Není možné, aby selhaly senzory přítomností metanu v důlním i jiném prostředí, jedině tehdy, pokud byly vypnuty například výpadkem napájecí sítě. V tomto momentě musí fungovat záložní zdroj a je vyhlášeno automaticky ohrožení a senzorika je dále napájena. Navíc, řídící systém těchto kontrol je duplicitní, takže výpadek jednoho okruhu není konečný a automaticky tím zasáhne druhý a souběžně hlásí poruchu prvního (security system) na nadřízený systém. Současně je spuštěno intenzivní odvětrávání ohrožených prostor. Pokud se tak nestalo, pak je to s vysokou pravděpodobností následkem nedbalosti a nepřítomnost - porucha - těchto kontrol, běžně s okamžitým hlášením na centrální dispečink dolu. A to i při slabé koncentraci, pod výbušnou mezí. Dále, celý systém průběžně testuje jeho řízení, kdy při výpadku byť jediného senzoru kdekoliv okamžitě ŘS hlásí, kde k tomu došlo a stav poruchy.

Výron metanu v důlních prostorách není okamžitá záležitost, že by během vteřiny vznikla výbušná směs se vzduchem. Únik se děje spíše postupně, nejprve mikrotrhlinami v uhelné sloji. I na tento únik pod mezí výbušnosti reaguje příslušná senzorika.

Bohužel podle mých, a to dlouholetých zkušeností se zanedbává mnohdy i základní údržba a kontroly těchto a podobných bezpečnostních systémů. Podle mých informací byla zrušena podstatná část dříve běžných kontrolních mechanismů, agentury, jako Institut technické inspekce (ITI, TIČR) nebo Inspektorát bezpečnosti práce (IBP), nemá údajně (informace mám od těchto agentur) pravomoc neplánovaných kontrol dle své úvahy a penalizaci zjištěných závad.

Stalo se mi, a ne jako výjimka, že jsem při své práci upozornil například vedení velké firmy o hrozícím nebezpečí při provozu technologického zařízení, kde bylo evidentně nebezpečí výbuchu nahromaděním neošetřeného uhelného prachu, navíc bez systému, který by koncentraci kontroloval. Bez žádného výsledku. Protože se mi nelíbil tento postoj, napsal jsem o tomto jevu majiteli a předsedovi akciové společnosti. Výsledek? Právník této firmy mi poslal výhrůžný dopis s tím, že "pokud budu poškozovat zájmy firmy, tak bude následovat žaloba".

Zajímavé je to snad tím, že v té době v podobném prostředí, v elektrárně Opatovice, vybuchlo uhelné hospodářství, což je obecně známo.

A tak když není to štěstí, že dojde jenom k materiálním škodám, umírají mladí lidé.

Je podle mého názoru výsměchem, jestliže se na místo neštěstí sjíždějí celebrity a roní krokodýlí slzy. Je to stejné, jako když v tomto státě není trestná například lichva a různé nebankovní instituce odírají sociální vrstvy tím, že jim "půjčí" např. tak, že na smlouvu, kdy chudákovi půjčí např. 20 tisíc Kč, (obratem) s tím, že "za vyřízení půjčky" si účtují 4600 Kč plus procenta jako úrok. Koho to ale zajímá, že?