Jsem přesvědčen, že vypočítat hodnotu lidského života lze. Ostatně kdyby nešlo, neexistovaly by pojišťovny a nemuseli bychom se rozhodovat jakou léčbu komu naordinovat – všichni, bez rozdílu věku by dostali jen tu nejlepší možnou a nikdo by nehleděl na náklady. Pokud jde vypočítat hodnotu lidského života, pak výsledkem může být z logiky věci hodnota kladná, ale i záporná. Ostatně ve státních databázích, které se každým rokem rozšiřují a v nichž o nás stát uchovává stále více informací, jsme každý jen položkou v seznamu. Něco jako má dáti, (ne)dal, má dostat, (ne)dostal - a u nich částka a plus nebo mínus. Žádné city, pocity a falešná empatie.

Jednotlivec je součástí společnosti. Společnosti, ve které hodně – a na můj vkus opravdu hodně, více než by bylo třeba – věcí sdílíme. Za tohoto předpokladu nemá lidský život hodnotu jen pro člověka samotného. Svého života si navíc většinou sami vážíme více, než života jiného člověka. Jen málo lidí se dokáže odříznout z lana, když se ten nad ním může ještě zachránit. Stejně tak nemá za tohoto předpokladu lidský život hodnotu jen pro rodinu, což je odvislé právě z faktu, že sdílíme společnost jednotlivců a rodin, nikoli jen rodinu.

Když vyjdu z výše uvedeného, musím se ptát, jakou hodnotu má pro společnost život člověka, který byl třeba sedmkrát ve vězení a policie ho za půl roku po propuštění znovu hledá? Jakou hodnotu má život člověka, který svou existenci založil, v období mezi chozením si pro dávky, na okrádání jiných, přičemž si dá programově vždy pozor, aby ukradl méně, než za 5.000,- Kč? Jakou hodnotu má život člověka, který opakovaně fyzicky napadá jiné lidi? Pro mě osobně má, už z principu mnou zastávaných hodnot, hodnotu menší, než je hodnota života napadného nebo okradeného – a je jen otázkou výše a míry způsobené škody, aby byla hodnota jeho života v mých očích klidně i záporná. Ne nulová, ale záporná. 

Kdyby každý zloděj nebo násilník věděl, že jeho život může skončit pokaždé, když se rozhodne něco provést, zatímco se lidé přestanou bát bránit sebe i jiné, protože je nikdo za obranu svého či cizího života, zdraví a ochranu svého či cizího majetku nebude perzekuovat, bylo by mezi lidmi mnohem bezpečněji. Mimochocem, všimli jste si, když budu parafrázovat Murphyho zákony, že svých tzv. lidských práv se člověk dovolává tím více, čím se hodnota jeho života v kontextu výše uvedeného blíží k nule, nebo pod ní?