Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka je v našem právu definována Trestním zákonem takto: „Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“ Pachateli v případě prokázání viny hrozí tři až osm let vězení za předpokladu, že čin spáchá tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně účinným způsobem, spáchá-li ho jako člen organizované skupiny, nebo takový čin spáchá za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Jinde pak říká, že kdo veřejně projevuje sympatie k těmto hnutím, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Osobně jsem dal mnohokrát nejen na svém blogu najevo, že takové zákony nemám rád a jen těžko se přes jejich existenci dokážu přenést. Domnívám se totiž, že trestné mohou být v rámci nějaké ideologie jen útoky na život, zdraví a majetek, nikoli vyřčení slov, zejména jsou-li skutečně podloženy niterním přesvědčením toho, kdo je říká. Praxe v uplatňování takového zákona nám také ukazuje, že opět neměříme všem stejným metrem. Zatímco za tisíce let starou svastiku, kterou někdo v historii zneužil, zavíráme lidi do vězení, srp a kladivo s hvězdou cudně přehlížíme. Když už však takový zákon máme, pak by i u něj mělo jít hlavně a především o princip.
Co to je a co si má člověk představit pod slovy „potlačení práv a svobod člověka“, když osobní svobody vnímá každý individuálně a lidská práva (která jsou zákonem míněna zejména) jsou uměle rozšiřována za rámec přirozenosti a oprávněnosti, nemajíce k sobě stanoveny žádné povinnosti? Vždyť někdo se mohl cítit být svobodný jak za nacismu, tak komunismu. Stačí se podívat na transparenty v rukou stávkujících v EU a dnes už i v Moskvě. Existuje velké množství lidí, kteří tvrdí, že se za komunistů měli lépe a dávají to při demonstracích hlasitě najevo. Zavřeme je proto?! Když ořežeme všechny ty ismy a dostaneme se tak na dřeň skutečných osobních práv a svobod jednotlivce, pak tyto ve skutečnosti nepodléhají žádným ismům. V drtivé většině toho, co v současné době předvádí Německo a Francie s Evropskou unií, však jde o jejich potlačování. Oproti nacismu a komunismu paradoxně ještě nikdy v historii neexistovalo tolik omezení, která by řídila životy lidí, jako dnes.
Jistě mohou mnozí namítnout, že představitelé nacismu a komunismu posílali lidi na smrt, do vězení a do koncentračních či pracovních táborů, a že to Evropská unie nedělá. Jenže pokud má jít o princip, pak posílání lidí na smrt, do vězení a do koncentračních či pracovních táborů je jen a pouze jedním z nástrojů diktátu. V těch ostatních, co se omezování života lidí týče a jeho řízení, si Unie nezadá jak s nacismem, tak komunismem, když nadřadila ideologii nad svobodné rozhodování jednotlivců o svém vlastním osudu.
Dnes zavíráme lidi za to, že sympatizují s něčím, co tu bylo před desítkami let, aniž by někomu fyzicky ublížili na životě, zdraví nebo majetku. Chci věřit, že až jednou přijde doba, a ona přijde, kdy lidé pochopí, že Evropská unie není demokratická a stane se jen dalším pojmem v historických slovnících, přesto nebudou její podpora a propagace trestné. Teprve takovým postupem se vymaníme z podlehnutí různým ismům a přiblížíme se ke stavu, kdy svoboda slova a projevu postoje budou mít svou váhu bez rozdílu toho, kdo vládne.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Matějka