Víra Rakousko-uherské banky, že se jí podaří uhájit emisní privilegium na celém území bývalého Rakousko-Uherska, tedy i Československa, kterou vydatně přiživoval i přednosta její pražské filiálky Rudolf Drda, vyústila v několik zásadních kroků. Nejprve uznala svrchovanost československého ministerstva financí, dále začala připravovat reorganizaci banky a později se dokonce podvolila některým rozhodnutím ministra financí Aloise Rašína o zákazu či omezení provádění některých svých obchodů (lombard válečných půjček, výplata žira).
Jedním z prvních ústupků Rakousko-uherské banky ve prospěch ČSR bylo rozhodnutí generální rady, po valné hromadě nejdůležitějšího orgánu instituce, ze dne 28. listopadu 1918, kterým došlo k přetvoření pražské filiálky na hlavní ústav. Tento měl nyní získat pro oblast Československa všechny pravomoci, jež měly dosavadní hlavní ústavy ve Vídni a Budapešti. Její přednosta Rudolf Drda byl pak jmenován sekretářem, a zároveň i členem bankovní správy (Geschäftsleitung), jednoho z nejvyšších úřednických orgánů instituce.
Vedle toho československá vláda získala právo vysílat svého vládního komisaře do schůzí statutárních orgánů Rakousko-uherské banky, zejména generální rady. Tuto funkci zastával některý z odborových přednostů ministerstva financí, zprvu Dr. Vladimír Valníček a později JUDr. Josef Hladký.
Dopis generálního sekretáře Rakousko-uherské banky Friedricha Schmida von Dassatiela na hlavní ústav Rakousko-uherské banky v Praze z 2. 12. 1918
Zdroj: AČNB, arch. fond Rakousko-uherská banka, RUB/8/1
Seriál bude mít celkem 19 příspěvků a bude vycházet od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.
Vyšlo na webových stránkách České národní banky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV