„Jedná se o dokument garantující kvalitu služeb poskytovaných úředníky a zaměstnanci veřejné správy. Materiál má za úkol také minimalizovat korupční jednání, obsahuje protikorupční preventivní opatření.“ Těmito slovy vláda uvádí na svém webu nový Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy. Tak se na ten dokument plný spásy našich životů podívejme.

Hned první věta Preambule jednomu vyrazí dech: „Každý úředník a zaměstnanec veřejné správy je povinen při rozhodování dodržovat a ctít zákonnost všech postupů a rovný přístup ke všem fyzickým i právnickým osobám.“ Nevím jak Vy, ale já se celých 20 let i bez tohoto dokumentu domníval, že tato povinnost je naprostým základem, ke kterému žádný nový byrokratický dokument potřeba není.

V části Zákonnost se dočteme, že „Úředník a zaměstnanec veřejné správy plní úkoly veřejné správy v souladu s ústavním pořádkem, se zákony a ostatními právními předpisy a s právem Evropské unie, jakož i s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a že při plnění úkolů veřejné správy jedná úředník a zaměstnanec veřejné správy pouze v rozsahu zákonem svěřené pravomoci orgánu veřejné správy a v souladu s jejím účelem.“ No do háje, to je slovo do pranice. Rád bych se zeptal někoho ze čtenářů, kteří jsou buď úředníkem, nebo zaměstnancem veřejné správy, zda do doby vzniku tohoto dokumentu snad plnili z titulu své práce nějaké úkoly v rozporu s ústavním pořádkem, nebo v rozporu se zákony a ostatními právními předpisy…

„Do práv osob úředník a zaměstnanec veřejné správy zasahuje jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu, nutném k dosažení účelu sledovaného veřejným zájmem, k jehož ochraně mu byla pravomoc svěřena“ - informace, kterou jsem i bez Kodexu považoval za naprostou samozřejmost. Věty „Ve vztahu k veřejnosti jedná úředník a zaměstnanec veřejné správy s nejvyšší mírou zdvořilosti, vstřícnosti a ochoty“ či „Při plnění jemu svěřených úkolů postupuje úředník a zaměstnanec tak, aby stranám ani úřadu nevznikaly zbytečné náklady“ musel do Kodexu napsat někdo, kdo na úřadu z pozice občana nikdy nebyl (čest a sláva výjimkám - a že jsou). Skutečnou perlou jsou však pasáže, které prý minimalizují korupční jednání a obsahují protikorupční preventivní opatření.

V části Střet zájmů se zcela nově dozvídám, že od teď „úředník a zaměstnanec veřejné správy svým jednáním předchází situacím, ve kterých by byl vystaven možnému střetu svého soukromého zájmu a zastávaného funkčního zařazení, přičemž soukromý zájem zahrnuje jakoukoliv výhodu pro něj, jeho rodinu, blízké a příbuzné osoby a právnické nebo fyzické osoby, se kterými měl nebo má obchodní nebo politické vztahy“. Do dnešního dne tedy úředníci a zaměstnanci veřejné správy zjevně trpěli absencí vlastního zdravého rozumu a bylo nutné jim tak základní pojem novým Kodexem vysvětlit. Jenže to není zdaleka vše. Kodex jim nově i konečně sdělil, co to je korupce, když v části dokumentu se stejným názvem dává na vědomí, že „úředník a zaměstnanec veřejné správy nesmí při svém rozhodování a v souvislosti s rozhodováním přijímat ani vyžadovat dary či jiná zvýhodnění pro sebe nebo někoho jiného, popřípadě jakýmkoli jiným způsobem připustit ovlivnění plnění jemu svěřených úkolů v oblasti veřejné správy, objektivního hodnocení věci a nestranného rozhodování.“ A to máme, pěkně prosím, dvacet let od vzniku samostatného státu.

Když jsem ke všemu výše uvedenému z dokumentu zjistil, že od teď „úředník a zaměstnanec veřejné správy vynakládá, v souladu s právními předpisy, veškeré úsilí, aby zajistil maximálně efektivní a ekonomické spravování a využívání finančních zdrojů a zařízení, které mu byly svěřeny, jakož i služeb, které mu byly poskytnuty. S těmito svěřenými prostředky nakládá efektivně a hospodárně“, vzdal jsem to. Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy je jen dalším obsahově prázdným dokumentem v řadě, který bezezbytku naplňuje staré dobré „dej blbci funkci a vymyslí lejstro“ (v plném znění je zde).

Nezbývá než si přát, aby alespoň nějaká část českých policistů, státních zástupců a soudců tu pitomost vůbec nečetla, našla odvahu a pokračovala v takových akcích, jakou prozatím předvedli v kauze Davida Ratha. Ostatně i nejnovější zpráva o tom, že policie má nově k dispozici materiály Františka Mrázka a znovu otevře i staré spisy, je balzámem na duši. To jediné, společně s podstatným zmenšením okruhu věcí, do kterých stát občanům kecá a rozhoduje o nich a za ně, což je naprosto základním kamenem úrazu zvaného korupce, má při boji s korupcí smysl. Všechno ostatní jsou jen kecy a ztráta času, který nemáme, zatímco naše peníze dál mizí.

Publikováno se souhlasem autora