V rámci tohoto připomenutí se konají v přednáškových síních, na školách a v dalších institucích nejrůznější vzpomínkové i vzdělávací akce, od křtů děl literatury faktu, přes setkání s posledními pamětníky tragických událostí až po přednášky historiků, majíce za úkol nejmladším generacím připomenout a vysvětlit, co hrůzného se koncem třicátých let a v letech válečných pod nadvládou nacistického Německa v Evropě odehrálo. Tradičně se tak děje i v Památníku Lidice, jak jsme se mohli přesvědčit 27. ledna 2020 na dopolední přednášce pro studenty Gymnázia Kladno badatelky a publicistky Mileny Městecké, za přítomnosti poslední žijící Lidické ženy Jaroslavy Skleničkové, která přežila tragédii Lidic a koncentrační tábor Ravensbrück a napsala o tom i dvě knihy. Na přednášce zavzpomínal na své osudy i František Pitín, jeden z přeživších Lidických dětí.
Pitínův otec byl nacisty zastřelen v pražských Kobylisích, maminka umučena v Ravensbrücku a sestra zplynována jako většina lidických dětí v polském Chelmnu. František byl s ostatními dětmi do jednoho roku odebrán matce a nacisty odložen jako neschopný transportu ani převýchovy v tehdejším krčském ústavu zdraví.
V historii nacházíme poučení pro současnost a budoucnost!
Dvě třídy kladenského gymnázia se vešly do přednáškového sálu Galerie Lidice, vzdělávací instituce Památníku Lidice, aby se v rámci přednášek lidického vzdělávacího programu zúčastnili mimořádné události – uslyšet všechno, jak to s vypálením Lidic a následnými osudy přeživších Lidických dětí a žen bylo, z úst nejpovolanějších. Vzpomínkám paní Jaroslavy Skleničkové předcházela přednáška Mileny Městecké, autorky v loňském roce vyšlé unikátní publikace Evropa v agonii pochodů smrti 1944-45. Obě ženy se během přednášky vhodně doplňovaly, neboť Městecká první část jmenované knihy právě věnuje jak lidické tragédii, tak i cestě návratu a pochodu smrti Lidických žen z koncentračního tábora Ravensbrück do vlasti.
Studenti kladenského gymnázia, známého tím, že právě zde byly fašisty lidické ženy před odjezdem do koncentračního tábora drženy po několik dní, a že právě tady, ve zdejší tělocvičně, jim nacisté odebrali děti, o celém strašném lidickém příběhu dobře vědí. Ale spousta faktů a detailů i jim utekla, jak vyznělo z jejich reakcí během přednášky a v následující besedě. Nepátrejme po tom, zda je to vinou pedagogů, školních osnov nebo rodičů. Soustřeďme se raději na to, aby se naší mládeži celkově dostávalo více informací o událostech, které vedly k nástupu nacismu v Německu, následující II. světové válce, holocaustu a dalších zvěrstev proti lidskosti, na které se poslední dobou čím dále více zapomíná. Proto jsou takovéto a další přednášky po celé republice velmi nutné.
Nad Knihou mrtvých v KT Ravensbrück
Jaroslava Skleničková
Poslední žijící přeživší Lidická žena (nar. 27.3.1926 v Lidicích), autorka knih „Jako chlapce by mě zastřelili“ a „Vzpomínky mě stále tíží“. Přežila hrůzy koncentračního tábora Ravensbrück i pochod smrti spolu se svou nedávno zemřelou o dva roky starší sestrou Miloslavou Kalibovou a jejich maminkou Annou Suchánkovou. Navrátila se do vlasti jako ostatních 143 lidických žen - 53 jich koncentrák nepřežilo - a pouhých 17 dětí - 82 dětí bylo zplynováno. Tatínek Jaroslav byl mezi 173 zastřelenými lidickými muži.
Jaroslava Skleničková, poslední z žijících Lidických žen
Milena Městecká
Badatelka a publicistka (nar. 12.5.1970 v Mladé Boleslavi) žije a tvoří v Praze. Je autorkou mnoha statí a článků o pochodech smrti na území ČR, Německa a dalších evropských zemích. Jejich historii se věnuje od roku 2011, kdy poprvé prošla cestu návratu a pochodu smrti Lidických žen z koncentračního tábora Ravensbrück (470 kilometrů). Je pro ni přirozené projít trasy i několikasetkilometrových pochodů, aby se mohla vžít do utrpení tehdy nacisty hnaných vězňů i válečných zajatců. Aby mohla vše mapovat, musela navštěvovat archivy doma i v zahraničí, naučit se orientovat v dokumentech a v historických událostech. Považuje za zásadní být přítomna v místech, kde se události děly a mít kontakt s místními občany i regionálními badateli či historiky, a pokud je to ještě možné, s očitými svědky, jejichž vzpomínky pečlivě zaznamenává. Až poté vše popisuje. A předává pak nejenom v médiích, ale na přednáškách pro dospělé, i mládeži ve školách po celé republice, kam na základě pozvání vedení školy ráda přijede.
Milena Městecká při křtu své knihy
Repete pro širokou veřejnost
Odpoledne vzpomínaného dne v Galerii Lidice pak patřilo zopakování přednášky Mileny Městecké, s promítáním dokumentu o jednom z novodobých pochodů ve stopách těch z konce války. Změnilo se věkové složení posluchačů, místo studentům přednášela Městecká takříkajíc jejich rodičům i prarodičům. Všem zájemcům o vzpomínanou historii v produktivním věku, i seniorům. V posluchárně nechyběli zástupci médií, ani přátelé badatelky, z nichž někteří společně s ní šli nejrůznější pochody či jejich trasy doma i v zahraničí, ve snaze poklonit se památce obětí pochodů smrti. V sále ale již chyběla aktérka dopolední přednášky, paní Jaroslava Skleničková, kterou v roli předávání vzpomínek zastoupil kupříkladu Antonín Nešpor. Lidický badatel, syn Lidické ženy Anny Nešporové, rozené Horákové, předseda Občanského spolku Lidice, který mj. zastřešuje výsadbu dceřiných Lidických hrušní – Poslů naděje, stromu, který jako jediný ovocný strom uvnitř obce přežil vypálení Lidic nacisty. Besedy na závěr přednášky se mj. aktivně zúčastnili snacha nedávno zemřelé Miloslavy Kalibové s manželem Miroslavem Kalibou, kteří se svou osvětovou činností a prací s veřejností též dlouhodobě a neúnavně starají o to, aby památka na Lidické ženy v naší mysli nevybledla. Ostatně, tato starost je i velkým hnacím motorem dlouholeté nezištné badatelské a publicistické i přednáškové činnosti Mileny Městecké, která nám po autogramiádě své knihy, kterou vydalo nakladatelství OREGO, řekla:
„Cítím za povinnost zas a znovu probouzet zájem veřejnosti o tuto smutnou tématiku. Tak, aby i současné generace nejenom pochopily význam obětí nacistické zvůle, ale aby i obnovovaly a udržovaly jejich pomníky značící jejich početné hroby…“
Aby tak, jako Městecká, navštěvovaly alespoň čas od času v tiché vzpomínce pietní místa a hromadné hroby ubitých a zavražděných vězňů koncentráků i válečných zajatců z konce druhé světové války, kterých jen na našem území prošlo a zahynulo na desetitisíce. Zkrátka – NEZAPOMENOUT na ně!
Na trase pochodu smrti Ravensbrück-Krivice, u pomníku ve Wesenbergu
Přednáška „Evropa v agonii pochodů smrti
Milena Městecká má svou přednášku s podtitulem „po stopách pochodů smrti Lidických žen, vězňů a válečných zajatců“ rozdělenu na čtyři etapy. Po úvodním slovu je promítán dokument ze vzpomínkového pochodu, následuje přehledný výklad o koncentračních táborech, které mnohé v rámci novodobých pochodů navštěvuje a poskytuje výklad všem účastníkům pochodu. Dále následují málo známé pochody a transporty smrti, nechybí fotodokumentace, mapy koncentračních i zajateckých táborů. Závěr přednášky patří pak přehledům pietních míst a péče o ně dnes. V současné době Městecká mj. připravuje Turistického průvodce po pietních místech pochodů smrti.
Nejbližší akce s přednáškami pro školy:
22.4. – Chomutov a 24.4. – Mladotice.
Seznam vzpomínkových pochodů v roce 2020 najdeme na www.lidice.cz, ikona Transporty smrti, každý zájemce o projití vybrané trasy je vítán.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV