Kdy nastal ten okamžik, kdy se svět vychýlil od normálu a začal naplňovat chmurné představy takových autorů, jakými jsou Huxley, Zamjatin nebo Orwell? Odpověď je nasnadě. Stalo se to ve chvíli, kdy jsme začali přijímat všechny výdobytky a sociální experimenty z dílny elit, které se označily za liberální, což asi bude jejich specifický druh humoru. Nechali jsme je aby společnosti pozvolna naočkovaly myšlenkou, že kdo má jiný názor, je špatný nebo dezinformační. Podle toho pak vypadají všechny ty povolené diskuze uvnitř systému, ve kterých si účastníci vzájemně notují, bez přítomnosti jakéhokoliv skutečného rebela. Jako na dětské narozeninové párty. Na závěr by ještě všichni mohli vytáhnout bublifuky a vypustit pár zvláště vydařených bublin. Alespoň něco pozitivního.

V antiutopickém románu Krásný nový svět (česky Konec civilizace) Huxley popisuje společnost, která se vyvinula špatným směrem. Děti se nerodí přirozenou cestou, ale ze zkumavek, slova matka a otec se staly vulgárnímu pojmy, všichni jsou krmeni drogou, která je udržuje ve šťastné náladě. Už narozené děti jsou rozděleny podle budoucích kast do pokojů, kde jim jsou stále dokola pouštěny při spánku pod polštářem propagandistická hesla společnosti.
(Jen aby si knihu nepřečetl někdo z emisarů, kteří už se svojí propagandou zamířili na všechny úrovně škol. Rázem by naběhli i do jeslí).
Tomuto světu se přibližujeme mílovými kroky. Jeden příklad za všechny. Autorka Harryho Pottera J.K.Rowlingová na svém Twitteru napsala, že jen ženy menstruují. Když odhlédneme od toho, že „objevila Ameriku“, tak nenávistná kampaň, která na ni dolehla, zobrazuje dnešní stav měnící se společnosti. Prý je to názor zastaralý. No, to asi ano, zhruba tak minimálně milion let.

Z mnoha důvodů máme pocit, že všechno je naruby. Vždy, když se zatřepe společensko historickým kaleidoskopem, mění se polarizace hodnot.