Prezident Miloš Zeman se s blížícím se koncem svého mandátu loučil s představiteli zemí Visegrádské skupiny na společném jednání prezidentů v Bratislavě. V4, která v jisté chvíli, zejména v migrační krizi, hrála důležitou roli, dnes spí. Je to škoda pro nás, ale určitě to vítají v Německu. Osobní chemie lídrů a blízkost jejich pohledů na evropskou integraci vždy hrála ve skupině důležitou roli. Proto se období intenzivnější spolupráce střídala s obdobími útlumu. Ten dnešní je ovlivněn na jedné straně naprostou chaotizací slovenské politiky a snahou nové české vlády odezírat co nejvíce ze rtů Německu, které středoevropské spolupráci pochopitelně není nakloněno. Na té druhé pak také rozdílným přístupem k válce na Ukrajině, zejména mezi Polskem a Maďarskem. Ani polská jestřábí pozice ve východní politice mající na rozdíl od té naší své historické opodstatnění a realizující autentické zájmy (jakkoli pro nás mohou být vzdálené), však neznamená, že by si Polsko se západní Evropou najednou padlo do náruče. To je jen zbožné přání některých komentátorů nebo českých politických představitelů, kteří nechápou, že žonglovat se v zahraniční politice ve prospěch národních zájmů dá a hlavně má s více míčky než jen s černým, nebo bílým. Spíše než rozdílný pohled na východ, je tak zásadnějším problémem V4 zmíněná reorientace české politiky na Německo, které si silnou regionální integraci nepřeje, a chaos na Slovenské politické scéně, který Slovensko směřuje podobným směrem jako nás.

Válka na Ukrajině se ale stala tématem také pro Světovou meteorologickou organizaci při OSN (zkratka WMO). Její finský šéf Petteri Taalas prohlásil, že „z hlediska klimatu můžeme válku proti Ukrajině vnímat jako požehnání“. V dlouhém horizontu prý válka a situace, kterou vyvolala, povede k úsporám energií a odklonu od fosilních zdrojů. Musí být těžké bojovat s „dezinformacemi“ a „konspiračními teoriemi“, když představitelé světových organizací nabízejí takovéto „narativy“.

Pozadu ale nezůstávají ani čeští zelení. Jaroslav Bican z Greenpeace dnes v MfD v článku s názvem „Za krizi nemůžou ekologové, ale Putin,“ píše: „Problém není to, že by se fosilní zdroje příliš rychle nahradily obnovitelnými, ale že se naopak nahrazují příliš pomalu … Evropa a Česko zůstaly závislé na dodávkách plynu, černého uhlí a ropy z Ruska, a proto proti nim může Putin používat energetiku jako zbraň.“ Od Greenpeace to samozřejmě není volání po diverzifikaci těchto zdrojů (například odněkud z Kataru), ale po ještě rychlejším odklonu o fosilních paliv a jejich náhradě obnovitelnými zdroji. I přes to v jaké žijeme době, nepřestávají tito lidé snít svůj sen a nebojí se dál předkládat své vize, jež nás dovedly do současné situace. Dokonce mají tu troufalost tvrdit, že ceny, které díky uzavírání elektráren, k jejichž komínům se roky přivazovali, jsou i po zavedení stropů příliš vysoké a ohrožují lidi chudobou. Kdybyste někde náhodou slyšeli rčení, že „zloděj křičí, chyťte zloděje,“ tak to je právě o nich.

Pavel Tykač v rozhovoru pro Forbes k rychlému vypínání zmíněných řiditelných fosilních a jaderných zdrojů a jejich nahrazování ruským plynem jako řiditelnou zálohou nestabilních větrných a slunečních elektráren říká: „Zní to asi hrozně, ale Evropa měla velkou kliku, že válka nepřišla o dva roky později. Protože to tempo, jakým západní země vypínaly řiditelné zdroje, bylo ohromující.“ Kdyby bylo tedy po „greenpeacovsku“ a zdroje se vypínaly a rušily ještě rychleji, přesně jak tvrdí Bican, nebylo by dnes zkrátka už co zapnout.

Telegraficky. Lidové noviny otevíraly tématem inflace. Ta se vyšplhala v září meziročně již na 18 %. Po pro některé (včetně autora této glosy) nadějném zvolnění dynamiky růstu cen v posledních dvou měsících, tak „inflace nabírá druhý dech“. Alespoň, že „rozeznat příznaky covidu-19 od běžných viróz je již prakticky nemožné,“ jak píší také v LN. Tedy alespoň jedna potenciálně pozitivní zpráva. A ležákem roku se stal v soutěži První pivní extraligy Staropramen (sic!), což je zase informace, která se může při tom všem docela hodit.

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause