Problémem číslo jedna je v případě výroby dělostřelecké munice kapacita výroby střelného prachu. Ten v České republice produkuje státní Explosia a.s. v Pardubicích. Ani dva roky od začátku války přitom této firmě nestačily na to, aby efektivně investovala do navýšení kapacit. Zjednodušeně řečeno: její jedinou reakcí na mohutně zvýšenou poptávku bylo zvýšení ceny. A následné uspokojení z toho, jak se firmě dobře daří.

Nejen ukrajinská armáda, ale všechny armády civilizovaného světa potřebují munici. Ukrajina ji na frontě spotřebovává obrovským tempem. A armády NATO, které ji podporují, potřebují doplnit a navýšit zásoby. Jedině akceschopné ozbrojené síly totiž odstraší případného agresora. A akceschopné budou jedině tehdy, budou-li mít čím střílet. Výrobců munice a specificky těžké dělostřelecké munice ráže 155 mm, která hraje i v aktuálním konfliktu rozhodující roli, je v Evropě řada. Méně je výrobců střelných prachů, které se používají pro tzv. hnací náplně dělostřeleckých granátů. Mezi nimi najdeme pardubickou Explosii, jejíž akcie drží Síkelovo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Tisková zpráva Explosie ze 7. května letošního roku problém nepřímo přiznává: "Cílem roku 2024 je dosažení vyššího zisku při udržení stávajícího obratu, neboť jak již bylo zmíněno, limitujícím faktorem jsou výrobní kapacity. Jednoduché to nebude, neboť do hry vstupuje například sílící tlak na zvyšování mezd, nebo rozhodnutí magistrátu města Pardubic, na jehož základě razantně stoupne daň z nemovitosti pro některé průmyslové podniky sídlící právě v Pardubicích." Takže zvýšit ceny, to určitě půjde, ale s výrobními kapacitami to nebude jednoduché. Zmíněná daň z nemovitosti může vystoupat až na 20 milionů korun, což místopředseda představenstva Explosia Mareček označil za "už slušnou položku ve finančních plánech."

Tato částka může pozorného čtenáře výroční zprávy podniku za rok 2023 přivést k úvaze trochu jiného charakteru. Za rok 2023 totiž Explosia vybrala na zálohách od svých odběratelů také 20 milionů korun. S ohledem to, že investice za stejné období dosáhly částky 137 milionů, je to až neuvěřitelně málo. Přitom v celém obranném průmyslu jsou zálohové platby naprostou samozřejmostí. A nejen u nás. Česká vláda například zaplatí mnoho desítek miliard korun, než vůbec na českém území přistane první bojový letoun F-35. Ale nemusíme hned do Ameriky. V roce 2020 byly tématem například zálohy na pasivní radary VERA NG. Z celkové ceny 1,5 miliardy požadovala shodou okolností rovněž pardubická ERA bezmála půl miliardy korun. Obrat Explosie za rok 2023 činil 1,42 miliardy. Zálohové platby tedy představují pouhých 1,4 %.

Tato velkorysost, s níž Explosia a.s. přistupuje ke svým odběratelům, kteří přitom v dnešní dramatické a po obranných systémech hladové době nedostatkem prostředků netrpí, je bezmála nevysvětlitelná. V Pardubicích investovali 136,8 milionu korun, ale v případě, že by odběratelům účtovali standardní zálohy, mohli investovat nepochybně nepoměrně více. Tempo žádoucího navyšování kapacity výroby střelných prachů by bylo rychlejší. Tím by se zvýšilo tempo produkce mj. dělostřeleckých granátů. Potenciál trhu je mimořádný a spíše narůstá. Těžkopádnost reakce Explosie stojí nás všechny značné prostředky navíc, protože nedostatečnou produkci musíme suplovat nákupy munice ve třetím světě, a protože při poptávce dramaticky převyšující nabídku přirozeně roste cena. Explosia se má dobře; ale důsledkem je nedostatek potřebného zboží, zde v podobě tzv. hnacích náplní, střelného prachu.