Henry Kissinger vydal zatím svoji poslední knihu, která se jmenuje „Vůdcovství“. Na pozadí popisu šesti výjimečných politických osobností se tento, dnes již téměř stoletý mistr americké zahraniční politiky, zamýšlí nad tím, proč je úroveň dnešních politiků tak mizerná. Kissinger tvrdí: „Široké a důkladné humanistické vzdělání, které formovalo minulé generace lídrů, vyšlo z módy. Zmizelo vzdělání, které obsahovalo historii a filozofii, tradiční zdroje státnického rozhledu a představivosti.“ Alespoň tuto část Kissingerovy knihy by si měl přečíst český ministr školství Balaš.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny se Balaš chlubí, že připravuje „největší proměnu školství za posledních dvacet let“. Změny se mu ovšem zdají stále „málo radikální“. Přeje si „méně učiva a více propojování vyučovacích předmětů“. Největší změnou má být „konec klasických předmětů“, „samotný dějepis už by neměl být“, protože, podle Balaše, „když se děti učí dějepis podle dat, a nikoliv podle toho, co se stalo, k čemu to vedlo a s čím je to spojeno, pak je to problém“. 

Je vůbec možné, že takovou větu řekne ministr školství? Jakou má představu o výuce dějepisu? Vážně si myslí, že učitelé nadiktují žákům letopočty, aniž by vysvětlili, co a proč se stalo a v co ona událost vyústila? Ministrovo zdůvodnění naprosto skandální redukce obsahu vzdělání českých žáků už nelze omlouvat hloupostí. Je to zlý a zkázonosný záměr. Kdo ovládne minulost, kdo ji vymaže, ovládne přítomnost i budoucnost.

Stejně suverénně Balaš ohrnuje nos nad výukou cizích jazyků na českých školách. „U nás se hodně dbá na gramatiku,“ tvrdí, „ale málo na konverzační a komunikační dovednosti.“ Jinými slovy si ministr představuje výuku cizího jazyka jako volné, nezávazné plkání v kroužku, ve kterém kdo co pochytí, stane se součástí jeho „komunikačních dovedností“. Jistě, stavba se dá stavět od střechy, s jistotou se však zhroutí.

Dnešní Hospodářské noviny Balašovy záměry opěvují, když citují jakéhosi amerického „reformátora globálního vzdělávání“ Johna Moravce. Ten tvrdí, že „děti se dnes učí, kde leží hlavní město Keni, než aby věděly, že blockchain je digitální účetní kniha kryptoměn … že se ve škole nic nedozví o průmyslu 4.0, umělé inteligenci, virtuální realitě a metaverzu.“ Že však k něčemu takovému musí žák a student dorůst, že potřebuje získat pevný znalostní fundament, na kterém další znalosti staví, to John Moravec nezmiňuje. Také staví dům od střechy jako Balaš.

Premiér Fiala staví svoji politickou reputaci na pověsti akademického pedagoga se vzděláním historika. Tak by možná mohl rozumět důsledkům, které Balašova „reforma“ v důsledku znamená. Nepřišel už čas, aby si ministra pozval na „kobereček“ a jeho snahy o dokončení rozvratu českého vzdělávání rezolutně zatrhnul?

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause