V závěrečném memorandu se delegáti usnesli, když pouze 2 přítomní se zdrželi hlasování, že je nutné bránit a chránit konzervativní hodnoty uvedené v Manifestu D.O.S.T. i do budoucna.

Naše revue monitoruje sněmy již od počátku. Vždy se na nich sešli nadšenci rozhodnutí bojovat za své ideály sepsané v Manifestu. Tento sněm byl ale jiný v podstatné a zásadní věci. Zatímco předtím se scházeli signatáři sami bez oficiální politické podpory, tento sněm uváděl osobní tajemník prezidenta republiky a ředitel jeho Politického odboru Ladislav Jakl, a to slovy: „Nejsem zde tajně. Šéf to dobře ví a poprosil mne, abych vás všechny moc pozdravoval." Poté zdůraznil, že DOST byla založena s cílem bránit konzervativní hodnoty, což je v současné době životně akutní a nutná potřeba. Vyzval proto DOST k boji s těmi, kteří se snaží zajistit absolutní monopol prohlašovat se za mluvčí konzervativních pravicových myšlenek, ale ve skutečnosti zastávají jiné, levicové, názory. Kritika zleva jim proto nevadí, ale cítí, že kritika zprava, ze skutečně konzervativních pozic, je pro ně smrtelně nebezpečná. Věcně debatovat si netroufnou, protože vědí, že by prohráli v první minutě, proto se snaží onálepkovat své odpůrce nálepkou extrémistů, aby tito nemohli vstoupit do veřejné debaty. „Nenechme si to líbit a mluvme o motivaci těch, kteří nám chtějí tyto nálepky dát!" vyzval přítomné signatáře. Je to úkol samozřejmě obrovský, ale pokud budou osobnosti jako pan Jakl a pan prezident v tomto boji předsedovi Akce DOST Ladislavu Bátorovi pomáhat, pak věřím, že tyto pokrytce za pomoci Boží porazí. Delegátům sněmu to nalilo velkou naději a elán do jejich činnosti.

Ladislav Jakl uvedl: „Identifikuji se s prohlášením Manifestu D.O.S.T. a také s aktivitami D.O.S.T. Považuji D.O.S.T. za platformu pro myšlení o našich společně sdílených konzervativních hodnotách. Nejde ale jen o přemýšlení. Tak dobře na tom nejsme. D.O.S.T. byla založena s cílem něco bránit a postavit se proti nebezpečí ohrožujícímu naši zem - odklonu od konzervativních hodnot. Všichni víme, že v současné době je ochrana konzervativních hodnot potřeba životně akutní a nutná.Ale co pro ochranu konzervativních hodnot můžeme udělat? Především je sami musíme ctít a prosazovat. Na první pohled se zdá, že je to samozřejmé, ale v současném společenském klimatu je to úkol nemalý. Musíme všem občanům neúnavně vysvětlovat, k jak vážným důsledkům vede opouštění těchto hodnot. Každý den se zabývám myšlenkou, proč jsou konzervativní hodnoty v defenzívě a to nejen u nás, ale celém západním světě. Dříve tomu tak nebylo. Je to realita poslední generace a nejde se tvářit, že neexistuje. My ji chceme brzdit a čelit jí a dát příštím generacím opačný směr. Není k tomu ale mnoho nástrojů. Jsem proto moc rád, že D.O.S.T. byla konstruována tak, aby se přihlásila o slovo a zapojila ve věci, v něž věříme, do celospolečenské debaty. Je správné, že větší důraz než na to, v čem se různíme, klade D.O.S.T. na zásadní věci, které nás spojují a jsou důležitější než ty, které nás rozdělují."

Pan Jakl zdůraznil, že před lety by ho ani nenapadlo říci, že se musíme starat o to, abychom vůbec měli nárok se debaty účastnit, když tyto konzervativní myšlenky jsou z veřejné diskuse předem vyloučeny. Dnes jsme toho všichni svědkem. „Nemám na mysli jen Bátoriádu, ale celou gradaci posledních let, která dokázala přerůst do situace, že je možno na plná ústa říci, že prý existuje typ společensky nebezpečného extrémismu, který vychází z konzervatizmu. Je to díky tomu, že si jisté skupiny snaží zajistit absolutní monopol prohlašovat se za mluvčí konzervativních myšlenek. Již dříve se přely různé politické větve, že jsou ty nejlepší a ostatní že se k jejich myšlenkám pouze pokoutně hlásí."

A pan tajemník si položil otázku, kdo jsou tyto skupiny a hned si na ni odpověděl: „To nejsou ti, kteří jsou skuteční konzervativci, jejich cíle a metody jsou veskrze nekonzervativní, masové, světovládné. Kritika zleva jim proto nevadí, ale cítí, že kritika zprava, ze skutečně konzervativních pozic, je pro ně smrtelně nebezpečná. Proto se sami falešně hlásí ke konzervativismu, aby onálepkovali své kritiky zprava jako fanatiky. A bude se to stupňovat. Všichni riskujeme nálepku extrémistů. Nikdo z nich neřekne, v čem tato nálepka spočívá. Neřeknou, co chceme provést. K věcné debatě si tito lidé totiž netroufnou, protože vědí, že by prohráli v první minutě. Stačí jim nálepka, a kdo ji bude mít, ten nebude moci vstoupit do debaty. A o to jim právě jde."

„Nenechme si to líbit a mluvme o motivaci těch, kteří nám chtějí tyto nálepky dát! Je to nejen boj o přežití, ale i o myšlení. Jde o přežití našich myšlenek ve společenském prostoru," uzavřel emotivní výzvou Ladislav Jakl, který sklidil velký potlesk sálu.

Jana Bobošíková nebyla tak pesimistická jako pan Jakl. Podle ní lidé již hledají cestu ven ze současné politické situace, hledají někoho, kdo jim řekne, že stát je místo, kde se má člověk cítit bezpečně. Stále víc si jich začíná uvědomovat, že je nutné se vrátit k normálnímu životu. Kéž by měla pravdu a nebylo to tím, že se na svých cestách po republice stýká jen s úzkým kroužkem svých přívrženců, kteří samozřejmě tento pocit sdílejí. „U kořene každého zla je strach. Nenechme se zastrašit! Nemáme, co si zasloužíme, ale co si vyjednáme. Vyjednávejme tedy. V jednotě je síla. Hledejme všechna pole, kde budeme postupovat jednotně," vyzvala emotivně paní Bobošíková

Michal Semín v roli moderátora sněmu (na obrázku druhý zleva) konstatoval, že velký počet účastníků sněmu svědčí o tom, že význam aktivit vycházejících z Manifestu D.O.S.T. ve společnosti stále narůstá. „Je dobře, že máme na co navazovat, ale naše myšlenky musíme zaměřit především na budoucnost," uzavřel Semín. Vpravo místopředseda Akce DOST Petr Bahník. Uprostřed další místopředseda Jiří Hejlek.

Předseda Akce D.O.S.T. Ladislav Bátora si pochvaloval, že je potěšen, že po dvou měsících smí vůbec mluvit. Připomněl, že 12. listopadu tomu budou 4 roky, kdy se na internetu objevil Manifest D.O.S.T., a že od té doby ušla D.O.S.T. obrovský kus cesty. „Už o nás neříkají, že jsme jakési D.O.S.T., ale že jsme nebezpečná a odporná iniciativa a to je dobře. Jsme již známí." Po vyhlášení Manifestu se na jaře 2009 objevila D.O.S.T. v ulicích. Na Hradčanském náměstí v Praze dělala demonstrace proti odpůrcům prezidenta republiky, podporovala irskou vládu v jejím boji proti přijetí euroústavy a 3.10. 2009 uspořádala první pochod na Hrad. V loňském roce byla iniciativa D.O.S.T. transformována do občanského sdružení Akce DOST, čímž získala právní subjektivitu. Toto sdružení se stalo kmenem stromu, jehož kořeny tvoří 816 signatářů Manifestu D.O.S.T., nichž strom čerpá živiny pro korunu, kterou tvoří akce, které podniká ve spolupráci s dalšími sdruženími a politickými stranami. Protože Akce DOST se stává v očích nepřátel vážným soupeřem, nejde vyloučit, že z účelových důvodů se do ní budou hlásit takové elementy, aby ji rozvrátili. Proto je současná struktura s úzkým, ale dělným a důvěryhodným vedením jediná možná. Jiná by mohla být zhoubná. Akce D.O.S.T. pokračuje v činnosti iniciativy D.O.S.T. Pořádá manifestace ( „Neexperimentujte s našimi dětmi", „Pochod pro rodinu" a „Happening na mou podporu ministra školství"), pokračuje v pravidelných Pochodech na hrad. A zavedla pravidelné vzdělávací večery „Hovory na pravici" , na nichž se zamýšlejí významní řečníci z politické i odborné sféry nad současnou politickou situací u nás, nad osudem pravice a především na tím, jak vše zlepšit.

Europoslanec Ivo Strejček, který měl na Kongresu ODS jako jediný přímo „dosťácký" projev, pochválil, že D.O.S.T. prošla nedávné těžké období slušně, hrdě a se vztyčenou hlavou. Sdílí ale bohužel s panem Jaklem tezi, že je čím dál horší obhájit to, o čem je psáno v Manifestu. Podle něj je jedním z možných vysvětlení, že evropský sociální stát se změnil na opatrovnický a že nechal destruktivně vzklíčit myšlenku, že se o nás postará a nemusíme mít zodpovědnost za své činění. Velkým povzbuzením ale je, že jak pan Jakl, tak pan Strejček i přesto, že jsou si vědomi velkých nepříjemností, se nevzdávají a přislibují D.O.S.T. pomoc v boji za prosazování jejich myšlenek. A to je obrovská pomoc nejen morální, ale faktická. „Hodnoty uvedené v Manifestu jsou i mými hodnotami a budu se s Vámi na jejich obhajobě podílet," přislíbil pan europoslanec.

K příslibu pomoci Akci DOST se přihlásil po panu Jaklovi a Strejčkovi i president Kulturní komise ČR a vydavatel kulturně-hospodářské revue Fragmenty Doc. Jiří Pancíř, který byl v kontaktu se zakladateli iniciativy D.O.S.T. od samého jejího vzniku a její cíle mu byly vždy velmi blízké. Jedním z důvodů je ten, že pojem „kultura", která se u nás chápe pouze v omezeném smyslu „umění" případně ještě „vědy", je mnohem obecnější, subtilnější, intimnější. Přímo svým názvem znamená kultivování, pěstování, vzdělávání a zušlechťování něčeho, co je kultivování schopno. V tomto smyslu lze mluvit o „národní kultuře" jako o kultivaci národa pomocí tradic, u nás anticko-křesťanských. Tuto kultivaci provádíme pomocí vzdělání a umění ale i tříbením morálních principů a vírou. A zde vidí Jiří Pancíř jeden ze styčných bodů mezi Akcí D.O.S.T. a Kulturní komisí ČR. Kultivovat náš národ zdevastovaný v půl století života v nemorálních totalitách. Navíc totalitách ateistických. „Není náhodou, že obě velké totality, kterými jsme byli v minulém století obdařeni, se zaměřily zejména na prznění národní kultury, na její vymanění z jejího kultivujícího poslání. Naše po tisíciletí pěstovaná anticko-křesťanská kultura jim byla smrtelně nebezpečná. Tak došlo k „socialistické kultuře", kultuře proletariátu pod vedením jeho předvoje, Komunistické strany. Tak došlo ke „kultuře německého dělníka" pod vedením Národní sociálnědemokratické strany práce. Tak došlo ke ztrátě samotného poslání kultury v národě, z níž se ještě dodnes nemůžeme úspěšně vymanit," uvedl docent Pancíř a dodal:

„Aniž jsme se tedy úplně vymanili z kulturního omezení diktatur zmíněných výše, ze spárů této obludné Skylly se šesti hlavami a třemi řadami zubů, padáme poslední dobou stále víc do nestvůrné tlamy vodní příšery Charybdy. Charybdy, která právě naopak všechny kultury pozře, stráví a pak vyvrhuje jako jednolitou páchnoucí hmotu. Evropská unie místo souběžných proudů kultur jednotlivých svých národů, které se vzájemně doplňují, ovlivňují a podporují, vytvořila jakýsi kulturní již předem natrávený Euroguláš, do kterého zahrnula i Evropě cizí směry a hnutí. Tento Euroguláš má svůj předobraz v dortu, který si pekl pejsek s kočičkou, a také podobně chutná. A tato Charybda nazývaná levicovými intelektuály multikulturalizmem už stříká obsah svého žaludku volně do světa. A tomu by chtěla Kulturní komise ČR společně s D.O.S.T. zabránit. Protože každý národ bez kulturního směřování a především bez víry v Boha vždy v dějinách zanikl." A tady vidí Pancíř jeden z důležitých styčných bodů mezi Akcí D.O.S.T. a Kulturní komisí ČR. Kultivovat náš národ, aby tak jako kdysi Odysseus zdárně proplul mezi dravou Skyllou totalit a nenasytnou Charybdou multikulturalismu, aby si uchoval svou svébytnost, hrdost a nezávislost. „K tomuto cíli přeji D.O.S.T. mnoho štěstí a božího požehnání," zakončil svou zdravici prezident Kulturní komise ČR.

Předseda Koruny české v hejtmanství oravsko-slezském David Hubsch ve své zdravici uvedl, že je vše nejen o tradici, ale i o revoluci, která probíhá již dlouho a organizovaně. Média jsou podle něj manipulátory veřejnosti. „Musíme proto vytrvat nadále v boji s nimi a veřejnost naočkovat, že je potřeba navazovat na víru našich předků," zvolal pan Hubsch.
Vicepresident představenstva Německé hospodářské komory Tomáš Miklas uvedl ve své zdravici, že v Akci DOST nalezl platformu, kterou marně hledal: "Společnost je velmi nemocná, protože jsou v ní demontovány základní křesťanské hodnoty, které nebyly ničím nahrazeny. A to nejen v ČR. Nenašel jsem v ČR školu pro dceru, kde by jí vštípili křesťanské hodnoty. Dal jsem ji tedy do školy v Bavorsku, ale zjistil jsem, že to je socialističtější stát než my před rokem 1989. Umíral mi otec a zjistil jsem, že v ČR neexistuje zařízení, kde by mu věnovali lásku a pozornost, nejen utišili injekcemi bolesti. Rozhodl jsem se proto takové zařízení vybudovat. Jsem rád, že jsem poznal takové množství skvělých „nezodpovědných" radikálů, kteří cítí stejně a snaží se o nápravu."

Sněm Akce DOST pozdravili viceprezidentka Hnutí pro život Zdeňka Rybová, předseda Katolické tělovýchovné jednoty Orel z Kladna Libor Volný, Výbor na obranu rodičovských práv, předseda Mladých křesťanských demokratů Petr Jurčík, předseda Konzervativní strany Martin Rejman, zpěvák a hudební skladatel Josef Nos, majitel nakladatelství v Krásné lípě Marek Belza, šéfredaktor Národní myšlenky Alexandr Bátora, šéfredaktor serveru Reformy.cz Vít Jedlička a šéfredaktor časopisu Tedeum Martin Čejka. Pan Čejka přirovnal trefně Akci DOST k Chartě 77. Není to partaj se vším špatným, co se stranami souvisí. Dává lidem svobodu, aby si volili kohokoliv. Nejsou v ní frakce, protože funkce v ní nejsou med a neplyne z nich bohatství, právě naopak (viz Bátoriáda). Neprochází proto po každém sněmu změnami ve vedení, ale pouze se na něm dělně rozhoduje co dál dělat. Má prostě správné uspořádání. „V době Charty o dovolenosti názoru rozhodoval Ústřední výbor komunistické strany. Naivně jsme si mysleli, že tomu bude po revoluci jinak. Ale i nyní opět někdo neviditelný rozhoduje o dovolenosti názorů," zakončil pan šéfredaktor.

Místopředseda Akce DOST Jiří Hejlek na to reagoval, že je nezbytný boj o naprostou širokou svobodu názorů, ochranu svobody a důstojnosti člověka. Je k tomu ale nutné znovu nastolit občanskou kontrolu politiky a státní správy.

Místopředseda Akce DOST Petr Bahník je přesvědčen, že v současném světě vládne strach z rozpadu ekonomických systému a z glajšaltující ideologizace. Nesmíme se ho ale děsit a být jím přitahováni. Jinak dopadneme jako Lotova žena. Nesmíme zírat do tváře obludy. Jed který vypouštějí bájné obludy, usmrtí je samotné. Co ale dělat? Být trpěliví a nenechat se zdeptat zdánlivými. neúspěchy. "Ano, bojovali jsme za nepřijetí Lisabonské smlouvy (LS), přesto byla přijata, bojovali jsme proti antidiskriminačnímu zákonu, přesto byl přijat, bojovali jsme za Bátoru, byl vyštván z ministerstva. Jenže LS byla přijata s důležitou výjimkou, antidiskriminační zákon neobsahuje presumci viny a Bátora je již zase na ministerstvu zpátky a má právo hovořit a svobodně žít. Takže naše úsilí není k ničemu a musíme v něm pokračovat. Nejde uhnout protivníkovi, protože za námi někdo stojí," uzavřel optimisticky Bahník.