Vznik zastupitelského úřadu – jakkoli státem oficiálně neuznaného – neexistující Doněcké lidové republiky v Česku vyvolal u proruských separatistů v létě 2016 nadšení.

„Je obtížné docenit význam otevření prvního našeho zastupitelského centra v Evropě. Je to společenská organizace, která bude plnit zastupitelské funkce, a také napomůže navázat partnerské vztahy mezi Doněckou lidovou republikou a Českou republikou. Rovněž umožní rozvoj mezinárodních informačních, kulturních a ekonomických vztahů naší mladé republiky,“ mluvila tehdy nadšeně pro ruský propagandistický web Sputnik ministryně zahraničních věcí Doněcké lidové republiky Natálie Nikonorovová.

Mělo to budit zdání převratné diplomatické události. Na otevření doněckého konzulátu se do hotelu v centru Ostravy sjely desítky novinářů. Mezi čestnými hosty nechybí český komunistický poslanec Zdeněk Ondráček nebo Marek Obrtel, kolega nové konzulky Nely Liskové z Národní domobrany.

Žádná diplomatická revoluce se však ve skutečnosti nekoná. Přesto si konzulát svou pozornost zaslouží.

Konzulát? Ne, jen zapsaný spolek

„Samozvaná Doněcká lidová republika nemůže mít v ČR žádnou diplomatickou misi ani konzulární úřad, protože tato entita není státem, ČR ji za stát neuznává a nemá s ní tak navázány diplomatické styky,“ vydalo jasné stanovisko Ministerstvo zahraničí.

Ve své reakci také připomíná, že konzulární úřad může být zřízen na území přijímajícího státu pouze s jeho souhlasem. A to nebyl jediný zádrhel.

Problém je i v tom, že žádný reálný honorární konzulát nebyl nikdy založen ani samotnou Liskovou. Ta si pouze se dvěma kolegy nechala zapsat spolek s názvem „Zastupitelské centrum DNR“.

Ministerstvo proto nejprve Liskovou vyzvalo, aby svůj spolek přejmenovala. „Nevidím důvod, proč mě k tomu ministerstvo zahraničních věcí vyzývá. Veškerá dokumentace, která se předkládala při zakládání spolku Zastupitelského centra Doněcké lidové republiky, byla legitimní a byla v pořádku. Soud tam neshledal žádné pochybení,“ ohradila se tehdy Lisková a název zrušit odmítla.

Ředitel PR agentury na Donbase

Ostravský spolek však nebyl první snahou Liskové o vznik komunikačního centra mezi Českou republikou a Doněckem. Už v dubnu 2016 založila v Praze spolek „Zastupitelské centrum pro Doněckou oblast“.

Mezi zakládajícími členy najdeme i jméno Kirilla Belyakova, tou dobou výkonného ředitele firmy Médea Public Relations, jedné z nejvlivnějších mediálních agentur v České republice.

Redakci HlídacíPes.org se po analýze Belyakových profilů na sociálních sítích podařilo odhalit, že se prokazatelně pohyboval v loňském roce na Donbase, dokonce v uniformě a se zbraní v ruce.

O Belyakových aktivitách na východní Ukrajině jeho bývalí nadřízení nevěděli. „Co dělají zaměstnanci ve volném čase není naše věc,“ reagoval generální ředitel Empresa Media Daniel Köppl. Ve firmě každopádně Belyakov již skončil.

Peníze do vlastní kapsy?

Podle údajů v obchodním rejstříku byl první oficiální adresou Zastupitelského centra DNR omšelý domek v ostravské čtvrti Michálkovice. Nemovitost patří podnikateli Petru Viktorýnovi, který byl také jedním ze tří zakládajících členů spolku.

Kromě Viktorýna a Liskové se ve spolku angažuje ještě majitel autoškoly Radim Hrubeš. Viktorýn v polovině září 2016 ale své členství u Liskové zrušil. Z původně charitativní organizace se podle něj stávala firma, která má Liskové financovat její cesty na východ Ukrajiny.

To ovšem nebyl hlavní problém. „Paní Lisková zcela prokazatelně manipulovala se zakládajícími listinami spolku,“ vysvětluje Viktorýn.

Podle něj měla Lisková přidat do zakládacích listin odstavec o tom, že v případě zániku spolku přejdou všechny finance na ni. „Tuhle část tam paní Lisková chtěla dostat ještě před mým podpisem, s čímž jsem nesouhlasil. Nakonec ji vypustila a takové smlouvy jsem také podepsal. Když jsem se pak ovšem podíval do výpisu z obchodního rejstříku, odstavec o převedení majetku v listinách opět byl,“ říká Viktorýn.

On sám požadoval, aby v případě zániku spolku přešly finance nějaké organizaci starající se o potřebné na Donbase. Fyzický stav smluv navíc také nasvědčuje tomu, že s listinami bylo manipulováno – konkrétně byla rozevřena svorka a papíry byly znovu scvaknuty.

K další manipulaci pak došlo ještě o dva dny později. To se měla konat další schůze, na které byl do stanov přidán odstavec o tom, že spolek může vykonávat hospodářské či jiné vedlejší výdělečné činnosti. I pod tímto dokumentem jsou podepsáni všichni tři členové spolku.

„Žádná oficiální schůze se nekonala a ani se konat nemohla. Předseda má podle stanov povinnost o schůzi informovat třicet dní předem. To se nestalo, jelikož by paní Lisková musela o schůzi informovat dvacet osm dní před samotným vznikem spolku,“ vysvětluje Viktorýn.

Druhé schůze se podle svých slov vůbec nezúčastnil a přesto je na dokumentech jeho podpis. „Jde o zjevný podvrh, takto se nikdy nepodepisuji,“ hodnotí vzhled podpisu Viktorýn. „Paní Lisková evidentně dodala na soud listiny s padělanými podpisy,“ tvrdí.

Srovnání různých podpisů týchž osob:

Nutno říci, že i podpis druhého muže spolku, Radima Hrubeše, se na obou dokumentech výrazně liší. Pouze podpis Liskové zůstává stejný. Redakce se pokusila Liskovou v této věci kontaktovat, ta ovšem již po předchozí komunikaci na zprávy ani emaily neodpovídá.

Blízko ruskému konzulátu

Zastupitelské centrum tedy sice mělo rejstříkovou adresu u Viktorýna, fyzicky se však kancelář nacházela v centru Ostravy na ulici Sokolské v budově, která patří společnosti Mari Trade.

Jen o pár domů dál se nachází sídlo Honorárního konzula Ruské federace. Již několik let tuto funkci zastává bývalý primátor Ostravy Aleš Zedník. Jakékoliv styky s Liskovou ale popírá.

„Opravdu a bez obalu vám sděluji, že se zabývám konzulární činností ve vztahu Ruská federace – Česká republika a na sledování ostatních záležitostí mi nezbývá žádný prostor. Vámi poptávaná tematika jde úplně mimo moji práci (i volný čas). Kontakt s ostatními kolegy honorárními konzuly se děje výhradně na půdě uznaných honorárních konzulátů, jiné neznám,“ odpověděl Zedník souhrnně na několik dotazů redakce.

Několik novinářů se pokoušelo v průběhu času doněcký konzulát v Ostravě osobně navštívit, ovšem nikdy na místě nikoho nezastihli.

Před časem se Zastupitelské centrum bylo nuceno opět přestěhovat. Podle Liskové byli majitelé původní budovy pod tlakem a bylo jim vyhrožováno, že napomáhají terorismu.

Majitel firmy Mari Trade Jiří Pastor o celé věci nyní příliš mluvit nechce. Odmítá se vyjádřit i k údajnému tlaku na svou firmu. „Promiňte, ale to odmítám komentovat,“ říká do telefonu.

Z neúspěšné političky honorární konzulkou

Kdo je vlastně „honorární konzulka“ Nela Lisková? Politicky se začala angažovat v ČSSD, odkud vystoupila poté, co podle vlastních slov zjistila, že ve straně nemá šanci nic změnit.

„Necelý půlrok jsem byla členkou ČSSD. Když jsem však zjistila, jak funguje mafiánská klika poslance Adama Rykaly a jeho rodiny, shledala jsem toto jako ztrátu času. Protože každý, kdo chce systematicky pracovat a má schopnosti, je v ČSSD shledán jako nebezpečný,“ říká při setkání s redaktory HlídacíPes.org Lisková.

Chvíli jednala o spolupráci s SPD Tomia Okamury. V roce 2014 neúspěšně kandidovala na primátorku Ostravy a starostku Ostravy Jih za politické uskupení Lev 21 bývalého předsedy sociální demokracie Jiřího Paroubka. Ve volbách získala pouze 460 hlasů.

V lednu 2016 spolu s válečným veteránem Markem Obrtelem a etnografem Františkem Krejčou založila Lisková Národní domobranu.

Právě jako na představitelku Národní domobrany se loni v březnu na Liskovou obrátilo ministerstvo zahraničních věcí Doněcké lidové republiky. Kdo přesně z ministerstva kontakt inicioval a jak spojení proběhlo, Lisková odmítá přiblížit.

„To je snad jedno ne? Prostě mě kontaktovali. Probíhala řada jednání. Každý měsíc,“ říká Lisková. Na webových stránkách doněckého ministerstva lze dohledat několik tiskových zpráv o těchto schůzkách, které ukazují, že Lisková jednala přímo s ministryní zahraničí Nikonorovou. Nechybí ani zmínky o úspěšném otevření Zastupitelského centra ze září loňského roku.

Lisková odmítá nálepku teroristky, jak ji prý označují názoroví oponenti a některá média. Na Donbas podle svých slov jezdí pomáhat hlavně starým lidem a dětem. Ještě před samotným založením zastupitelského centra však padlo její jméno v rozhovoru s Čechem bojujícím na Donbase.

„Ano, jsem rád, že se česká politika o to zajímá. Konkrétně strana SPD Tomia Okamury, konkrétně paní Nela Lisková,“ odpověděl v roce 2015 Pavel Botka řečený Kavkaz na otázku reportéra o tom, zda Čechy na Donbase podporuje nějaká politická strana nebo hnutí. „Máme přislíbenou humanitární pomoc. Léky pro naši jednotku. Jsme za to strašně rádi,“ uvedl tehdy Botka.

Dnes si Lisková na jednání s Botkem nevzpomíná. „Já jsem se bavila se spoustou lidí,“ mlží.

Zatykač z Ukrajiny?

Na Liskovou měl být za její aktivity na Donbase údajně vydán ukrajinskou vládou zatykač.

„Já to mám z neoficiálních zdrojů. Když jsem se zkoušela blíže informovat, nebylo mi z jejich strany vyhověno. To může mít několik důvodů. Ten zatykač může skutečně existovat, jelikož na Ukrajině běžely v televizi spoty se mnou a s označením, že jsem teroristka,“ tvrdí Lisková.

Zatykač však spíše neexistuje. „Co se týká zatykače na paní Liskovou, v současné době náš zastupitelský úřad nedisponuje žádnými informacemi, které by existenci zatykače potvrdily. O vydání zatykače, dle našich zdrojů, psala pouze alternativní ukrajinská média,“ říká mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. O vyšetřování neví nic ani česká policie nebo Ministerstvo spravedlnosti.

Zda se o aktivity Zastupitelského centra zajímá ostravská policie, zjistit nejde. „Informace v předmětné věci zveřejnit nelze,“ odmítá se k případnému vyšetřování Zastupitelského centra vyjádřit mluvčí ostravské policie Gabriela Holčáková.

Chodící propaganda

O soukromém životě Nely Liskové se toho příliš neví. Je vdaná, má jednu dceru a pracuje jako obchodní zástupkyně pro karvinskou vendingovou firmu.

Cesty na Donbas si prý platí sama. Při rozhovoru pro HlídacíPes.org hovoří o ukrajinské vládě jako o „Porošenkově fašistickém režimu“. Ukrajinský konflikt popisuje jako „klasický akt ze strany Spojených států, respektive NATO“.

NATO je podle Liskové zločinecká organizace, která z ekonomických zájmů vyvolává konflikty po celém světě. Hlavním nepřítelem samotné Liskové je pak europoslanec Jaromír Štětina, který je znám svým kladným vztahem k oficiální ukrajinské vládě.

Naopak jako svého spojence z řad politiků uvádí Lisková Zdeňka Ondráčka, poslance za KSČM. Jako druhého podporovatele Lisková jmenuje senátora Jaroslava Doubravu z hnutí Severočeši.cz. Ten se například nechal před časem nachytat na hoax o tom, kterak chce Evropská unie zakázat písmeno „ř“.

Když Lisková v rozhovoru zmiňuje, že v České republice je sto tisíc imigrantů a „vláda nám úmyslně uvádí zcela jiná čísla“, opírá se o údajné informace přímo od politiků. Jejich jména uvádět nechce. Údajně jde ale o politiky „napříč politickým spektrem“. Tento její výrok přiměl k reakci a dementování informace o „sto tisících uprchlíků“ i Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra.

View image on Twitter

CTHH MV 

 

?@CTHH_MV

V ČR žije cca 500 tisíc cizinců, v roce 2016 dostalo 450 osob mezinárodní ochranu. Kde se vzalo 100 tisíc? http://bit.ly/2oRJd6v 

8:44 AM - 19 Apr 2017

Lisková publikuje své názory v řadě „alternativních médií“ například na webu Rukojmi.cz nebo jako host pořadů českého rádia Svobodný vysílač, který je rájem pro ultranacionalistickou scénu i nejrůznější konspirační teoretiky. Mimo jiné dala rozhovor například doněckému propagandistickému kanálu Oplot TV.

Léky a deky? Ne, kontakty

Co je vlastně posláním „honorární konzulky“? Obecně Lisková hovoří o pomoci lidem na východě Ukrajiny. O přímou humanitární pomoc se však nejedná.

„Ne, takhle to nefunguje. Zprostředkovávám kontakty potenciálních sponzorů, kteří mají zájem  pomáhat obyvatelstvu v oblastech postižených válkou na východě Ukrajiny,“ vysvětluje Lisková.

„Propojuji sponzory s lidmi na Donbase, kteří mají akreditaci na humanitární činnost. Já ji nemám, a proto toto provazovat nemohu,“ doplňuje. Údajně má tato spolupráce za sebou i konkrétní výsledky.

„Pomohli jsme opravit sportovní zařízení pro děti,“ tvrdí Lisková. Co vlastně má z vedení zastupitelského centra? „Rozhodně ne peníze. Já si všechny aktivity financuji sama,“ trvá na své verzi. Na východ Ukrajiny prý jezdí každý měsíc. Nejprve letecky do Rostova a pak autem na Donbas.

Pomoc od starého známého

Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky by vznikalo a fungovalo mnohem komplikovaněji nebýt přispění jednoho muže – ostravského podnikatele Oldřicha Lahody. Kdo je podnikatel, který Zastupitelskému centru pomáhá? 

Jeho vliv na chod centra se projevil už při samotném slavnostním otevření. Marketingově celou akci zastřešovala firma Briolette. Jednatelem v této firmě je právě podnikatel Oldřich Lahoda „Ano, firma Briolette marketingově zastřešovala slavnostní otevření Zastupitelského centra,“ přiznává po telefonu Lahoda.

„Pomáhala tam paní, která se nám stará o komunikaci,“ dodává. Nejedná se však o jediné spojení mezi Zastupitelským centrem a Lahodovými firmami.

Přátelé a spolustraníci

Oldřich Lahoda se zná s Nelou Liskovou již řadu let. „Jsme přátelé a máme také společné politické názory,“ říká Lahoda.

Lisková působila v sociální demokracii spolu s Lahodovým synem Filipem. Právě Lisková s Filipem Lahodou patřili do skupiny většinou bývalých sociálních demokratů z Ostravy, kteří v roce 2014 požadovali zrušení ČSSD.

Podpis pod žádost tehdy například připojili i Radim Lauko a Richard Bednařík. To bylo v době, kdy byla Lisková jedničkou na kandidátce Lev 21 na primátorku Ostravy. Dvojkou byl Oldřich Lahoda.

Oba kandidovali především kvůli sporům uvnitř ostravské sociální demokracie. Ještě, když byli ve straně, stáli proti křídlu poslance Adama Rykaly.

„Takoví lidé jako Rykala, jeho příbuzní a příznivci, by ve vedení obvodu neměli být. I to je důvod, proč jsem se rozhodl kandidovat,“ řekl tehdy iDnesu Lahoda.

Zatímco ČSSD sázela ve volbách na tematiku dětí a dětských hřišť, LEV 21 postavil kampaň na boji s mafií a péčí o seniory. Kvůli Lahodově podnikání okolo hazardu byla kandidatura obou spojována s hazardní lobby a strana naprosto propadla.

Nový domov pro konzulát

„Nemám žádnou roli v činnosti Zastupitelského centra,“ říká Lahoda. „Činnost centra finančně nepodporuji,“ dodává.

Ačkoliv v současné době spolek Zastupitelské centrum DNR uvádí v obchodním rejstříku sídlo na ulici Mongolské, reálně sídlí na Plzeňské v Ostravě Jihu. Jedná se o stejnou budovu, v jaké se nacházejí prostory firmy Optima.

„Paní Liskové jsem nabídl jednu kancelář, když byla nucena odejít z předešlých prostor,“ vysvětluje Lahoda.

Na otázku, zda platí nájem za pronajaté prostory u Oldřicha Lahody, nechce Lisková odpovědět. „Je to přátelská pomoc, nemusí platit nájem,“ popisuje však podmínky spolupráce otevřeně Lahoda.

V budově na Plzeňské mimo jiné sídlí také firma Ova media. Jde o firmu, která v komunálních volbách zařizovala mediální kampaň pro Lahodu a Liskovou.

„Na pomoci v Doněcku se nepodílím,“ odpovídá Lahoda na otázku, zda patří mezi sponzory, které Lisková podle svých slov v Česku shání. „Jednou bych v té oblasti rád podnikal, v současné době to však není možné,“ dodává.

Zámečník se závitořezem

Kdo je Oldřich Lahoda? V profilu na webu Významné osobnosti se lze dočíst, že Lahoda „vyrůstal v Ostravě, vyučil se zámečníkem a svojí profesní dráhu začal ve Vítkovických železárnách. Protože chtěl navýšit příjmy, tak se naučil další profesi, a to instalatérství. Pracoval na bytovém podniku v Ostravě-Zábřehu. S kolegy vyrobili vlastní závitořez, se kterým dělali opravy v ostravských sportovištích, kulturních střediscích nebo restauracích a hospodách.“

Když po roce 1989 začal Lahoda podnikat, založil firmu Optima. Tehdy koupil první větší nemovitost – komerční objekt Venuše v Ostravě-Hrabůvce, který se společníky a za pomoci úvěru zrekonstruovali.

Postupně kupoval další podobné nemovitosti po celé Ostravě. Pole svého podnikání dále rozšiřoval. Jeho jméno se začalo objevovat ve spojitosti s hazardním byznysem a také úzkými kontakty s ostravskými politiky.

Deník.cz psal v roce 2012 o Oldřichu Lahodovi takto: „Ostravský podnikatel s výherními automaty a podobnými zařízeními, majitel mnoha realit, obchodník s drahými kameny, jehož majetek se odhaduje na stamiliony. V minulosti byl dvakrát soudně trestán, před spravedlností se skrýval mnoho let v Brazílii. Podle policejních pramenů byl v roce 1995 odsouzen za zkrácení daně, poplatku a podobné dávky a dále za porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou. Do ČR měl mimo oficiální hraniční přechod propašovat cigarety. Později utekl a 13 let se skrýval. Zatčen byl v květnu 2009. Lahoda má pověst tvrdého obchodníka, je to bývalý výborný zápasník.“

Brazilské podnikání a kauza Dědic

Lahodův pobyt v Brazílii byl pro jeho podnikatelské aktivity přínosný. Začal obchodovat s drahými kameny. Vznikla samostatná firma Optima Diamant, která se zabývá diamanty, přírodními drahými kameny a šperky s přírodními kameny.

Společníkem v této firmě byla Lahodova firma Optima do roku 2009. Dnes již Lahoda ve firmě Optima Diamant nefiguruje.

V Brazílii však podniká dál, konkrétně v původním oboru – v realitách. Jeho firmy postavily řadové domky v uzavřeném rezortu Sobrados. V městečku Passo de Torres vlastní asi deset hektarů pozemků, kde plánuje vybudovat rezort s rekreačními byty u moře.

Lahodovo jméno se v médiích objevilo také v rámci korupční kauzy Dědic. Policie v roce 2014 odposlouchávala Lahodův telefon kvůli kontaktům s bývalými náměstky ostravského primátora Jiřím Srbou, Alešem Boháčem a náměstkem Daliborem Madejem. Vyšetřování se však posunulo a Lahoda podle posledních informací v případu již nefiguruje.

Komunistická spojka

Lisková má kromě Lahody ještě jednoho blízkého spojence. Již několikrát zmíněného poslance KSČM Zdeňka Ondráčka. Ten se jako jediný aktivní politik zúčastnil otevření Zastupitelského centra v Ostravě. Jeho vliv však sahá dál.

„Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2015 definovala mimo jiné cíle ruské dezinformační propagandy cílené na obyvatele České republiky. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček jedná v souladu se všemi body popsanými BIS. Tentýž Ondráček je přitom členem Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby,“ napsal ve své analýze pro HlídacíPes.org analytik Roman Máca.

Ondráček navštěvuje bojovníky na Donbase a lze konstatovat, že je v kontaktu i s bojujícími Čechy. Dříve zmiňovaný Kirill Belyakov a Zdeněk Ondráček jsou na Facebooku přáteli.

Můžeme to považovat za náhodu, jelikož Zdeněk Ondráček má na Facebooku 2232 přátel, nicméně, prokazatelné napojení obou mužů na Liskovou, teorii o vzájemných kontaktech nahrává.

Potvrzená je jeho známost s dalších Čechem bojujícím na Donbase, konkrétně s Pavlem Botkou.

Konec konzulátu? Možná na podzim

Krajský soud v Ostravě zahájil letos v dubnu řízení o zrušení Zastupitelského centra Doněcké lidové republiky. Soud tak na druhý pokus vyhověl ministrovi zahraničí Luboši Zaorálkovi, který soudní zákaz požadoval už vloni na podzim.

Zároveň si ale soud tehdy vyžádal doplnění informací. „Ministr zahraničních věcí argumentoval, že založení tohoto spolku je v rozporu s mezinárodním právem, na které odkazuje Ústava ČR zejména se závazkem ČR respektovat územní celistvost jiných států,“ říká Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva zahraničí.

„Řízení o zrušení spolku nadále probíhá, přičemž lze očekávat, že by mohlo být počátkem října nařízeno jednání k provedení dokazování,“ informovala o průběhu řízení tisková mluvčí ostravského soudu Lucie Olšarová.

Konečné rozhodnutí však stále nelze předjímat. Je možné, že i v případě zrušení současného spolku bude založený nový, jen s upraveným názvem.

Psáno pro HlidaciPes.org, Ústav nezávislé žurnalistiky.