Řecko se může stát katalyzátorem probíhající dluhové krize v Evropě.  Nakonec i slovo „katalyzátor“ má řecký původ, stejně jako demokracie.  Ekonomická krize může přerůst v krizi politickou. Tradiční politické strany jsou v ohrožení a mezi těmi novými dominují extrémisté.

Situace v Řecku není jednoduchá pro lidi ani pro jejich politiky.  Země je neúnosně zatížena dluhem, který dosahuje 165% hrubého domácího produktu. Lidé chtějí euro, ale nechtějí škrty.  Ekonomika Řecka se zmenšuje již čtvrtým rokem. Jen loni se propadla o 6%. Nezaměstnanost trhá rekordy.  Euroskeptiky opěvovaná možnost opuštění eura trošku bledne po té, co se ukázalo, že do druhé recese míří i Británie s vlastní měnou.  Lidé jsou naštvaní na strany, které zemi do krize přivedly i na ty, kteří nyní provádějí škrty. Většina soukromých investorů již přitom půjčky Řecku v podstatě prominula s vědomím, že by o ně i tak přišli. Málokdo vidí světlo na konci tunelu. Nespokojenost s dvěma politickými stranami, které v novodobých demokratických podmínkách od roku 1974 vedou zemi, je kritická. Lidé čím dál více hledají východisko v radikálních a násilných řešeních. 

Pravicová Nová demokracie bojuje proti socialistické straně PASOK.  A obě bojují proti několika dalším vpravo i vlevo.  Některé předvolební průzkumy předvídají vítězství Nové demokracie s 30% a druhé místo PASOKu s 20% hlasů. Jiné průzkumy připouštějí možnost, že obě hlavní strany společně nemusí dát dohromady parlamentní většinu. Nová demokracie prozatím odmítá vládnout s PASOKem. PASOK vládní koalici s Novou demokracií připouští, protože ostatní strany odmítají pokračovat v ozdravných opatřeních dohodnutých s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem. Rozumné alternativní řešení nenabízejí. Spíše straší komunistickou a neonacistickou rétorikou. Nejhrůznější z nich je zřejmě ultranacionalistická strana Zlatý rozbřesk. Vznikla před 20 lety s napojením na vojenskou juntu, která nedemokraticky vládla Řecku na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Oficiálně byla registrována teprve před 3 lety. Z jejího okolí zní požadavky na okamžitou deportaci milionů cizinců ze země. Na jejích mítincích příznivci mávají červenými prapory se symboly připomínající nacistickou svastiku.  Vyžívají se v pouličních bojích s anarchisty. Neonacisti mají velkou šanci dostat se do nového řeckého parlamentu. Podpora stoupá v Řecku i podobným stranám a podle některých průzkumů může dohromady dosahovat až 15%. Extrémně pravicová strana Nezávislí Řekové je již zastoupena v parlamentu. Do parlamentu se zřejmě dostane i Komunistická strana, která po celou dobu studené války poslouchala Moskvu a nyní prosazuje vystoupení Řecka z Evropské unie. Třetí nejsilnější stranou podle průzkumů je Koalice radikální levice – Syriza, odmítající stabilizační dohody.

Prozatím je Řecko vnímáno jako symbol ekonomického bankrotu. Doufejme, že se po dnešních volbách  nestane i symbolem politického bankrotu demokratické země v 21.století.