Ivan Černý: Přednáškový cyklus na téma osudy Lidických žen a pochody smrti

05.02.2020 11:22 | Zprávy

Každoročně je sedmadvacátý leden Dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Ivan Černý: Přednáškový cyklus na téma osudy Lidických žen a pochody smrti
Foto: Archiv
Popisek: Památník Lidice

V rámci tohoto připomenutí se konají v přednáškových síních, na školách a v dalších institucích nejrůznější vzpomínkové i vzdělávací akce, od křtů děl literatury faktu, přes setkání s posledními pamětníky tragických událostí až po přednášky historiků, majíce za úkol nejmladším generacím připomenout a vysvětlit, co hrůzného se koncem třicátých let a v letech válečných pod nadvládou nacistického Německa v Evropě odehrálo. Tradičně se tak děje i v Památníku Lidice, jak jsme se mohli přesvědčit 27. ledna 2020 na dopolední přednášce pro studenty Gymnázia Kladno badatelky a publicistky Mileny Městecké, za přítomnosti poslední žijící Lidické ženy Jaroslavy Skleničkové, která přežila tragédii Lidic a koncentrační tábor Ravensbrück a napsala o tom i dvě knihy. Na přednášce zavzpomínal na své osudy i František Pitín, jeden z přeživších Lidických dětí.

Pitínův otec byl nacisty zastřelen v pražských Kobylisích, maminka umučena v Ravensbrücku a sestra zplynována jako většina lidických dětí v polském Chelmnu. František byl s ostatními dětmi do jednoho roku odebrán matce a nacisty odložen jako neschopný transportu ani převýchovy v tehdejším krčském ústavu zdraví.

V historii nacházíme poučení pro současnost a budoucnost!

Dvě třídy kladenského gymnázia se vešly do přednáškového sálu Galerie Lidice, vzdělávací instituce Památníku Lidice, aby se v rámci přednášek lidického vzdělávacího programu zúčastnili mimořádné události – uslyšet všechno, jak to s vypálením Lidic a následnými osudy přeživších Lidických dětí a žen bylo, z úst nejpovolanějších. Vzpomínkám paní Jaroslavy Skleničkové předcházela přednáška Mileny Městecké, autorky v loňském roce vyšlé unikátní publikace Evropa v agonii pochodů smrti 1944-45. Obě ženy se během přednášky vhodně doplňovaly, neboť Městecká první část jmenované knihy právě věnuje jak lidické tragédii, tak i cestě návratu a pochodu smrti Lidických žen z koncentračního tábora Ravensbrück do vlasti.

Studenti kladenského gymnázia, známého tím, že právě zde byly fašisty lidické ženy před odjezdem do koncentračního tábora drženy po několik dní, a že právě tady, ve zdejší tělocvičně, jim nacisté odebrali děti, o celém strašném lidickém příběhu dobře vědí. Ale spousta faktů a detailů i jim utekla, jak vyznělo z jejich reakcí během přednášky a v následující besedě. Nepátrejme po tom, zda je to vinou pedagogů, školních osnov nebo rodičů. Soustřeďme se raději na to, aby se naší mládeži celkově dostávalo více informací o událostech, které vedly k nástupu nacismu v Německu, následující II. světové válce, holocaustu a dalších zvěrstev proti lidskosti, na které se poslední dobou čím dále více zapomíná. Proto jsou takovéto a další přednášky po celé republice velmi nutné.

Nad Knihou mrtvých v KT Ravensbr?ck

Nad Knihou mrtvých v KT Ravensbrück

Jaroslava Skleničková

Poslední žijící přeživší Lidická žena (nar. 27.3.1926 v Lidicích), autorka knih „Jako chlapce by mě zastřelili“ a „Vzpomínky mě stále tíží“. Přežila hrůzy koncentračního tábora Ravensbrück i pochod smrti spolu se svou nedávno zemřelou o dva roky starší sestrou Miloslavou Kalibovou a jejich maminkou Annou Suchánkovou. Navrátila se do vlasti jako ostatních 143 lidických žen - 53 jich koncentrák nepřežilo - a pouhých 17 dětí - 82 dětí bylo zplynováno. Tatínek Jaroslav byl mezi 173 zastřelenými lidickými muži.

Jaroslava Skleničková, poslední z žijících Lidických žen

Jaroslava Skleničková, poslední z žijících Lidických žen

Milena Městecká

Badatelka a publicistka (nar. 12.5.1970 v Mladé Boleslavi) žije a tvoří v Praze. Je autorkou mnoha statí a článků o pochodech smrti na území ČR, Německa a dalších evropských zemích. Jejich historii se věnuje od roku 2011, kdy poprvé prošla cestu návratu a pochodu smrti Lidických žen z koncentračního tábora Ravensbrück (470 kilometrů). Je pro ni přirozené projít trasy i několikasetkilometrových pochodů, aby se mohla vžít do utrpení tehdy nacisty hnaných vězňů i válečných zajatců. Aby mohla vše mapovat, musela navštěvovat archivy doma i v zahraničí, naučit se orientovat v dokumentech a v historických událostech. Považuje za zásadní být přítomna v místech, kde se události děly a mít kontakt s místními občany i regionálními badateli či historiky, a pokud je to ještě možné, s očitými svědky, jejichž vzpomínky pečlivě zaznamenává. Až poté vše popisuje. A předává pak nejenom v médiích, ale na přednáškách pro dospělé, i mládeži ve školách po celé republice, kam na základě pozvání vedení školy ráda přijede.

Milena Městecká při křtu své knihy

Milena Městecká při křtu své knihy

Repete pro širokou veřejnost

Odpoledne vzpomínaného dne v Galerii Lidice pak patřilo zopakování přednášky Mileny Městecké, s promítáním dokumentu o jednom z novodobých pochodů ve stopách těch z konce války. Změnilo se věkové složení posluchačů, místo studentům přednášela Městecká takříkajíc jejich rodičům i prarodičům. Všem zájemcům o vzpomínanou historii v produktivním věku, i seniorům. V posluchárně nechyběli zástupci médií, ani přátelé badatelky, z nichž někteří společně s ní šli nejrůznější pochody či jejich trasy doma i v zahraničí, ve snaze poklonit se památce obětí pochodů smrti. V sále ale již chyběla aktérka dopolední přednášky, paní Jaroslava Skleničková, kterou v roli předávání vzpomínek zastoupil kupříkladu Antonín Nešpor. Lidický badatel, syn Lidické ženy Anny Nešporové, rozené Horákové, předseda Občanského spolku Lidice, který mj. zastřešuje výsadbu dceřiných Lidických hrušní – Poslů naděje, stromu, který jako jediný ovocný strom uvnitř obce přežil vypálení Lidic nacisty. Besedy na závěr přednášky se mj. aktivně zúčastnili snacha nedávno zemřelé Miloslavy Kalibové s manželem Miroslavem Kalibou, kteří se svou osvětovou činností a prací s veřejností též dlouhodobě a neúnavně starají o to, aby památka na Lidické ženy v naší mysli nevybledla. Ostatně, tato starost je i velkým hnacím motorem dlouholeté nezištné badatelské a publicistické i přednáškové činnosti Mileny Městecké, která nám po autogramiádě své knihy, kterou vydalo nakladatelství OREGO, řekla:

„Cítím za povinnost zas a znovu probouzet zájem veřejnosti o tuto smutnou tématiku. Tak, aby i současné generace nejenom pochopily význam obětí nacistické zvůle, ale aby i obnovovaly a udržovaly jejich pomníky značící jejich početné hroby…“

Aby tak, jako Městecká, navštěvovaly alespoň čas od času v tiché vzpomínce pietní místa a hromadné hroby ubitých a zavražděných vězňů koncentráků i válečných zajatců z konce druhé světové války, kterých jen na našem území prošlo a zahynulo na desetitisíce. Zkrátka – NEZAPOMENOUT na ně!

Na trase pochodu smrti Ravensbrück-Krivice, u pomníku ve Wesenbergu

Na trase pochodu smrti Ravensbrück-Krivice, u pomníku ve Wesenbergu

Přednáška „Evropa v agonii pochodů smrti

Milena Městecká má svou přednášku s podtitulem „po stopách pochodů smrti Lidických žen, vězňů a válečných zajatců“ rozdělenu na čtyři etapy. Po úvodním slovu je promítán dokument ze vzpomínkového pochodu, následuje přehledný výklad o koncentračních táborech, které mnohé v rámci novodobých pochodů navštěvuje a poskytuje výklad všem účastníkům pochodu. Dále následují málo známé pochody a transporty smrti, nechybí fotodokumentace, mapy koncentračních i zajateckých táborů. Závěr přednášky patří pak přehledům pietních míst a péče o ně dnes. V současné době Městecká mj. připravuje Turistického průvodce po pietních místech pochodů smrti.

Nejbližší akce s přednáškami pro školy:
22.4. – Chomutov a 24.4. – Mladotice.

Seznam vzpomínkových pochodů v roce 2020 najdeme na www.lidice.cz, ikona Transporty smrti, každý zájemce o projití vybrané trasy je vítán.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Konečně taky něco pro lidi

12:26 Zbyněk Fiala: Konečně taky něco pro lidi

Větší volnost v kombinaci místních energetických zdrojů podle schváleného Lex OZE III umožní obcím o…