Filip Andler: Rusko, Čína a Afrika

17.02.2022 20:33 | Komentář

Ve dnech 17. – 18. února se v Bruselu uskuteční už šesté setkání mezi zástupci Evropské a Africké unie. Jedním z důležitých témat vztahů mezi EU a AU je iniciativa Globální brána, jejímž prostřednictvím chce EU v Africe do roku 2027 investovat 150 miliard eur na různé projekty. Globální brána má představovat alternativu k čínské iniciativě Pás a stezka, která financuje výstavbu infrastruktury v zemích Afriky, Evropy, Jižní Ameriky i Asie. Afričtí odborníci se však obávají, že EU jde zejména o upevnění politické moci než o snahu skutečně pomoct. Zároveň upozorňují, že Evropa nabízí výrazně nižší finance než Čína.

Filip Andler: Rusko, Čína a Afrika
Foto: Jan Rychetský
Popisek: V Rusku si připomněli pětasedmdesátileté výročí bitvy v Kurském oblouku, která Třetí říši definitivně odsoudila k porážce na východní frontě

V Africe je součástí iniciativy Pás a stezka 40 zemí. Čína je předním obchodním partnerem a zároveň největším věřitelem Afriky. Západ Peking kritizuje, že sleduje v Africe pouze vlastní zájmy a obyčejní Afričané ze spolupráce z ČLR nic nemají. Čínský dar jedné miliardy dávek vakcín proti Covid-19 Africe a příslib výroby dalších 400 milionů dávek na kontinentu však vyvrací toto tvrzení, neboť Peking se tak snaží vyvážit nerovnoměrnou distribuci vakcín mezi bohaté a rozvojové země. Čína má přirozeně své zájmy, ale ty slouží ku prospěchu i samotným Afričanům. Podle průzkumu panafrického institutu Afrobarometer z listopadu 2021 věří 63 % Afričanů, že Čína má na jejich zemi pozitivní vliv. Výkladní skříní ČLR v Africe je Tanzánie, která se na Peking orientovala již v éře studené války za vlády prezidenta Nyerereho, dobrého přítele Mao Ce-tunga. Metropole Dar es Salaam tak zcela změnila svou tvář díky čínské výstavbě.

Západ tvrdí, že Peking se snaží Afriku zadlužit, aby na ni zvýšil svůj vliv. Čínská strategie výměny infrastrukturních projektů za nerostné zdroje sice vedla k finančním potížím mnoha afrických zemí, problém však spočívá v nedostatečné transparentnosti. Polovina čínského dluhu kontrahovaného africkými zeměmi je takzvaný skrytý dluh, kdy nejsou známé přesné podmínky a stav splácení, což vystavuje ČLR kritice a podezření. Čínské zájmy v Africe se soustředí na získávání komodit. Obchodní nerovnováha je obrovská – africké produkty představují přibližně 4 % celkového čínského dovozu. Avšak není toho moc, co by Číňané mohli dovážet z Afriky kromě surovin a nerostů. Situace se nezmění, dokud afričtí lídři nebudou požadovat přenos technologií a know-how. Vyplatilo by se jim se učit se od samotné Číny. To předpokládá vůli afrických vůdců jednat a vyjednávat ve prospěch lidu. Nejprve bude potřeba odstranit korupci na všech úrovních, a aby Afričané zvýšili vliv při jednání s Čínou, musí posílit regionální integraci. V tomto ohledu již bylo vynaloženo určité úsilí, včetně zahájení prací na kontinentální zóně volného obchodu a připravované celní unie.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Příměří není mír

13:57 Jiří Paroubek: Příměří není mír

Tolik asi chtěl sdělit ruský prezident Putin v reakci na návrh Američanů na příměří ve válce na Ukra…