Západní část Šumavy se pyšní velmi starou sklářskou historií v českých zemích. Svědčí o tom první písemné zmínky z poloviny 14. století. Nejstarší šumavské sklářské hutě podněcovaly osidlování hlubokých hvozdů a kultivaci místních pralesů. Znamenaly též značný přínos do pokladen majitelů lesů, za což byli skláři odměněni celou řadou privilegií. Od osvobození z roboty a daní až po právo lovu vlků a medvědů. Sklářské rody byly od prvopočátku především česko-německé, nebo obráceně, chcete-li. Bylo to tím, že Šumavu, na pozvání Přemysla Otakara II., kolonizovali především řemeslníci z nedalekých Bavor, kteří se zde usazovali a časem splynuli s českým živlem.

Tip na skvělý výlet

Velkým zážitkem je kupříkladu návštěva Interaktivního sklářského muzea v Rajsku u Annína. Vedle v historické annínské sklárně, kde se i dnes taví a zušlechťuje sklo, láká návštěvníky podnikové muzeum, které rozsáhle dokumentuje historii sklárny založené již v roce 1796. Místní galerie současného sklářského designu a volné tvorby představuje výsledky zdejších sklářských sympozií, jež se konají každoročně od roku 2015. O šumavském sklářství od A do Z se též zájemci dozví v sušickém Muzeu Šumavy, s pobočkami v Kašperských horách a v Železné Rudě. V Kašperských Horách byla v prosinci 2022 otevřena nová rozsáhlá stálá expozice šumavského sklářství. Příslovečnou třešničkou na dortu je pak shora zmíněný Pavilon skla v Klatovech. Velkým turistickým magnetem je zde totiž unikátní sbírka šumavského skla legendární firmy Lötz. Tato stálá expozice je průběžně doplňována příležitostnými výstavami českého i zahraničního skla a nejrůznějším doplňkovým programem pavilonu. Jako kupříkladu současnou výstavou historických skleněných těžítek, ale nepředbíhejme.

Vystavené předměty vypovídají o prakticky neomezených možnostech řemeslné zručnosti dávných šumavských sklářů i o vytříbeném vkusu tehdejších návrhářů

Sklo Lötz z Klášterského Mlýna

Mezi proslulé šumavské sklárny patřily hutě z Adolfova, Lenory či Annína. Především pak ta z Klášterského Mlýna u Rejštejna poblíž Kašperských Hor, známá pod názvem firma „Johanna Lötze vdova“, což v následujících řádcích vysvětlíme.

Jmenovaná sklárna patřila v posledních dvou desetiletích 19. a v prvních desetiletích 20. století bez nadsázky k naprosté světové špičce. Zdejší skla ve stylu historismu, secese a moderny, vyráběná podle návrhů předních soudobých výtvarníků, vynikala kvalitou designu a dokonalým technickým provedením, o čemž se můžeme v Klatovech přesvědčit na vlastní oči.

Jednoduchá bílá stavba moderní architektury je umístěna vedle honosné secesní budovy Vlastivědného muzea Dr. Karla Hostaše, uprostřed zahrady nabízející návštěvníkům příjemné chvíle oddechu po delší jízdě, neboť je to sem kupříkladu z Prahy 140 kilometrů, většinou po dálnici.

Klatovský Pavilon skla najdeme snadno. Je umístěn nedaleko křižovatky ulic Komenského a Hostašova za centrálním náměstím Míru. Objekt patří k významným architektonickým počinům, je ověnčen řadou cen a uváděn v řadě zahraničních architektonických časopisů. Tak jako je nápaditě vyřešená samotná stavba pavilonu, je efektní interiér s vitrínami plynulých oblých linií po obou zdech výstavního prostoru. Slovy propagačního materiálu, který je k dispozici zdarma na pokladně, výjimečná však není jen stavba, ale i to, co se v ní skrývá. A tak zde můžeme obdivovat výrobky, které jsou odborníky řazeny k tomu nejlepšímu, co kdy ve světovém sklářství vzniklo.

Doporučujeme zprvu prohlídku ve směru hodinových ručiček, tedy zleva doprava, podél prosklených stěn až k pokladně Pavilonu s nabídkou publikací i nejrůznějších skleněných suvenýrů. A po zhlédnutí celé expozice jistě neodoláme možnost návratu k nejzajímavějším kouskům.

Výstava není primárně řazena chronologicky, ale zejména podle zdrojů a inspirace. Začíná nejstaršími kusy z řady, které získaly v roce 1889 Grand Prix na světové výstavě v Paříži, a které napodobují polodrahokamy, jako třeba chalcedon, onyx nebo malachit.

Produkce firmy „Johanna Lötze vdova“ byla proslulá a její sklo se prodávalo v těch nejluxusnějších obchodech na hlavních třídách světových metropolí

Příběh inspirace

Celou expozici uvádí po etapách výroby zdařilé titulky s výstižnými popisky z pera kurátorky pavilonu, historičky Jitky Lněničkové, které skvěle pomáhají v orientaci výstavou. Dvě tři upoutávky za všechny:

Mistrovství sklářů z Klášterského Mlýna neznalo téměř hranic, Hlavní inspirací secesního skla byla ve své mnohotvárnosti příroda, Nenápadný půvab jednoduché elegance či v závěru expozice Moderní technologie otevřela prostor pro hru unikátních kombinací barev a odlesku kovů.

Především ale doporučujeme pohodlně se usadit u stylového konferenčního stolku a pozorně si prolistovat dvě objemné složky informačních materiálů se základními údaji o firmě a její obchodní korespondenci, včetně dobových dokumentů a historických fotografií.

Historie Lötz

Johann Lötz je jako měšťan a rytec skla zmiňován v Kašperských Horách v roce 1798. Jako šikovný a činorodý řemeslník se vypracoval až k založení vlastní firmy „Johann Lötz“ v roce 1840. Vyráběl a podnikal v pronajaté sklárně v Anníně, kterou úspěšně provozoval až do svého skonu v roce 1844. Tehdy již vyráběl bohatě zdobené sklo ve stylu druhého rokoka, za které získal prestižní cenu na průmyslové výstavě.

Po jeho smrti se stala dědičkou firmy jeho druhá, o mnoho mladší manželka Susanne, která přesunula provoz na sklárnu Debrník u Železné Rudy a vedla firmu dál již pod později proslulou značkou „Johanna Lötze vdova“. Společně s novým manželem, právníkem Gerstnerem kupuje v roce 1851 sklárnu v Klášterském Mlýně u Rejštejna, kde s úspěchem vyrábí a podniká. V roce 1879 prosperující rodinný podnik stará paní předává svému vnukovi Maxmiliánu von Spaunovi. Ten se zaměřil na luxusní výrobky pro náročné zákazníky a firma díky jeho plánům zaznamenala svou nejslavnější dobu s úspěchy na světových výstavách i zahraničních trzích. Světové války a dějinné zvraty však znamenaly v roce 1939 konec firmy a následně i konec sklárny, která byla v roce 1947 definitivně tzv. vyhašena.

I dnes patří sklo jmenované značky k nejvyhledávanějším na trzích se starožitnostmi

Dekor pavích očí, irisované sklo i Tango sklo

Pozorně si prohlížíme vystavené jednotlivé kusy ze sbírky čítající více než 1200 exemplářů, z nichž je část uložena v depozitáři muzea. Bezesporu se jedná o jednu z největších a nejcennějších evropských sbírek této firemní značky. Výstava není primárně řazena chronologicky, ale zejména podle zdrojů a inspirace. Začíná nejstaršími kusy ze zmíněné řady, která získala zlatou cenu na pařížské výstavě.

Oči až přechází z toho množství tvarů, barev a zdobení vystaveného skla. Desítky a desítky váz, mís, džbánků, nápojového skla i figur a velké palety dekorů vysvětluje slogan kurátorky Lněničkové, který praví, že mistrovství sklářů z Klášterského Mlýna neznalo téměř hranic. Bezkonkurenční je kupříkladu tzv. pěnové sklo, vytvořené přísadou minerálů, úchvatné jsou antické vzory, inspirované dekorem Etrusků či džbánky i s uchy, vytvářené do optické formy. A klášterskomlýnský majstrštyk – secesní sklo v duhových barvách, tzv. irisované, které firmu proslavilo po celém světě!

Irisované sklo je jedinečná specialitka. Jedná se o sklo zdobené horkými kovovými párami. Tato úprava způsobuje na povrhu výrobku jev zvaný iridesence, který je zřetelný jako výrazně duhové metalické zbarvení, jehož odstíny a barvy se mění podle úhlu pohledu a nasvícení. Mnoho dekorů a jejich jmen si nechala firma Lötz patentovat. Spolupracovala na nich s tehdejšími významnými designéry z Vídně, jakými byli kupříkladu Josef Hoffmann, Koloman Moser, Otto Prutscher nebo Michael Powolny. Svou výraznou stopu zanechal v produkci firmy i firemní návrhář Adolf Beckert.

Odborníci ocení i sklo s broušeným dekorem a kombinací broušení a leptání, což je poměrně málo používaný styl zdobení skla. Laici jsou pak bezesporu u vytržení v menší části expozice, která je věnována meziválečné produkci sklárny, ve které se odráží například styl art déco. Líbivý je též styl zvaný Tango, inspirovaný rytmem a temperamentem známého tance, kterým byli sklářští mistři firmy Lötz ovlivněni. Mezi návštěvníky Pavilonu jsou často studenti sklářských škol i designéři, hledající inspiraci ve snaze vyhnout se nebezpečí příslovečného objevu Ameriky. Spolupráci pavilonu s nejmladší generací prohlubují také každoroční letní výstavy českých a zahraničních sklářských škol. Letos se představí žáci sklářské školy z Valašského Meziříčí.

Tango sklo je charakteristické tango barvami – sytě žlutou, oranžovou i červenou se zelenou. Nejstarší dosud doloženou zmínkou o označení Tango sklo je zápis v obchodní knize sklárny v Klášterském Mlýně z června roku 1906.

Velkorysá zápůjčka

Jak jsme již poznamenali, klatovský Pavilon skla obhospodařuje a vystavuje jedinečnou sbírku zhruba 1200 exponátů z hutě sklářů v Klášterském Mlýně, dlouhodobě zapůjčených Pavilonu významným rakouským sběratelem, který si přeje zůstat v anonymitě, na dobu patnácti let. Vzorně o ni pečuje kurátorka Lněničková s kolektivem spolupracovníků, kteří díky obrovskému počtu kusů čas od času představovanou expozici vyměňují či doplňují. Nadšení zde nejsou jen tisíce a tisíce milovníků skla během roku (roční návštěvnost s výjimkou období covidu přesahovala 10 000), ale i praprapravnučka Susanne Lötzové z Vídně při loňské návštěvě a prohlídce pavilonu.

A nášup na konec

Jak jsme se již zmínili, Pavilon skla pořádá během roku řadu krátkodobých akcí - výstav, přednášek a tvůrčích dílen pro děti i dospělé. Kupříkladu od února do dubna si můžeme prohlédnout výstavu Těžítka pestré krásy, poté následuje do půli června Lidové barokní malované sklo, nebo na podzim expozici Secesní sklo z Jizerských Hor. Bohatý je seznam připravených přednášek, z nichž namátkou vybíráme květnovou Luxus selských a řemeslnických domácností nebo třeba říjnovou Z Novohradských Hor na Šumavu, kde pohovoří Jitka Lněničková, kurátorka PASKu o významné rodině sklářských podnikatelů Meyrů. Při této příležitosti si mohou zájemci zakoupit i s autorčiným podpisem jedinečnou knihu Jitky Lněničkové Příběhy šumavských sklářů, která je skvělým příspěvkem k historii tohoto uměleckého řemesla. Podrobný seznam přednášek i tvůrčích dílen a dalších akcí najdeme ZDE.

Pavilon skla
Hostašova 917, Klatovy
tel.:376 333 042
e-mail: recepce@pask-klat

Otevřeno celoročně:
říjen – květen 11:00 – 16:30
červen – září 10:00 – 17:00

Vstupné:
80 korun
snížená cena 60 korun
rodinné vstupné 200 korun

Reinstalace stálé expozice
Osm dní bude PASK pro veřejnost uzavře, od 11. do 19. 4. 2023.

(připravil Ivan Černý, foto archiv Pavilonu skla)