Uplynulo pár dní od chvíle, kdy se do vlasti vrátili vojáci v kovových rakvích. Hodní chlapci, kteří se nechali navléci nejdříve do českých a pak do německých uniforem. Byli zabiti teroristy. Za války se našim teroristům říkalo partyzáni. Jejich partyzánům se dnes říká teroristi.

A naši politici zase mluvili o tom, že se prý v písku Afganistánu bojuje o Prahu. Proti terorismu. Je to prý jako když se v roce 1936 bojovalo o Prahu u Madridu. Ale to je lež.

O Prahu se proti terorismu bojuje úplně jinde. V Sýrii a na Ukrajině. A proto jsme dnes tady, před Velvyslanectvím Ukrajiny. Je to ale úplně jiný druh terorismu. Nebojuje se proti domorodcům s lehkými zbraněmi, kteří využívají znalosti domácího terénu a sympatií místního obyvatelstva. Ti jsou na naší straně, a my jsme na jejich straně. Bojuje se proti terorismu armád vyzbrojených těžkými zbraněmi, tanky, raketami a letectvem. Proti státnímu terorismu. To světová mocnost s pomocí loutkových režimů bojuje s Ruskem o Rusko. O jeho nerostné bohatství, o jeho vliv, o jeho spojenectví s Čínou. O dominanci ve světě a proti hrozbě přerodu světa v multipolární. Bojuje se proti ustavení nové rovnováhy sil. Proti světu, kde nebude „America first“, ale jen jednou z nemnoha prvních.

Prý jsme protievropští. Ne, my máme Evropu rádi, proto jsme proti válce v Evropě.

Ano, na východní Ukrajině se bojuje o Prahu, bojuje se tam totiž nejen za Lugansk a Doněck, bojuje se tam i o Vídeň nebo Řím, bojuje se tam za Varšavu a proti Varšavě, bojuje se tam proti třetí světové válce, bojuje se tam proti poslední světové válce.

Bojuje se tam statečně. Kromě tohoto ocenění proto musíme tamním obráncům proti státnímu terorismu vyjádřit svůj dík!

(autor tento text přednesl 5. listopadu na shromáždění proti válce na Donbasu před Velvyslanectvím Ukrajiny v Praze)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele