V reakci na to některé státy vyslaly delegace na nižší úrovni, a místo aby se řešily skutečné problémy západní polokoule, delegáti věnovali spoustu času diskusi o pozvánkách. Pozornost novinářů upoutal spíše vzdorosummit odpůrců politiky USA.

Solidaritu s ostrakizovanými demonstrovali mexický prezident López Obrador, bolivijský Luis Arce, honduraská prezidentka Xiomara Castrová a premiéři karibských ostrovů Grenada, Svatý Kryštof a Nevis a Svatý Vincenc a Grenadiny. Vedoucí představitelé Guatemaly a Salvadoru se také rozhodli neúčastnit, ale z jiných důvodů. Chilský prezident Gabriel Boric a mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard označili rozhodnutí Bidenovy administrativy za „chybu“. Venezuelský prezident Nicolás Maduro nazval akci pořádanou USA „totálním selháním“ a prohlásil, že hlas Venezuely na summitu zastupuje argentinský prezident Alberto Fernández. Navzdory tomu, že tisková mluvčí Bílého domu potvrdila, že USA nadále uznávají Juana Guaidóa jako „prozatímního prezidenta“, venezuelský opoziční vůdce pozvánku na akci nedostal.

López Obrador vyzval k tomu, aby Organizace amerických států (OAS), která je zcela pod taktovkou Washingtonu, byla zavržena a nahrazena Společenstvím latinskoamerických a karibských států (CELAC), sdružujícím všechny státy západní polokoule s výjimkou anglosaských členů NATO – Kanady a USA. Maduro navrhl, aby Argentina jako hlava CELAC zorganizovala summit a pozvala Bidena jako hosta v jakémsi obrácení rolí, což by zdůraznilo regionální integraci nevedenou USA.

Mezitím byly sociální sítě zaplaveny scénami novinářů a aktivistů konfrontujících osobnosti, jako např. amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena a generálního tajemníka OAS Luise Almagra, kvůli jejich zasahování do vnitřních záležitostí zemí v regionu. Aktivisté se také sešli v Los Angeles na „Lidovém summitu Ameriky“. V první den činnosti tento vzdorosummit přivítal bolivijského předsedu Senátu a člena Hnutí za socialismus (MAS), které se vrátilo k moci po volbách v roce 2020 poté, co převrat podporovaný USA svrhl v roce 2019 socialistu Eva Moralese. Řečníci na vzdorosummitu především kritizovali politiku USA.

IX. summit Ameriky měl být pro Washington příležitostí ukázat obnovený závazek vůči regionu poté, co bývalý prezident Donald Trump nahlížel na Latinskou Ameriku přezíravě, ale místo toho se pro Bidenovu administrativu změnil v diplomatický debakl. Zejména americká viceprezidentka Kamala Harrisová čelila kritice za to, jak nakládala s imigračním spisem – před více než rokem byla pověřena touto otázkou, ale neprokázala žádný pokrok. Navzdory deklarovanému cíli summitu shromáždit vedoucí představitele polokoule k diskusi o regionálních otázkách se program z velké části soustředil na priority USA. Diskuse o neúčasti třech zemí tak do značné míry poznamenala celé setkání, které nepřineslo žádné výsledky.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele