Současná příznivá epidemiologická situace i dva roky uplynulé od prvních restrikcí kvůli nemoci covid-19 nabízejí příležitost k zahájení odborné i společenské diskuse o alarmující situaci ve školství: o zákonnosti vládních „opatření“, o jejich medicínské efektivitě, ale zejména o závažných psychosociálních a společenských dopadech na děti, studenty i všechny aktéry vzdělávání. Samostatnou kapitolou byl donedávna evidentní a nezákonný nátlak na očkování žáků, studentů i zaměstnanců škol. Mnohá omezení byla diskriminační a segregační a měla fatální důsledky na životy lidí. Namísto bezpečného a příjemného prostoru pro mladou generaci se školy staly frustrujícím prostředím separace, nátlaku a strachu.

Nezvládnutou situací ve školství ze strany státu roste počet dětí a mladých lidí s psychickými problémy. Narůstá počet úzkostně depresivních dětí, ale i sebepoškozujících se dětí. Psychosociální následky se projevují především v uzavřenosti žáků a studentů, snížením jejich zájmu o kolektiv a přirozené sdílení s okolím. Objevují se však i děti s vyšší impulzivitou, sníženou frustrační tolerancí až agresí.

Psychosociální dopady na mladou generaci mají a budou mít negativní a dlouhodobý celospolečenský dopad dosud těžce předvídatelných rozměrů, např. další oslabení či ztrátu kritického myšlení i morálního zakotvení, pochybnosti o vlastním zdraví, útlum přirozeného zájmu o svět, výrazné posílení závislosti na virtuální „realitě“ či následování sporných autorit totální poslušností.

K problematice se na setkání 2. března 2022 se zástupci médií vyjádří pedagogové, psychologové, rodiče i studenti:

Mgr. Petr Vrána, ředitel Základní školy a Mateřské školy v Troubkách, která se při mimořádných opatřeních snažila dodržovat základní zákonné normy, odmítla se podílet na nátlaku na vakcinaci, diskriminaci a segregaci žáků a zaměstnanců školy.

Mgr. Helena Lánská, učitelka ZŠ Jablonec nad Nisou (malotřídka) ve školním roce 2020-21 byla svědkem negativního dopadu vládních restrikcí na děti po stránce duševní i fyzické a nátlaku na personál k očkování. Dále v roce 2021-22 v ZŠ na Frýdlantsku, kde opět byla svědkem nátlaku na děti při dodržování nařízení a následně propuštěna z důvodu nepřizpůsobení se “kolektivnímu názoru”.

Mgr. Filip Jadlovec, psycholog a psychoterapeut. Soukromá psychologická praxe pro děti a dospělé a částečný úvazek na ZŠ Ostrava, školní psycholog. Enormní nárůst náctiletých vyžaduje odbornou psychologickou službu. Ve škole potřebují podporu nyní i učitelé.

PhDr. Jaroslav Simon, klinický psycholog, pracuje ve své privátní praxi v Praze. Zkušenosti s dětskou i dospělou klientelou, vliv covidového období na jejich životy, možnosti terapie.

Mgr. Jiřina Lenová, psycholožka, matka tří dětí, nyní na rodičovské dovolené. Od okamžiku prvního uzavření základních škol hledala a spolu s manželem a dalšími rodiči nacházela možnosti, jak (nejenom) své děti uchránit od negativních vlivů všech omezení, covidových opatření atd. To se jim do velké míry podařilo; pro mnoho dětí v jejich okolí bylo toto období pestrým časem plným nových nestandardních poznání a zkušeností.

Denisa Matláková, studentka 3. ročníku plzeňské lékařské fakulty UK, jako neočkované jí donedávna hrozilo ukončení studia. Situace na lékařských fakultách, osobní zkušenost s rozvrácenými vztahy mezi studenty a disrespektem ze strany učitelů.

Damián Štach, student druhého ročníku gymnázia v Ostravě. Dopad restrikcí na jeho generaci: omezení kontaktu s vrstevníky, narušení vztahů, prostředí školy, osobní pohled a zkušenosti.

Iniciativa reaguje na velmi neutěšenou situaci ve školství v uplynulých dvou letech. Po nástupu nemoci covid-19 došlo k zásadním změnám ve vzdělávání, v němž se ze dne na den objevily nové způsoby výuky (distanční, rotační, hybridní), které v kombinaci se zaváděním chaotických mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví fatálně ovlivnily úroveň vzdělávacího procesu. Narušily vztahy a důvěru mezi jeho jednotlivými aktéry a zásadně omezily možnost přirozeného vývoje dětí, žáků a studentů. Restrikce jsou bohužel “občas” vyžadovány i po jejich zrušení, což by mělo být varovným apelem.

Krize ve vzdělávání se dotkla 1,6 milionu žáků a studentů našich základních, středních a vysokých škol.