledviny.

Málokdo také ví, že zázvor sice funguje i na nachlazení "akutní", ale pouze v jeho prvních stádiích: když jste "zmrzlí" a právě jste se nastydli, případně v prvních hodinách poté, co do vás nemoc "vleze". To tvrdí tradiční čínská medicína - a také vysvětluje proč:

Zázvor místo kávy?

"Zázvor je z hlediska tradiční čínské medicíny silné jangové tonikum," říká terapeutka Jana Hollanová. "Je rozdíl, zda užijeme kořen zázvoru čerstvý, nebo sušený. Ten druhý jde více do hloubky, prohřívá a lze ho doporučit třeba na trávicí obtíže.

Čerstvý zázvor, u nás dnes velmi oblíbený a prodávaný v restauracích jako čaj, spíše takzvaně ‘otevírá povrch těla’. To znamená, že chlad, případně škodliviny, které do těla vstoupily, mohou zase vyjít ven. Také může fungovat jako náhražka oblíbené ale nezdravé kávy, protože povzbuzuje tělesné funkce.

Současně to ovšem znamená, že pokud si dáme čerstvý zázvor a poté opět vyrazíme někam ven do chladu - a ještě jsme například nedostatečně oblečeni - pak si na nastydnutí spíše zaděláváme.

Pokud používáme zázvor na virózu, měli bychom si ho dát - třeba i s medem, který rovněž mírně zahřívá, ale určitě ne s citronem, který naopak ochlazuje - co nejdříve poté, kdy ucítíme, že ‘na nás něco začalo lézt’. A rychle zalézt do postele a takzvaně se ‘vypotit’. Pak nám k něčemu může být.

Nefunkční je ovšem u těžkých horečnatých onemocnění - na klasickou chřipku, ani na zápal plic nám k ničemu nebude, ba bude spíše škodit, stejně tak nám sám nepomůže druhý či třetí den nachlazení - pouze v kombinaci s dalšími bylinami. To proto, že v těchto případech ‘škodliviny’ jsou už někde úplně jinde, než těsně pod povrchem kůže."

Kdo by zázvor neměl

Současně také Jana Hollanová dodává, že existují celé skupiny lidí, které by si na zázvor - či alespoň jeho vnitřní užití - naopak měly dát velký pozor: "Zázvor nedoporučujeme při žaludečních vředech, ani v menopauze či při vysokém tlaku nebo velkém vyčerpání jinové složky organismu - což se dnes bohužel týká nejen žen v menopauze, ale často i žen velmi mladých.

Lidé, kteří trpí na podobné problémy, by měli nejprve užívání zázvoru konzultovat se svým terapeutem. Další kategorií lidí, kteří by si na zázvor měli dávat velký pozor, jsou lidé, kteří mají problém se srážlivostí krve nebo potíže s játry.

I ti však mohu zázvor užívat vnějšně, například jako obklad. Pokud si jej strouhaný přiložíme v plence na oblast jater, může pomoci "vytáhnout" z nich toxiny a rozpohybovat energii. Což je mimochodem přesně to, co obvykle potřebujeme, když jsme nastydlí. Takovéto použití zázvoru se dá doporučit preventivně i jako lék, a to i v situaci, kdy bychom jinak se zázvorem neuspěli, nebo ho vysloveně nemáme jíst."

Zázvorová esence i Zloději

Další možností, jak užívat zázvor, i když spadáme do rizikové kategorie - a to i v rámci prevence - je jeho užívání jako čisté rostlinné esence. Esence, speciálně ty stoprocentně čisté, které jsou současně velmi silné, mají potenciál harmonizovat organismus. Na rozdíl od bylin je tedy s rostlinnou esencí těžší se "rozhodit".

Zkušenosti uživatelů velí, že třeba takový citron může zahřívat nebo chladit - podle toho, co zrovna potřebujete (přitom citron v "surovém stavu" je pokládán za ochlazující - také proto bychom ho neměli užívat, jsme-li nastydlí, pokud nemáme horečku, kterou potřebujeme srazit).

Samozřejmě i tak musíme se zázvorem opatrně, pokud trpíme některou ze zmíněných poruch. V takovém případě se doporučuje esenci před použitím rozředit několika kapkami rostlinného oleje - a nejlépe pro jistotu ještě předem vše konzultovat s ošetřujícím lékařem či terapeutem.

Je jasné, že na chřipku existuje bezpočet dalších přírodních prostředků ochrany. Když už jsme zmínili harmonizující esenciální oleje, hodně lidí si chválí směs rozmarýnu, hřebíčku, citronu, eukalyptu a skořice s poetickým jménem Zloději, která působí vysoce desinfekčně a přidává se i do mýdel, v Americe ji používá řada nemocnic.

Medicína předků a zakopaný pes

Všechny tyto prostředky mají jedno společné. Přirozeně a docela jednoduše řeší u mnoha lidí problémy, se kterými si jinak "vědecká" medicína bezvýsledně láme hlavu.

A když je použijeme správně, mohou nám některé také pomoci nestat se nedobrovolným hercem v letošní repríze dramatu farmaceutického průmyslu "dejte se očkovat, nebo se pak nedivte".

Ono totiž k relativně bezpečnému "přežití" zimy stačí respektovat vlastní tělo. Když je mu zima, zahřát ho, když chce déle spát, dát mu více spánku. Když se řeší každoroční "epidemie", málo se mluví o tom, že naši předci ještě o dvě generace zpět spali v průměru o hodinu déle, než my. A úplně jinak jedli. Pronásledovaly je sice "nemoci nedostatku", protože hlad a podvýživa byly docela běžné - ale zase netrpěli stejně nebezpečnými důsledky nadbytku a všudypřítomnými chemickými drogami naší "doby jedové".

Že jde o "knížecí rady", protože při současném životním stylu si většina z nás prostě nemůže "zimní spánek" nebo radikální změnu diety dovolit?

Jenže v tomto omylu je právě ten zakopaný pes.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele