Hostům slavnostního zahájení výstavy byl při této příležitosti představen zdařilý katalog, spíše významná, byť útlá publikace, představující kumštýře v uniformách, kterým jsou naši kunsthistorici, zabývající se daným obdobím, ještě pořád mnoho dlužní.

Krátkého slova úvodem se zhostil sám ředitel Vojenského ústředního archivu Josef Žikeš, který pravil:

„Náš ústav je trvalým místem objevů a nálezů, kterými dokáže překvapit a hlavně zaujmout. Mohu se jen těšit z toho, že náš odborný pracovník, Martin Flosman, se jako badatel rozhodl přiblížit osudy několika československých vojáků, kteří se ve válečných podmínkách stali jako výtvarní umělci nositelé kultury. Už jen strohým přiblížením jejich osudů a příkladem tvorby se přenášíme do doby, kdy žádný z nich si nebyl jist životem příští den a právě proto svými obrázky probouzeli a posilovali víru ve svobodu. Tato originální výstava představuje významnou ilustraci zběsilého času války na západní frontě a je krokem do vojenské historie doposud málo probádaným směrem. Věřím, že nás všechny obohatí o nová poznání…“

Momentka z vernisáže – křest katalogu pod taktovkou Mgr. Josefa Žikeše, ředitele Vojenského historického archivu

Umělecká zjevení v čase války

Je třeba v této souvislosti říci, že ředitelem Žikešem vzpomínaný „krok“ již svého času učinil též publicista a spisovatel, kunsthistorik a galerista v jedné osobě Pavel Šmidrkal. Tento autor řady výtvarných monografií, které napsal především coby kurátor želečské galerie Špejchar a spolupracovník Sdružení zahraničních letců – východ, onen dluh naší společnosti umělcům v uniformách dávno intenzivně vnímá.

Do jmenované problematiky nás Šmidrkal zasvěceně uvádí v úvodní sondě do stavu věcí v katalogu výstavy Výtvarníci na západní frontě, kde probírá jak jednotlivé autory, tak jejich tvorbu: obrazy, kresby, akvarely, karikatury, ilustrace a grafiky.

V kapitolce Aby o nás věděli, se dočteme o vzniku Oddělení vojenské propagandy a osvěty v Londýně 19. srpna 1940 a jeho činnosti včetně zbudování zvláštní výtvarné skupiny československých vojáků. Jejich kolektiv se zabýval mj. návrhy a výrobou nejrůznějších propagačních děl včetně plakátů, svými pracemi skupina přispívala i do dobročinných bazarů Československého červeného kříže.

Výstavy děl členů skupiny, pořádané Vojenským oddělením propagandy měly za cíl seznámit britskou veřejnost nejen s odbojovou akcí, ale též s Československou republikou, její historií a kulturou.

Hovoří publicista, spisovatel a galerista Pavel Šmidrkal

Od Františka Besperáta až po Gejzu Szobelu

Takříkajíc zlatým hřebem katalogu jsou medailonky jednotlivých umělců. Je jich rovný tucet:

Oldřich Večerek (1906 Opava- 1987 Brno), František Besperát (1892 Choceň – 1963 Anglie), Kamil Cipra (1893 Plzeň – 1952 Paříž), Václav Blahoš (1906 Bohušovice nad Ohří – 1985 Praha), Wlastimil Hofman ( 1881 Praha – 1970 Szklarska Poreba), Velen Fanderlík ( 1907 Praha – 1985 Trails), Adolf Bartošík ( 1907 Boršice – 1989 Praha), Zdeněk Kolařík ( 1900 Blovice – 1943 Dovercourt), Jindřich Křeček ( 1909 Červený Kostelec – 1979 Praha), Bohumil Boček (1904 Boskovice – 1969 Brno), Karel Molnár (1903 Brezové pod Bradlom – 1981 Praha), Gejza Szobel ( 1905 Komárno – 1963 Francie). Medailony jsou včetně portrétní fotografie doplněný ukázkami z výtvarných prací představovaných umělců.

Komu čest, tomu čest

Martin Flosman z Vojenského historického ústavu, spolu s Janem Kolářem, se kterým Pavel Šmidrkal spolupracoval jak na výstavě, tak i katalogu, a v neposlední řadě též s autorem grafického návrhu Martinem Dlouhým, společně vytvořili sběratelskou rukojeť, pomáhající milovníkům výtvarného umění orientovat se v díle, rámovaném válečným běsněním koncem třicátých let minulého století.

Shrneme-li: Dá se říci, že katalog výstavy shrnuje základní poznatky o umělecké činnosti vybraných československých výtvarníků na západní frontě. Jeho velkým přínosem je skutečnost, že otvírá cestu za poznáním tvorby našich vojáků v době jejich působení v zahraniční armádě a připomíná tak opomíjené a z hloubky dosud nezpracované téma. Jedná se svým způsobem bezesporu o průkopnický čin, představující výzvu pro další pátrání v historii uměleckém tvorby v době válek.

Připravil Ivan Černý Foto archiv VHA