Francouzská Národní fronta zaznamenala největší úspěch od svého založení v roce 1972 a britská strana Nezávislých, Independence party, pokořila svým vítězstvím tři hlavní britské politické strany, které se dosud střídaly u moci. To bude asi mít i praktické následky.
V šoku po evropských volbách se v úterý večer scházejí nejvyšší představitelé členských zemí EU v Bruselu. Kromě hodnocení výsledků voleb se musejí zabývat také výběrem osobností, které stanou nyní v čele evropských institucí.
Není to ale jednoduché rozhodování a evropští představitelé nejsou zatím v těchto záležitostech jednotní.
Kandidátem Evropské lidové strany na předsedu Evropské komise, která je nejdůležitějším výkonným orgánem Evropské unie, je bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Jeho nárok na toto místo vyplývá ze skutečnosti, že lidovecká poslanecká frakce zůstává i po volbách největší frakcí v Evropském parlamentu. Ztratila sice 59 křesel, ale má ještě 213 členů z celého počtu 751 europoslanců.
Juncker v úterý dostal mandát na jednání šéfů politických frakcí v Evropském parlamentu k tomu, aby hledal většinovou podporu pro svůj nástup do této funkce.
Jeho jmenování do čela Evropské komise však není ani zdaleka hotovou záležitostí, neboť má v současné době i velmi silné odpůrce. Mezi nimi vyniká britský premiér David Cameron, jehož Konzervativní strana není součástí Evropské lidové strany a skončila v letošních britských eurovolbách až na třetím místě, a který slíbil uspořádat referendum o členství Británie v Evropské unii v roce 2017, pokud bude příště znovu zvolen.
Cameron považuje Junckera za „veterána“ dosavadní evropské politiky a vyzval ostatní nejvyšší představitele členských zemí Evropské unie, aby „vzali v potaz názory voličů“ a přijali změnu, vyjádřenou ve volbách. Tou má být úplné zastavení úvah o vzniku jakési budoucí evropské federace. V sérii telefonátů a osobních rozhovorů Cameron přesvědčuje ostatní evropské lídry, aby Junckera nepodpořili.
Proti jmenování Junckera do čela Evropské komise se vyslovil ještě před úterním summitem v Bruselu mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán.
Německá kancléřka Merkelová poskytla Junckerovi zatím jen mírnou podporu a naznačila, že jeho jmenování za šéfa Evropské komise není jisté.
Výběr klíčových funkcionářů Evropské unie tak napoví hodně o tom, jakým směrem se Evropa v příštích letech vydá.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz