Jestliže Barack Obama nemá ve své straně konkurenta, který by si v současné době troufl mu čelit, v republikánské straně se zase nenašel tak výrazný vůdce, aby bylo jeho prvenství od začátku jisté a nezpochybnitelné.

Skutečný politický souboj obou kandidátů na prezidenta, boj „na holé pěsti“, jak se v Americe říká, tak ještě vlastně nezačal, ale to se v příštích týdnech nepochybně změní a možná budeme nakonec svědky hodně napínavého duelu. Svědčí o tom průzkumy volebních preferencí z poslední doby, jejichž výsledky začínají být velmi těsné. Zpočátku měl Obama velký náskok, ale Romney ho pozvolna dotahoval a v poslední době dávají renomované agentury oběma kandidátům prakticky stejné šance – pro Obamu i Romneyho hlasuje v průzkumech veřejného mínění přibližně 46 – 47 procent Američanů a rozdíl se zdá být skoro zanedbatelný.

Za formální start prezidentské kampaně ve Spojených státech můžeme považovat právě probíhající nominační sjezdy obou hlavních politických stran. Zatímco minulý týden se uskutečnil na Floridě sjezd republikánů, který potvrdil kandidaturu Mitta Romneyho a jeho viceprezidenta Paula Ryana, tento týden probíhá v Severní Karolíně sjezd demokratů, který posvětí Obamovu nominaci: oba stranické sjezdy rozhodují definitivně o prezidentských kandidátech a pak už zbývají do listopadových voleb sotva dva měsíce – a v té době obvykle atmosféra v zemi rychle „houstne“.

Zatímco v roce 2008 mohl Barack Obama snadno získat mnoho politických bodů jen tím, že překládal veřejnosti své smělé, často velmi idealistické plány, dnes má za sebou čtyři roky praktické politiky v Bílém domě a voliči mají plné právo se ptát, co ze svých tak přitažlivých dřívějších vizí a plánů uskutečnil. A odpověď není jednoznačná.

Nestačí, když bude Obama říkat, tak jak to s úspěchem dělal před čtyřmi lety, že přináší Američanům především „naději“ a „změnu“. Své druhé funkční období musí stávající prezident odůvodňovat jinak. I jeho stoupenci mu vyčítají, že se v posledních dvou letech příliš často uchyloval k zákulisním dohodám v Kongresu a neprosadil nakonec své záměry tak, jak by snad chtěl. Některé jeho předvolební sliby z roku 2008 zůstávají očividně nesplněné.

Sliboval například ukončit válku v Afghánistánu a poslat americké vojáky z této vzdálené asijské země zpět domů – válka s terorismem sice už není denně na prvních stránkách novin, jako tomu bylo za předchozí vlády prezidenta George Bushe ml., ale američtí vojáci ani zdaleka doma nejsou a v Afghánistánu se bojuje dál. Obama v roce 2008 sliboval, že do roka po svém zvolení uzavře nechvalně známé vězení Guantanámo na Kubě, ale brzy pak zjistil, že to není tak jednoduché, a jak vidíme, tato speciální věznice existuje dodnes. To mu nyní připomínají jeho protivníci.

Ve Spojených státech se taky stala velmi nepopulární jeho reforma financování zdravotní péče pro všechny, kterou prosadil za cenu mnoha politických kompromisů. Ale hlavním Obamovým slabým místem je dnes určitě ekonomika.

Zřejmě předpokládal, že vývoj americké ekonomiky bude jiný, že se hospodářství zlepší rychleji, než jak tomu ve skutečnosti bylo. Neobyčejně vleklá, původně bankovní, ale později velmi hluboká ekonomická krize zasáhla do každodenního života milionů Američanů a dnes mají kupříkladu Spojené státy asi o tři miliony více nezaměstnaných, než měly na začátku Obamovy éry.

Je známo, že právě vývoj ekonomiky a reálné, hmotné problémy obyčejných lidí, mívají na výsledek voleb rozhodující vliv, a to platí zvláště v Americe, která je v poslední době znovu soustředěná hlavně na sebe.

Takže letošní americké prezidentské volby nebudou v žádném případě snadným vítězstvím pro stávajícího prezidenta Obamu. Vše záleží na tom, zda se mu podaří ještě nastínit nový přitažlivý program, a k tomu má ideální prostor právě na probíhajícím sjezdu své strany. Jisté ale také je, že některé staré kouzelnické triky nyní přestanou platit. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele