Uplynulo pár dní od chvíle, kdy se do vlasti vrátili vojáci v kovových rakvích. Hodní chlapci, kteří se nechali navléci nejdříve do českých a pak do německých uniforem. Byli zabiti teroristy. Za války se našim teroristům říkalo partyzáni. Jejich partyzánům se dnes říká teroristi.
A naši politici zase mluvili o tom, že se prý v písku Afganistánu bojuje o Prahu. Proti terorismu. Je to prý jako když se v roce 1936 bojovalo o Prahu u Madridu. Ale to je lež.
O Prahu se proti terorismu bojuje úplně jinde. V Sýrii a na Ukrajině. A proto jsme dnes tady, před Velvyslanectvím Ukrajiny. Je to ale úplně jiný druh terorismu. Nebojuje se proti domorodcům s lehkými zbraněmi, kteří využívají znalosti domácího terénu a sympatií místního obyvatelstva. Ti jsou na naší straně, a my jsme na jejich straně. Bojuje se proti terorismu armád vyzbrojených těžkými zbraněmi, tanky, raketami a letectvem. Proti státnímu terorismu. To světová mocnost s pomocí loutkových režimů bojuje s Ruskem o Rusko. O jeho nerostné bohatství, o jeho vliv, o jeho spojenectví s Čínou. O dominanci ve světě a proti hrozbě přerodu světa v multipolární. Bojuje se proti ustavení nové rovnováhy sil. Proti světu, kde nebude „America first“, ale jen jednou z nemnoha prvních.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV