Občané by měli zneklidnět. Je jen zdánlivě pozitivní, že se v dnešní chaotické  situaci vláda a opozice dohodly na kompromisním znění zákona, který vládě uvolní ruce v boji s epidemií. Společným úsilím vlády a opozice byla významně oslabena faktická právní garance základních občanských práv a svobod. Jejich omezování či dokonce suspendování ztratilo charakter absolutní výjimečnosti a přestalo být vázáno na vyhlášení nouzového stavu.

Zákon se tváří, že je „jen na jedno použití“, že se vztahuje pouze na mimořádná opatření v rámci zmírňování dnešní konkrétní epidemie. Není však vůbec jisté, zda, kdy, kdo a jak prohlásí epidemii za ukončenou. Virus, který tuto nemoc vyvolává, tu nejspíše bude navždy. Dosavadní rovnováha v dělbě moci bude u nás tímto zákonem dlouhodobě vychýlena ve prospěch exekutivy, ve prospěch vlády, ve prospěch jednoho ministerstva.

Jeden resort – ministerstvo zdravotnictví – získává právo celostátně omezit taková základní práva občanů, jako je svoboda shromažďovací, svoboda pohybu, nedotknutelnost soukromého majetku, právo na vzdělání, právo svobodně podnikat, právo na soukromí. Ministr zdravotnictví může omezovat podnikání a školství, může na území celého státu rušit dopravu, obchod, cestování a veřejné stravování a mnoho dalších oblastí lidských aktivit a činností a může ukládat drastické likvidační pokuty až do výše 4 milionů Kč.

Základní svobody jsou podstatou politické demokracie a musejí být maximálně chráněny. To, že se na souhlasu s tímto nebezpečným krokem podílejí společně vláda i opozice, je alarmující. Už podle platné legislativy disponuje vláda a další veřejné instituce dostatečnými pravomocemi přijímat opatření proti šíření nakažlivých nemocí. Nyní však dostává do rukou novou mocnou zbraň, jejíž parlamentní kontrola bude výrazně oslabena.

Šokující je postoj naší parlamentní opozice. Ta zákon tohoto typu od vlády dokonce vyžadovala, místo aby bránila výjimečnost zásahu do občanských svobod pouze pro situace a procedury stanovené stávajícím ústavním zákonem o bezpečnosti. Příznačné je i to, že byl pandemický zákon přijímán v režimu legislativní nouze, že byla vynechána politická a věcná debata a že vláda ze dne na den získala zcela nové pravomoci, i když epidemie onemocnění Covid-19 probíhá už rok. Opozice svým souhlasem prodala demokratické principy za kompenzace skupinám, které považuje za své voliče.

Historie nám ukazuje, že zásadní útok na demokracii vždy začínal podobně, vždy byl zahalen frázemi o nezbytném posílení akceschopnosti vládnoucí moci v boji s všeohrožujícím nebezpečím.

IVK opakovaně varoval před zneužitím pandemie Covid-19 k útoku na demokracii a občanskou svobodu. Schválení tohoto zákona nám dává jednoznačně za pravdu.

Ladislav Jakl, Václav Klaus, Jiří Weigl