Klidně se do mne všichni sluníčkáři a aktivisté pusťte s hysterií a nenávistí vám vlastní, ale tohle je na mne moc.

Žena se nejdříve rozhodla býti lesbické orientace, aby následně zkonstatovala, že je vlastně muž, čemuž podřídila hormonální léčbu a chirurgický zákrok – odstranění prsou. Tomuto (nově) muži však stále zůstaly ženské reprodukční orgány, a tak se rozhodl otěhotnět. ZDE

Jeho partnerka mu na podlaze v koupelně zavedla genetický materiál kamaráda a zadařilo se. Muž porodil - dítě je tedy již na světě a aby toho nebylo málo, zatím bez ohledu na to, co má mezi nohama, nemá určené pohlaví – to si totiž může samo vybrat.
Není tohle jen sobectví? Chci dítě, tak ho budu mít za každou cenu? Pokud dotyčná osoba chtěla být matkou, proč se například před otěhotněním nechala operativně zbavit možnosti, aby mohla dítě kojit? Byla by to pro její dítě velká oběť?
Opakuji a zdůrazňuji, že je mi upřímně jedno, jakou má kdo sexuální orientaci a s kým sdílí ložnici. To je jeho věc. Je mi jedno, kým se kdo cítí být - a že dnes má na výběr desítky možností.

To, aby se žena rozhodla být mužem a následně porodila, ale přece v pořádku není! Skutečně budou za chvíli běžně rodit muži nebo lidé, kteří nejsou ani ženy ani muži? Budou vedle sebe na gynekologiích sedět těhotné ženy a muži? Kolik typů pokojů vlastně bude muset v nemocnicích být? Opravdu je tak těžké smířit se s tím, že dítě přivádí na svět vždy výhradně matka? Je tak těžké akceptovat přírodní zákonitosti v oblasti rozmnožování savců, mezi něž člověk patří?