Pondělku oprávněně dominovaly zprávy informující o jednání členských států EU na uvalení „rychlého“ embarga na dovoz ruské ropy. Takové rozhodnutí musí být přijato jednomyslně a k jednomyslnosti „odstřihnout se“ od ruské ropy jednání zřejmě nepovedou. Česká republika pro vlastní spotřebu dováží z Ruska 49,9 % této suroviny a takový objem skokově není schopná nahradit z jiných zdrojů.

Politicky ukvapená rozhodnutí Bruselu proto nejsou v našem ekonomickém zájmu. Je dobře, že si tento fakt česká vláda uvědomuje a spolu s Maďarskem a Slovenskem jednají o několikaleté výjimce. Jistě se v Čechách najdou politikové, kteří takto opatrný – a znovu připomeňme, že v zájmu českého průmyslu i českých spotřebitelů správný – postoj budou považovat za nepřijatelné „přepočítávání grošíků“. My však ve snaze odložit účinnost embarga podobného typu vidíme správné sledování našeho národního zájmu.

Zpráva, která se ale nikde neobjevuje, je reakce ukrajinského ministra zahraničních věcí Kuleby, kterou komentoval probíhající jednání členů EU o ropném embargu. Pro agenturu AFP řekl: „Pokud některá z evropských zemí i nadále odmítá embargo ruské ropy, tak to je podle mě dobrý důvod říci, že se tato země podílí na zločinech, páchaných Ruskem na ukrajinském území,“ a dodal, že taková země je na straně Ruska. Česká republika, která bezprecedentně štědře otevřela dveře statisícům ukrajinských imigrantů a která Ukrajinu vyzbrojuje, by si této povýšené ukrajinské politické tóniny měla všimnout.

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause